Katedrála z papíru pro obnovu města
Letošní laureát Pritzkerovy ceny Šigeru Ban je známý především svou angažovaností v humanitárních projektech pro oblasti stižené přírodní katastrofou. Využívá k tomu lehkých, snadno montovatelných konstrukcí z papírových trubek. Svými projekty dokázal, že z papíru může být školka, most i katedrála.
V září roku 2010 postihlo novozélandské město Christchurch na Jižním ostrově zemětřesení, po kterém následovalo hned v únoru 2011 další, mnohem ničivější s tragickými následky. Pro centrum města byla vždy charakteristická architektura v anglickém stylu, bohužel, kromě 80 % domů se v ruinách ocitla i jedna z nejvýznamnějších staveb města – katedrála.
Jen dočasná?
Podobná situace jako ve městě Christchurch nastala o dva roky dříve v italské L’Aquile, která se nachází přibližně sto kilometrů severně od Říma. Také zde bylo nejvíce zasaženo historické centrum města, kde přišlo o své domovy kolem třiceti tisíc lidí a bylo poškozeno až patnáct tisíc budov včetně historických památek. Byla zničena i budova konzervatoře a koncertní sál dříve fungující ve zrekonstruovaném kostele. Proto se japonský architekt Šigeru Ban rozhodl městu pomoci. Spolu se studenty místní fakulty architektury chtěl vytvořit dočasnou koncertní halu z lepenkových trubek. Jelikož však v Itálii není podle stavebních norem dovoleno použití lepenky jako nosné konstrukce, nahradila ji ocel.
Jen pár měsíců před slavnostním otevřením haly v L’Aquile však došlo k novozélandskému zemětřesení a Šigeru Ban se rozhodl pomoci i tentokrát. Jeho pozornost se obrátila na srdce města, katedrálu, jejíž obnovení by mohlo vnést mezi obyvatele optimismus a naději na obnovu města. Původní budova však byla zemětřesením značně poškozena a zhroutila se i její dominanta – věž. Místo ní měla proto vzniknout katedrála přechodná – a opět z lepenky. Tentokrát se podařilo tuto myšlenku zrealizovat.
Struktura z trubek
Nová stavba není jen chrámem, ale památníkem, univerzálním prostorem pro hudbu, výstavy, společenské akce a občanské iniciativy. Její podoba vychází z rozměrů a úhlů původního kostela. Příčný trojúhelníkový profil odkazuje k bývalému průčelí, podobně, jako se jeho půdorys odráží v novostavbě. Její konstrukci tvoří lepenkové trubky kryté nepromokavým a hoření zpomalujícím polyuretanem, které architekt vyvíjí od roku 1986. Tato konstrukce spočívá na betonových základech a osmi lodních přepravních kontejnerech – po každé straně chrámu s kónickým půdorysem jsou čtyři tyto kontejnery. Nad nimi se pak zdvihá do výše 96 lepenkových trubek, které se na vrcholu spojují. Působivou atmosféru umocňuje světlo pronikající mezerami ponechanými mezi jednotlivými trubkami. Všechny trubky byly vyrobeny na místě z lokálních surovin. Na tom Šigeru Ban trval, i když to znamenalo změnu technologie a doplnění každé z trubek o laminovaný trám, který je zpevnil.
Lepenka jako stavební materiál však podle Bana není jen nouzovým řešením, ale může být plnohodnotným materiálem v oblastech častých zemětřesení, jako například v jeho rodném Japonsku. „Lidi nezabíjí zemětřesení, umírají zřícením budovy,“ tvrdí architekt. „To je odpovědnost architektů, ale my architekti nejsme tam, kde lidé potřebují nějakou pomoc, dočasnou strukturu, protože jsme příliš zaneprázdněni prací pro privilegované. Dokonce i dočasná stavba se může stát domovem,“ dodává Šigeru Ban.
Katedrála z kartonu
Místo: Christchurch, Nový Zéland
Architekt: Shigeru Ban Architects
Náklady: NZ $ 5,9 mil. (cca 100 mil. korun)
Realizace: 2013
TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
FOTO: STEVEN GOODENOUGH
