Knihkupectví Oliva: malý začátek velkého díla

„Knihkupectví na čtyřiceti metrech čtverečních je sice malé, ale konkrétní,“ říká Benedikt Mohelník OP, provinciál České dominikánské provincie. Je tak první vlaštovkou proměny celého areálu dominikánů, které se zhostí architekt Josef Pleskot a jeho AP ATELIER.

Komorní prostor plný knih s převážně křesťanskou tématikou, ale také knih z oblasti historie, umění a filosofie v komplexu dominikánského kláštera v centru Prahy se veřejnosti otevřel první březnový den. Ač je prostor velmi malý až intimní, díky fluidně se vinoucím sněhově bílým policím se do něj vejde překvapivé množství titulů, které stojí za přečtení. Návštěvník se zde může ponořit do hlubin lidského ducha i podstaty všehomíru, ale zároveň je zde jako by vnořen do hloubi jeskyně. Organicky tvarované policové stěny dotváří působivé historické klenby, neboť součástí prostoru knihkupectví je také fragment apsidy původní klášterní kaple.

Jeskyně z polystyrenu
„První asociace, která se mi v mysli zrodila, když jsem prostor uviděl, byla představa jeskyně,“ potvrzuje první dojem návštěvníků z prostoru architekt Josef Pleskot, který je spolu se svým kolegou Norbertem Schmidtem z kanceláře AP ATELIER autorem příjemného čistého prostoru naplněného duchovní literaturou. „Inspirací nám byla kaolinová, bělostná jeskyně, kterou omílá a tvaruje čistá voda,“ dodává architekt.

Přestože prostor působí elegantně a vznosně, je překvapivě vyroben z materiálu používaného spíše jako obalový materiál, tedy ne příliš ušlechtilý. „Protože jsme měli opravdu velmi nízký rozpočet, řekli jsme si, že to uděláme z levného materiálu – polystyrenu a papíru,“ prozrazuje Josef Pleskot skutečnost, které si návštěvník při prvním pohledu ani nevšimne. „Polystyren je velmi čistý, éterický materiál a v určitých souvislostech, jak je vidět, může být skutečně krásným materiálem.“

Z praxe je známo už několik příkladů, kdy levný či odpadový materiál posloužil lépe než klasický. Vzpomeňme papírové stavby z lepenky japonského architekta Šigeru Bana, který z ní dokázal vytvořit dokonce kostel či most. Architekt Josef Pleskot prozrazuje, že podobné stavby ho utvrdili v tom, že nezáleží na tom, zda je materiál „ušlechtilý“, či nikoliv: „Vzpomněl jsem si také na jednu konferenci, která se konala v Praze v polovině devadesátých let. Tehdy tu byli mladí američtí architekti, kteří se věnovali stavbám z papíru, a řekli něco velice důležitého: papírová stavba, když je milovaná, může klidně přežít stavbu z pevného materiálu – betonu nebo kamene.“

Předzvěst obnovy kláštera
Knihkupectví je však na tomto místě pouze dočasně, než projde proměnou celý klášter, jehož projektovou dokumentaci nyní připravují v AP ATELIERu. Jeho obnova by měla začít v příštím roce. „Jak rychle bude přeměna pokračovat, závisí také na tom, jak se nám podaří sehnat prostředky na rekonstrukci,“ říká Benedikt Mohelník OP.

 „Smyslem projektu je klášter otevřít a učinit ho součástí místa, na kterém stojí, aby byl pro všechny přívětivý a s radostí navštěvovaný. Dominikáni jsou řádem, který sídlí záměrně ve městech – s lidmi a pro lidi,“ vysvětluje provinciál.

Cílem proměny je vdechnutí nového života budově kláštera a její otevření veřejnosti i respektování řeholního života dominikánského řádu. Projekt počítá s citlivou proměnou dispozic při zachování všech historicky cenných částí objektu. V podzemí by měl vzniknout velký sál pro přednášky a další prostor určený pro výstavy současného umění. Zpřístupněn má být i rajský dvůr, oáza ticha uprostřed turisticky atraktivního centra Prahy.

Mělo by tak ožít místo, které má ambici přispět k obnově občanského a duchovního života v centru Prahy. Malý začátek tohoto velkého díla, knihkupectví Oliva, chce být semínkem této snahy. „Věříme, že knihkupectví, byť malé, přispěje k výměně myšlenek mezi lidmi i mezi lidmi a Bohem; vždyť právě On inspiroval všechny knihy, které tu lze koupit,“ podotýká mladý dominikán Ludvík Grundman.

Kateřina Kotalová
Foto: Tomáš Souček

–>–>