Kulturní lanovka

29. června 2018

Partneři sekce:

Hlavní motivací pro realizaci děčínské lanovky je propojení dvou místních nejvíce navštěvovaných lokalit – zámku a zoologické zahrady. V současné době je doprava mezi těmito místy značně komplikovaná, zejména v zimě. Nová lanovka propojí oba břehy nejen fyzicky, ale také kulturně.

„Horní i dolní stanice budou víc než jen nástupními místy,“ říká architekt Martin Stark. „K návrhu přistupujeme opačně. Obě stanice pojímáme jako kulturní prostory a samotnou lanovku chápeme jako doprovodnou funkci. I při jejím demontování budou prostory žít dál.“ Kromě pohodlného transportu mezi Mariánskou loukou a Pastýřskou stěnou nabídne lanovka několik dalších funkcí. „Návrh je založen na symbióze letního kina, prostoru pro koncerty a malého bystra pro lidi, kteří čekají na svou jízdu,“ říká spoluautor a statik Martin Pribila. „Celá idea je založena především na požitku během cesty, ať už do Zoo nebo na zámek.“

Horní stanice s výhledem

Pro staříky i horolezce

Autoři projektu řeší ve svém návrhu také přístup pro jedince s omezenou schopností pohybu, rodiny s kočárky a malými dětmi. Kromě všech zmíněných funkcí nabídne oživení místa také zajímavou vyhlídku nad řekou s výhledem kolmo pod sebe. Stavba je situována do veřejné zeleně, jejíž hodnoty si jsou autoři projektu vědomi. Většinu technologie proto skryli do země a nechali promluvit ikonický tvar nástupní stanice. Projekt umožňuje i další využití. Kromě usnadnění přístupu do ZOO a na vyhlídku je zde možnost spojení ferraty (zajištěné skalní cesty) se slaňováním. Pro milovníky adrenalinu jako stvořené.

Kvůli dosažení co největšího požitku z výhledu během jízdy zvolili autoři kabinku s vyhlídkovou plošinou na střeše.

Kvůli dosažení co největšího požitku z výhledu během jízdy zvolili autoři kabinku s vyhlídkovou plošinou na střeše.

Neviditelná linie

Zamýšlená propojenost obou míst je patrná již z výtvarného pojetí stanic. „Oba objekty tvoří červená stěna vystupující ze skály, která je „roztržena“ a pokračuje za řekou, kde vstupuje pod terén Mariánské louky a stáčí se do oblouku. Vzniká tak prostor venkovního amfiteátru s pódiem a hledištěm zapuštěným do terénu.“ Ani červenou barvu nezvolili autoři projektu náhodně. „Jsme obklopeni zelení a právě se zelenou tvoří červená barva komplementární barevnou harmonii. Stanice spolu místa vizuálně propojují. I přes svůj ikonický vzhled přirozeně zapadají do okolí.“

Kvůli dosažení co největšího požitku z výhledu během jízdy zvolili autoři částečně otevřenou Cabrio kabinku s vyhlídkovou plošinou na střeše. Jako vyhlídková plošina slouží i horní stanice, která díky lávkám z pororoštu nabízí nejen požitek z velkolepého panoramatu, ale i výhled do stometrové hloubky. Je zde možné pořádat také výstavy. Otevřená scéna spodní stanice nabízí prostor pro open-air kulturní akce, ať už koncerty, festivaly nebo letní kino.

Open-air kultura v amfiteátru

Ekologický provoz

Louka se nachází v záplavové oblasti, částečně zapustit stavbu do terénu se tedy může zdát jako poměrně nezvyklý přístup. Možnou povodeň však autoři brali ve svém návrhu v potaz. Stanice je konstrukčně odolná proti vodě a zapuštěný amfiteátr tvoří opatření pro zadržení vody při přívalových deštích. Vodu brali autoři projektu v potaz i v rámci úvah o energetické hospodárnosti a šetrnosti. „Ve velké míře u obou stanic počítáme s dešťovou vodou a znovuvyužíváme přečištěnou šedou vodu. Snažíme se pokrýt velkou část spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Věž je opláštěna sklem s integrovanými fotovoltaickými články pro výrobu elektrické energie ze slunce. Vzhledem k technologii lanovky neuvažujeme o úplné soběstačnosti, nicméně ostatní funkce bez provozu lanovky potenciál být energeticky soběstačné mají.“