Modlitebna ve stráni

Poslední dva roky však navštěvuje bohoslužby stále více lidí. Modlitebna postupně přestává kapacitně dostačovat a zároveň již nevyhovuje hygienickým normám. Zástupci sboru zvažovali několik řešení. Patřila k nim mimo jiné možnost pronajmout si sál, či vybudovat přístavbu k dosavadní modlitebně zezadu a z boku. Přístavba se ale ukázala jako stavebně problematická a nákladná záležitost. Po pečlivé rozvaze se tedy představitelé sboru rozhodli nechat vybudovat stavbu na zelené louce. 

Pozemek ke stavbě kostela sboru věnuje vedení města. Rada města souhlasila s bezúplatným převodem pozemku pod podmínkou, že vzhled budovy bude pro prostředí Litomyšle přijatelný. Podle návrhu městské architektky byl po pečlivém zvážení Radou města a odborem rozvoje a investic vytipován pozemek v blízkosti Sokolovny při Moravské ulici, zhruba v polovině vzdálenosti mezi světelnou křižovatkou a ulicí Trstěnickou.  Zástupci církve se obrátili na čtyři architektonická studia – Ateliér Ai5 z Lanškrouna, Fránek Architects z Brna, Tsunami z Náchoda a na městskou architektku Zdeňku Vydrovou. Za účasti představitelů města proběhlo posouzení předložených návrhů, na němž se poradními hlasy podíleli i ing. arch. Josef Pleskot z Prahy a ing. arch. Vladimír Pošepný z Hradce Králové. Po zvážení připomínek přítomných architektů, stavařů a zástupců města komise vybrala projekt architektonické kanceláře ing. arch. Zdeňka Fránka.

Stavbu modlitebny uhradí Církev bratrská z prodeje své vily u nádraží, ze sbírek členů a přátel a popřípadě z vhodných nadací či fondů. Investiční náklady by neměly výrazně přesáhnout 10 milionů korun. Objekt bude zaujímat užitnou plochu o rozloze 516 m².  

Situace

Návaznost na přírodu Architektonické ztvárnění modlitebny působí nevšedně, přičemž však důvtipně vystihuje povahu sakrální stavby. S pokorou navazuje na okolní přírodu a potažmo na celé univerzum jako jeho samozřejmé pokračování. Nízká prosklená budova, zpola zapuštěná do svahu, se napojuje částí střechy na stráň a nechává se zkraje obrůst trávníkem. Střecha pozvolna stoupá jako výběžek svahu, avšak po několika metrech se zalamuje a zdvihá se do protisměru. Za úrovní svého počátku se nad svahem znovu láme a stoupá k vrcholu s křížem nad vstupem. Podle vyjádření architekta i zadavatelů střecha symbolicky znázorňuje cestu, ubíhající do dáli. Prosklené boční stěny činí budovu na pohled lehkou a provzdušněnou. Před vchodem do svatostánku se rozprostírá parter, oproti svahu zarovnaný. Vlevo ho od úbočí odděluje klesající betonová přepážka. Převážnou plochu průčelí tvoří pohledový beton, pokrytý transparentním nátěrem proti graffiti. Prosklenou plochu vstupu rozděluje motiv kříže do čtyř polí, z nichž dvě spodní tvoří vchodové dveře. Průčelí nahoře vroubí převis střechy, protažený ve vrcholu v poněkud delší „kšilt“ s křížem. 

Interiér prvního nadpodlaží má být podle zadání rozčleněn na hlavní sál pro asi sto padesát osob, dvě víceúčelové klubovny a společenský vestibul se zázemím. Podle zástupců církve by prostory objektu měly sloužit vedle bohoslužeb i aktivitám širší veřejnosti. V druhém nadpodlaží se bude nacházet byt kazatele sboru. Domácí atmosféru prostor pro věřící má podpořit využití zděných konstrukcí a dřevěných a kamenných obkladů.

V duchu tradice, trvající od dob Petra Chelčického, klade Církev bratrská značný důraz na angažovanost a zapojení laiků. Aktivita sboru věřících se tak stává základním konstitutivním principem této organizace. Prostory plánované modlitebny by se proto měly stát oporou i inspirací pro laickou činnost. Originální prostota celé stavby, vystupující ze svahu, vyjadřuje zároveň pokoru i iniciativu, jejímž soustavným uplatňováním člověk usměrňuje děje v procesu univerza.

V současné době se projekt nachází ve fázi studie, což znamená, že ještě nebylo vydáno územní rozhodnutí a výběrové řízení na hlavního dodavatele stavby ještě neproběhlo. Výstavba by měla začít v září 2008, ukončení se plánuje na začátek podzimu 2010.