Nová knihovna naproti Manhattanu

„Prostor bez světla je zapomenut,“ říká americký architekt Steven Holl, který vytrvale hledá světlo i ve svém nejnovějším projektu veřejné knihovny situované na nábřeží řeky East River v newyorské čtvrti Queens. Uznávaný architekt ji navrhl jako multifunkční kulturní prostor otevřený pro všechny.

Světlo, jeho svázání, pronikání do fasády či naopak „rozlití“ po interiéru objektů patří k rukopisu tvorby Stevena Holla (1947). Vyznává se z toho i na prvních stránkách své slavné knihy Paralaxa (česky vyšla ve vydavatelství ERA, 2003): „Pohyb slunečního světla vnáší do definování prostoru vztahové síly a vtahuje do hry nehybné těleso budovy.“ Nebo také v místech, kdy předobrazy principů své architektury hledá v univerzu: „Přítomnost světla je nejzákladnější spojující silou vesmíru.“ I z těchto citátů je zřejmé, že Holl vnímá architekturu jako průsečík širokého spektra tvůrčích činností. Hollovy stavby však nejsou bezduchou exhibicí s optickými experimenty – jsou místy, která se snaží naplňovat pojmy jako veřejný prostor, humanismus, vztahy s okolím. Platí to i pro návrh knihovny v Queensu, která se nachází v bývalém industriálním, ale v současnosti developersky exponovaném prostředí Long Islandu.

Při večerním osvětlení bude knihovna jedním z majáků na nábřeží řeky East River.

Světelný maják

I knihovnu osadil Steven Holl do širších souvislostí – bude jedním z vrcholů rovnostranného trojúhelníku na pobřeží řeky East River – dalšími jeho body jsou budova OSN od Le Corbusiera a Oscara Niemeyera na Manhattanu a památník věnovaný Franklinovi D. Rooseveltovi od Louise Kahna, který se nachází na Roosevelt Island mezi Manhattanem a Queensu. I zde chtěl Holl propojit historii s knihovnou jako „pamětí lidstva“. Urbanistické pozadí knihovny tvoří mohutná výšková zástavba ve čtvrti zvané Hunters Point, přičemž svým výrazem i večerním nasvícením bude na nábřeží řeky působit jako signální maják. Svým vnějším povrchem z pohledového betonu a se stříbrnou barevností bude zároveň v subtilním, ale jiskrném kontrastu s mohutným zastavěným okolím.

Kontrast bude akcentován i sochařským ztvárněním knihovny. Holl z ní doslova vykrajuje pořádně kusy, zasklil a pootevíral je směrem ven. Zevnitř tak knihovna nabídne atraktivní, až výtvarně působící pohledy na Manhattan, zevně zase budou moci kolemjdoucí aktivně sledovat dění uvnitř stavby. Touto pulsací chce Holl dosáhnout až sílu dramatického zážitku, čímž by se akcentoval kulturní přesah světa knih. „Rafinované otevření fasády připomíná vitrínu s lidmi, kteří se v ní pohybují jako na obrazovce nějaké videohry,“ napsal James Murdock v časopise Architectural Record. „To jen zdůrazňuje postupnou změnu knihovny – od místa, kde cirkulují knihy, až ke konkrétnímu člověku nacházejícímu se ve smíšeném sociokulturním prostředí.“ Součástí areálu bude rozlehlý veřejný park s amfiteátrem a dětským hřištěm. I ty budou naplňovat obsah knihovny jako otevřeného místa pro všechny, ale i fyzicky hmatatelného místa, které by kontrastovalo s virtuálním světem digitálního věku.

Součástí areálu bude rozlehlý veřejný park s amfiteátrem a dětským hřištěm. I ty budou naplňovat obsah knihovny jako otevřeného místa pro všechny, ale i fyzicky hmatatelného místa, které by kontrastovalo s virtuálním světem digitálního věku.

Architektura potřebuje čas

Knihovna má z důvodu problémů s financemi časový skluz a původně měla být dokončena již v tomto roce. Steven Holl však jen mávne rukou. „Architektura potřebuje čas,“ řekl architekt v rozhovoru pro noviny Dezeen Daily v květnu tohoto roku u příležitosti začátku její výstavby. „Jsem zvyklý, že průměrná doba mezi mými prvotními kresbami až po jejich realizaci je přibližně osm let. Ale mám i stavby, kterým to trvalo až sedmnáct let. Takže žádná mrzutost. Vždyť knihovna se již začala stavět …“

Zevnitř knihovna nabídne atraktivní, až výtvarně působící pohledy na Manhattan.

Knihovna má několik zón – pro děti, teenagery a dospělé. Na východní straně je vyvýšenina se zahradní čítárnou a s exotickými stromy ginko. Na střeše budou zase panoramatické výhledy na město, které nikdy nespí. V rámci Hollova uvažování je jen přirozené, že maximálně využívá trvale obnovitelné zdroje energie, jakož i přírodní stavební materiály. Nebude to jinak ani u knihovny v Queensu, na místě, „které by mělo koncentrovat povědomí lidí o morální odpovědnosti za budoucnost“. Součástí budou geotermální tepelná čerpadla a střešní fotovoltaické panely, které budou generovat významnou část energie z celkové spotřeby stavby. Pokud bude výstavba pokračovat podle aktualizovaného plánu, knihovna by měla být dokončena za dva roky.

Pohled na knihovnu od památníku Franklina D. Roosevelta na Roosevelt Island

Veřejná knihovna Hunters Point

Místo: Queens, New York, USA
Investor: Department of Design and Construction (Úřad designu a výstavby) New York City; Knihovna Queens
Architekt: Steven Holl Architects
Návrh: Steven Holl, Chris McVoy
Projektující architekt: Filipe Taboada
Plocha území: 2 044 m²
Projekt: 2010
Začátek výstavby: 5/2015
Ukončení výstavby: 2017
Celkové investice: 30 mil. USD (asi 25,8 mil. Eur)

TEXT: Ľudovít Petránsky
VIZUALIZACE, DOKUMENTACE: Steven Holl Architects

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.