Nové proboštství na Pražském hradě: Opuštěná ruina dostala nový kabát

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze dokončila generální rekonstrukci Nového proboštství na Pražském hradě, které získala od státu v havarijním stavu v roce 2016. Interiéry historické budovy nacházející se na náměstí U Svatého Jiří jen pár metrů od Svatovítské katedrály budou znovu sloužit svému původnímu účelu, tedy jako sídlo Metropolitní kapituly.

Dosud nepřístupné nádvoří a dvě nově vzniklé přístavby orientované do Jeleního příkopu se otevřou veřejnosti. Půjde o jediné volně přístupné místo na severní parkánové hradbě Hradu. V revitalizovaném dvoře navíc vznikly také dvě přístavby vycházející z původních hospodářských stavení dle návrhu renomovaného architektonického Studia acht.

Nejcennější národní kulturní památka

Novogotická budova Nového proboštství vznikla na severní straně náměstí U Svatého Jiří mezi lety 1877-1878 podle plánů architekta Josefa Mockera. Dům sloužil jako sídlo Metropolitní kapituly u sv. Víta, probošta a sboru kanovníků. To se změnilo za II. světové války a zejména po roce 1948, kdy byl veškerý majetek kapituly zabaven.

Následovalo smutné období čistě utilitárního využití a minimální údržby domu, na který byl dokonce vystaven demoliční výměr. Zpět do vlastnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze se Nové proboštství dostalo v roce 2016 v rámci majetkového vyrovnání církve se státem. Součástí dohody byl i závazek, že církevní subjekty zdevastované vrácené budovy opraví.

„Příprava a realizace obnovy Nového proboštství trvala celkem 7 let. Vzhledem k tomu, že se nachází v areálu nejvýznamnější národní kulturní památky a zároveň vojensky střeženém prostoru se sídlem prezidenta republiky, to byl v mnohém velmi specifický a náročný projekt,” říká Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly, který měl obnovu areálu na starosti.

„Většina konstrukcí a prvků objektu vykazovala nějaký druh poškození. Například v případě střechy a krovu už se jednalo o záchranné práce, neboť do nosných konstrukcí dlouhodobě zatékalo. Objekt také vyžadoval celkovou modernizaci z hlediska inženýrských sítí, které byly již zcela nefunkční, nebo vůbec neexistovaly. Komplexní rekonstrukcí prošlo také celé nádvoří, které bylo v žalostném stavu. Zemní práce probíhaly v archeologicky velmi významné lokalitě a veškeré kroky byly prováděny při plném zachování památkové podstaty objektu pod dohledem Odboru památkové péče. Veškeré dochované původní uměleckořemeslné prvky byly zachráněny, obnoveny či alespoň konzervovány,” popisuje Stříteský.

Mimořádně kvalitní provedení

Pro financování tohoto projektu dle jeho slov nebyly využity žádné veřejné zdroje či finanční prostředky z náhrad za nevydaný majetek každoročně vyplácených státem církvím. „I přes náročnost prací ale máme samozřejmě ohromnou radost, že je Nové proboštství znovu v reprezentativním a po všech stránkách korektním stavu, který se na historickou budovu v areálu Pražského hradu sluší,” dodává Stříteský.

„Od samého počátku byla spolupráce všech zúčastněných modelová a funkčně ideální,” hodnotí Petr Měchura z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. „Již v úrovni soutěžní přípravy studií byly ve společné shodě určeny základní parametry a komplexní možnosti řešení dodržující přísné zásady památkové a archeologické péče o areál Pražského hradu. Všechny disciplíny restaurování při obnově Nového probošství lze považovat za mimořádně kvalitně provedené,” říká Měchura.

Na dvoře Nového proboštství vzniklo unikátní místo pro veřejnost
V rámci obnovy Nového proboštství se rekultivovalo i nádvoří sousedící s Jelením příkopem. Zatímco do novogotické budovy se časem nastěhuje Metropolitní kapitula, dvůr se v průběhu následujících měsíců zpřístupní veřejnosti, včetně dvou nově postavených menších budov dle návrhu renomovaného architektonického Studia acht. „Dostavby ctí a vycházejí z nerealizovaných záměrů Mockera, který ve svých návrzích Nového proboštství s křídly počítal,” říká hlavní architekt Studia acht Václav Hlaváček.

Církevní význam budovy

Nové budovy rovněž vznikly v úzké spolupráci s památkáři. „Návrh dostavby dvorních křídel vycházel z přísných podmínek, v nichž Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky stanovil možné výšky a hmoty vymezující novostavby křídel, včetně požadavků na materiálové řešení. Západní křídlo bylo navrženo na místě přístavby stájí, které byly odstraněny v minulém století. Východní křídlo nahradilo někdejší přístavbu a kočárovnu,” říká Měchura.

V jedné z nových budov bude kavárna, ve druhé se nachází prostory pro další služby návštěvníkům. Prostorné nádvoří kolemjdoucím poskytne místo pro odpočinek a unikátní výhled ze severní hradby do zeleně Jeleního příkopu a na Míčovnu. „Naším záměrem bylo vytvořit přívětivé prostranství, které reflektuje církevní význam budovy. Proto jsme realizovali další Mockerův návrh a na nádvoří umístili kašnu, která ve svém ikonografickem pojetí a klasické formě odkazuje na poselství tří klíčových světců, sv. Vojtecha, sv. Vaclava, a sv. Víta,” dodává Hlaváček.

Právě rekultivace dvora Nového proboštství byla zřejmě nejnáročnější částí projektu. Nachází se totiž nad historicky cennými parkánovými hradbami a sklepy. Práce se tedy od počátku podřizovaly také archeologům.

„Ze strany Metropolitní kapituly, architektů, projektantů i stavbyvedoucích šlo o příkladnou spolupráci, která začala s dvouletým předstihem před zahájením stavby. Zjišťovacími sondami jsme si ověřili předpoklad, že v prostoru dvora zůstaly zachované sklepy dvou gotických domů – konkrétně domu nejvyššího písaře, později domu abatyše Jiřského kláštera, a domu nejvyššího hejtmana. Projekt byl upravován tak, aby historické konstrukce nebyly nenávratně zničeny. V průběhu stavby byla mimo jiné zdokumentována a zakonzervována kamenná hradba z přelomu 15. a 16. století,“ říká archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, oddělení Historické archeologie, pracoviště Pražský hrad.