V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhl architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro účely knihovny.
Ze staré tovární budovy v Liberci vzniklo centrum pro popularizaci vědy formou interaktivního poznávání. Architektka Miluše Suchardová pojala stavbu jako jeden z exponátů. Návštěvníci tak mohou procházet budovou jako útrobami živého organismu s přiznanými stavebními prvky a rozvody technologií TZB, vizualizací toků veškerých energií v budově a technickými místnostmi jako jednotlivými orgány lidského těla.
Od minulého týdne probíhá v Dejvicích výstava semestrálních prací studentů Fakulty architektury ČVUT. Součástí je i instalace studentů ateliéru Dalibora Hlaváčka a Martina Čeňka Zmizelé kostely severních Čech.
Projekt poutního kostela v Doupovských horách vznikl jako diplomová práce Jakuba Tejkla na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové v Praze v roce 2005. Na jeho realizaci nedaleko od zaniklého města Doupov by se měli podílet samotní poutníci. Jako stavební materiál poslouží kameny a zbytky staveb zmizelého osídlení.
Využití denního světla při navrhování budov se stalo nezbytností. Nejde jen o splnění normativních požadavků, stanovených platnou legislativou, ale rovněž o změnu přístupu k navrhování. Přesto je dnes „vpuštění světla do budov“ doprovázeno mnoha předsudky i vnějšími vlivy, které navrhování fungující stavby rozhodně ztěžují, pokud ne přímo znemožňují.
Pro zpracování dobrého projektu využívajícího v dostatečné míře osvětlení přirozeným denním světlem je důležité znát několik zásad a definicí. Jejich pochopením a případným využitím lze s velkou mírou pravděpodobnosti vytvořit návrh budovy, která bude jednak odpovídat současným normativním požadavkům a jednak bude uživatelsky přátelská a příjemná.
Rakouští architekti Helmut Dietrich a Much Untertrifaller se zaměřují na architekturu ze dřeva. Jednou z jejich dřevěných realizací je i škola a tělocvična v rakouském městě Klaus.
Vlámská metropole Gent byla po dobu zhruba 100 let městem s rozpačitým heterogenním centrem. Komplikovaný urbanistický problém se před třemi lety podařilo vyřešit domácím architektem delikátně razantním způsobem.
Součástí regenerace byla obnova veřejných prostranství, rozšíření zeleně, dětských hřišť a venkovní vybavení parků, úprava komunikací včetně chodníků a nových cyklostezek a také zvýšení počtu parkovacích míst. Více KOMUNITNÍ CENTRUM MÁJ OCENĚNO CE.ZA.AREM
„Prostor bez světla je zapomenut,“ říká americký architekt Steven Holl, který vytrvale hledá světlo i ve svém nejnovějším projektu veřejné knihovny situované na nábřeží řeky East River v newyorské čtvrti Queens. Uznávaný architekt ji navrhl jako multifunkční kulturní prostor otevřený pro všechny.
Nadjezd nad stanicí v Soulu byl postaven v sedmdesátých letech minulého století jako dopravní propojení mezi východní a západní stranou města. Kontrola bezpečnosti v roce 2006 ukázala, že tato 17 metrů vysoká konstrukce již neodpovídá bezpečnostním předpisům. Nejprve na nadjezd omezily těžkou dopravu a později byl odsouzen k demolici.
Rotterdamská architektonická kancelář SchilderScholte navrhla vzdělávací komunitní centrum v Bangladéši – originální, ekologickou a úspornou stavbu, při jejíž konstrukci byly použity převážně místní materiály. Tento projekt, který zafinancovala nizozemská nadace Pani, získal první cenu v kategorii staveb v soutěži Dutch Design Awards, které se udělovaly v rámci festivalu designu Dutch Design Week koncem října tohoto roku v Eindhovenu.
Odvážnou architektonickou formu pro budovu filharmonie Mieczysława Karłowicze ve Štětíně se dvěma sály pro celkem 1200 návštěvníků zvolili její autoři Španěl Alberto Veiga a Ital FabrizioBarozzi. Kromě Poláků ji ocenila i porota prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award.
Jedno z nejvýznamnějších britských divadel, které sídlí v původním starém velkoskladu na londýnské Dryden Street, si pro obnovu svých prostor vybralo spolupráci s architektonickým studiem Haworth Tompkins. A určitě nelitovalo – finální podoba prostor získala ocenění RIBA (The Royal Institute of British Architects) 2015 za Londýnskou architekturu.
Skleněná budova ve tvaru nepravidelné 180 metrů vysoké pyramidy byla pařížanům představena v roce 2008. Od té doby se vedly vášnivé diskuze, zda má vyrůst. Obyvatelé města se obávali, že takto výrazná stavba změní tvář centra Paříže, kterému dosud vévodila Eiffelova věž.
