Kultura

Na Barrandově byla zahájena rekonstrukce stávajícího objektu Barrandovské terasy a znovu započata výstavba nových budov.

První vzducholodě představovaly optimistické ideály nového bezprecedentního technologického pokroku. Svou pozoruhodnou monumentalitou a hypnotizující důstojností nepřestávaly fascinovat generace i dlouho poté, co zmizely z oblohy. Na střeše centra moderního umění DOX v Praze vyrostla unikátní architektonická intervence, inspirovaná elegantními tvary vzducholodí z počátku dvacátého století.

Nová Pařížská filharmonie od Jeana Nouvela pojme do svých kulturních útrob až dva tisíce čtyři sta návštěvníků. Sál je určen především pro koncerty symfonických orchestrů, ale také pro komornější jazzové koncerty nebo world music.

Při vzpomínce na Maltu (středomořský ostrov, nikoli spojovací materiál) si  můj nos živě vybavuje vůni moře, pečeného králíka a opuncií. Maličký ostrovní stát, křižovatka vlivů pohanů, Římanů, Británie, Itálie a Orientu. Jedním z nejsilnějších zážitků, které jsem si z inspirativního ostrova odvezla, byla určitě návštěva budovy nového maltského parlamentu od architekta Renza Piana.

Vstupní budova areálu Punkevních jeskyní v malebném prostředí Moravského krasu, kterou navrhli architekti z brněnského ateliéru Burian-Křivinka, se stala výzvou pro skupinu Českomoravský beton. Výrobce betonu se zde setkal se zajímavou realizací, díky které mohl naplno využít rozsah svých receptur.

Moderní objekt architekta Samuela Delmase působí v krajině vibrujícím dojmem, s okolím však harmonicky ladí. Nové zdravotní středisko pro Nozay a okolní region je atraktivní nejen pro lékaře, ale i pro pacienty a místní obyvatele.

Neviditelná architektura je koncept, který vznikl jednak z primární potřeby nenápadně si počínat ve zvlášť exponovaném prostředí, ale také z důvodu upozornění na ignorováníaci současndobé architektury veřejností. Výsledkem tohoto experimentu jsou nové roviny v možnostech nazírání na realitu.

V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhl architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro účely knihovny.

Ze staré tovární budovy v Liberci vzniklo centrum pro popularizaci vědy formou interaktivního poznávání. Architektka Miluše Suchardová pojala stavbu jako jeden z exponátů. Návštěvníci tak mohou procházet budovou jako útrobami živého organismu s přiznanými stavebními prvky a rozvody technologií TZB, vizualizací toků veškerých energií v budově a technickými místnostmi jako jednotlivými orgány lidského těla.

Od minulého týdne probíhá v Dejvicích výstava semestrálních prací studentů Fakulty architektury ČVUT. Součástí je i instalace studentů ateliéru Dalibora Hlaváčka a Martina Čeňka Zmizelé kostely severních Čech.

Projekt poutního kostela v Doupovských horách vznikl jako diplomová práce Jakuba Tejkla na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové v Praze v roce 2005. Na jeho realizaci nedaleko od zaniklého města Doupov by se měli podílet samotní poutníci. Jako stavební materiál poslouží kameny a zbytky staveb zmizelého osídlení.

Využití denního světla při navrhování budov se stalo nezbytností. Nejde jen o splnění normativních požadavků, stanovených platnou legislativou, ale rovněž o změnu přístupu k navrhování. Přesto je dnes „vpuštění světla do budov“ doprovázeno mnoha předsudky i vnějšími vlivy, které navrhování fungující stavby rozhodně ztěžují, pokud ne přímo znemožňují.

Pro zpracování dobrého projektu využívajícího v dostatečné míře osvětlení přirozeným denním světlem je důležité znát několik zásad a definicí. Jejich pochopením a případným využitím lze s velkou mírou pravděpodobnosti vytvořit návrh budovy, která bude jednak odpovídat současným normativním požadavkům a jednak bude uživatelsky přátelská a příjemná.

Rakouští architekti Helmut Dietrich a Much Untertrifaller se zaměřují na architekturu ze dřeva. Jednou z jejich dřevěných realizací je i škola a tělocvična v rakouském městě Klaus.

Vlámská metropole Gent byla po dobu zhruba 100 let městem s rozpačitým heterogenním centrem. Komplikovaný urbanistický problém se před třemi lety podařilo vyřešit domácím architektem delikátně razantním způsobem.