Ten kontrast je působivý. Skanzen starobylé vesnice zakomponovaný v malebném údolí a nad tímto obrazem zastaveného času se tyčí monumentální objekt – dřevostavba v pasivním standardu s velkou zasklenou fasádou. Je to vstupní brána, která propojuje dva světy.
Čestné uznání v kategorii Stavby občanské vybavenosti – novostavby a Cenu odborné poroty získala v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2013 Mateřská škola v Krásném Poli. Důvodem pro udělení cen bylo důsledné zdůraznění hodnoty kvalitního architektonického a výtvarného prostředí pro pobyt dětí, což je velkým přínosem ve výchovném procesu. Vysoce hodnoceno bylo především atypické řešení atria a jeho podhledu, dřevěná fasáda s atypickým podkladním roštem a maximální propojení interiéru s exteriérem.
V Honěticích žije 67 obyvatel. Když porovnáme výkres z císařského katastru z roku 1842 a současný satelitní snímek, uvědomíme si, že jsou téměř totožné. Výjimku v drobném měřítku dodnes představuje pouze hospodářský dvůr. A také nová fotovoltaická elektrárna, velká jako obec sama. Nicméně celek slábne, možnosti a vztahy chřadnou. Hospoda zavřela.
Veřejným budovám není současnost v našich končinách příliš nakloněna. A už vůbec ne kulturním institucím, jakou je knihovna. Jedna však nedávno vznikla v Ružomberku na Katolické univerzitě, což je malý zázrak. Příběh její výstavby – od posvěcení základního kamene po otevření – trval 869 dní. Co přinesly dny poté?
Chátrající budova bývalých městských lázní v Liberci dlouhá léta čekala na své nové uplatnění. Po náročné přestavbě byla konečně začátkem tohoto roku otevřena veřejnosti. Dovnitř už se ale nechodí v plavkách, nýbrž za uměním.
Pohledový beton stále častěji figuruje jako vizuální prvek, který dotváří a zpříjemňuje architekturu všech staveb. Toto nebývalé rozšíření aplikací dříve pouze konstrukčního materiálu umožnilo rozšíření spektra jeho kvality. Zejména se jedná o tzv. vysokohodnotné betony, s jejichž pomocí lze vyhovět jakýmkoliv konstrukčním a speciálním požadavkům. Vysokohodnotný beton umožňuje vzhledem ke svým technologickým vlastnostem realizaci nejen konstrukcí subtilnějších, ekonomičtějších a estetičtějších, ale i trvanlivějších a spolehlivějších.
„Stejně jako písmo, které popisuje dům, není jeho obrazem, tak i dům v sobě nese informace, v nichž lze číst jako v knize,“ říká architekt Petr Hájek a jeho projekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání je toho důkazem. Odkrývá informace o našem nejvyšším pohoří.
Obliba pohledového betonu u architektů nepřetržitě stoupá. Už dávno není materiálem jen pro podzemní parkoviště a technické provozy, ale klidně pro knihovny nebo kostely. Jedno nové betonové království vzniklo na konci roku i v Lisabonu. Portugalské architektonické studio CVDB arquitectos ho tu vystavělo pro žáky místní střední školy.
Robustní betonové zdi kostela na největším ze sedmi Kanárských ostrovů jsou lemovány drcenými sopečnými horninami. Dává tak zakusit sílu hrubých betonových dílců v kontrastu se silou světla.
Fotokatalytické stavební materiály na bázi cementu dokážou udržovat svůj povrch čistý a současně rozkládají plynné polutanty z okolního prostředí podobně jako rostliny při fotosyntéze. Stavby z tohoto materiálu si tak trvale udržují svůj vzhled a zlepšují i kvalitu ovzduší ve městech. Jedna z nich stojí na severovýchodě Francie.
Tak trochu jako brány do jiných vesmírných dimenzí vypadají nová dálniční odpočívadla v Gruzii. Jejich autorem je slavné berlínské architektonické studio J MAYER H. Architects, které má ve svém portfoliu například i obří dřevěnou konstrukci Metropol Parasol v Seville. První dvě masivní betonová odpočívadla již stojí poblíž gruzínských měst Gori a Lochini a dalších osmnáct podobných staveb ještě čeká na postavení. Sloužit budou cestujícím na dálnici mezi Ázerbájdžánem a Tureckem.
Realizace studentské koleje nedaleko kodaňské univerzity v centru města byla možná díky daru z fondu dánské banky Nordea, který se zaměřuje na dotování studentských stáží a rezidenčních programů. Záměrem poskytnutí tohoto daru bylo umožnit realizaci koleje budoucnosti, která bude zhmotněním jasné a vizionářské architektonické myšlenky architektonické dvojice Lene Tranbergové a Boje Lundgaarda.
Rekonstrukce Slovenské národní galerie (SNG) v Bratislavě se posunula do další fáze. Architekti BKPŠ nedávno odevzdali vykonávací projekt celé rekonstrukce. Na tahu je Ministerstvo kultury SR, které připravuje tender na dodavatele stavby. Ten bude uskutečněn na základě vykonávacího projektu.
Za rok se v Plzni na Slovanech otevře Kulturní fabrika Světovar, která nyní vzniká za 136 milionů Kč v bývalém pivovaru a kasárnách. V objektu budou sály, kavárna, zkušebny, ateliéry, sdílené kanceláře, byty pro umělce, ve dvou patrech takzvaných bývalých ledáren najde zázemí Archiv města Plzně. Stavba, podpořená z EU 40,5 milionu Kč, tvoří stěžejní část programu Plzně jako Evropského hlavního města kultury, zajistí udržitelnost. Novinářům to řekli zástupci Plzně 2015, která pro město projekt zajišťuje.
V těsné blízkosti skanzenu valašských dřevostaveb vyrostl organicky tvarovaný kongresový sál hotelu Eroplán. Jeho konstrukce připomínající šišku či bochník chleba je zděná v kombinaci s dřevěnými žebry. „Chtěli jsme, aby se monolitická novostavba stala archetypem v prostředí se silnou specifikou paměti místa,“ říká architekt Zdeněk Fránek.
