Kultura

Původně zemědělská usedlost, velkoryse založená v druhé polovině devatenáctého století v Předlicích na okraji Ústí nad Labem se proměnila na školicí středisko dřevozpracující společnosti. Ne náhodou tak připomíná pilu.

Objekt bývalých stájí je součástí hospodářského areálu založeného kolem roku 1870. Velikost a poloha domu je pro uspořádání hospodářství klíčová. Spolu s podobně velkou stodolou na jižní hraně pozemku vymezuje prostor velkého dvora a ustavuje měřítko areálu, které je řádově větší než měřítko okolní obytné zástavby.

Nově realizovaný projekt Víceúčelového centra Církve bratrské – ELADA v Bystrém v Orlických horách plní současně hned několik funkcí. Vedle bohoslužeb a veřejně prospěšných aktivit Církve bratrské je zde umístěna také nová mateřská škola.

Malý opuštěný pozemek v epicentru univerzitního života v kanadském Montrealu znovu ožil díky originálnímu projektu moderního studentského ubytování.

Atraktivní dominantou vědeckého parku Danfoss Universe v městečku Alsu v jižní části Dánska je výstavní hala Cumulus (Oblak). Majiteli tematického zábavního parku bylo jasné, že stavební konstrukce musí odpovídat rozličným exponátům parku.

Letošní laureát Pritzkerovy ceny Šigeru Ban je známý především svou angažovaností v humanitárních projektech pro oblasti stižené přírodní katastrofou. Využívá k tomu lehkých, snadno montovatelných konstrukcí z papírových trubek. Svými projekty dokázal, že z papíru může být školka, most i katedrála.

Letošní pavilon v londýnské Kensingtonské zahradě u Serpentine gallery působí zvláštně – nevyužívá tvarosloví ani architektonických prvků v současné architektuře běžných. Naopak svým tvarem velkého balvanu evokuje prehistorické obydlí, lehký průsvitný materiál jej však v noci promění v lampion.

Ten kontrast je působivý. Skanzen starobylé vesnice zakomponovaný v malebném údolí a nad tímto obrazem zastaveného času se tyčí monumentální objekt – dřevostavba v pasivním standardu s velkou zasklenou fasádou. Je to vstupní brána, která propojuje dva světy.

Čestné uznání v kategorii Stavby občanské vybavenosti – novostavby a Cenu odborné poroty získala v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2013 Mateřská škola v Krásném Poli. Důvodem pro udělení cen bylo důsledné zdůraznění hodnoty kvalitního architektonického a výtvarného prostředí pro pobyt dětí, což je velkým přínosem ve výchovném procesu. Vysoce hodnoceno bylo především atypické řešení atria a jeho podhledu, dřevěná fasáda s atypickým podkladním roštem a maximální propojení interiéru s exteriérem.

V Honěticích žije 67 obyvatel. Když porovnáme výkres z císařského katastru z roku 1842 a současný satelitní snímek, uvědomíme si, že jsou téměř totožné. Výjimku v drobném měřítku dodnes představuje pouze hospodářský dvůr. A také nová fotovoltaická elektrárna, velká jako obec sama. Nicméně celek slábne, možnosti a vztahy chřadnou. Hospoda zavřela.

Veřejným budovám není současnost v našich končinách příliš nakloněna. A už vůbec ne kulturním institucím, jakou je knihovna. Jedna však nedávno vznikla v Ružomberku na Katolické univerzitě, což je malý zázrak. Příběh její výstavby – od posvěcení základního kamene po otevření – trval 869 dní. Co přinesly dny poté?

Chátrající budova bývalých městských lázní v Liberci dlouhá léta čekala na své nové uplatnění. Po náročné přestavbě byla konečně začátkem tohoto roku otevřena veřejnosti. Dovnitř už se ale nechodí v plavkách, nýbrž za uměním.

Pohledový beton stále častěji figuruje jako vizuální prvek, který dotváří a zpříjemňuje architekturu všech staveb. Toto nebývalé rozšíření aplikací dříve pouze konstrukčního materiálu umožnilo rozšíření spektra jeho kvality. Zejména se jedná o tzv. vysokohodnotné betony, s jejichž pomocí lze vyhovět jakýmkoliv konstrukčním a speciálním požadavkům. Vysokohodnotný beton umožňuje vzhledem ke svým technologickým vlastnostem realizaci nejen konstrukcí subtilnějších, ekonomičtějších a estetičtějších, ale i trvanlivějších a spolehlivějších.

„Stejně jako písmo, které popisuje dům, není jeho obrazem, tak i dům v sobě nese informace, v nichž lze číst jako v knize,“ říká architekt Petr Hájek a jeho projekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání je toho důkazem. Odkrývá informace o našem nejvyšším pohoří.

Obliba pohledového betonu u architektů nepřetržitě stoupá. Už dávno není materiálem jen pro podzemní parkoviště a technické provozy, ale klidně pro knihovny nebo kostely. Jedno nové betonové království vzniklo na konci roku i v Lisabonu. Portugalské architektonické studio CVDB arquitectos ho tu vystavělo pro žáky místní střední školy.