Před časem dostavený kostel Sv. Ducha stojí uprostřed zástavby panelových domů na sídlišti na okraji Ostravy. Je navržen jako moderní pevnost. „Když vcházíte dovnitř, jdete skrze jednotlivé vrstvy fungující jako stupně ztišení – plato – příkop – zeď – věnec bočních prostor – vnitřní intimní jádro. Jsou to slupky přechodu od vnějšího materiálního světa k vnitřnímu duchovnímu, který je těmito vrstvami chráněn,“ říká architekt Marek Štěpán, autor tohoto největšího porevolučního kostela u nás.
Ateliér E-mrak v čele s architektem Martinem Rajnišem bude reprezentovat českou architekturu na 12. mezinárodním bienále architektury v italských Benátkách, které se bude konat ve dnech 29. srpna až 21. listopadu 2010. Zvítězil ve výběrovém řízení vyhlášeném Národní galerií v loňském roce. České expozici tak budou dominovat dřevěné stavby Martina Rajniše – tří- až pětimetrové modely v měřítku 1 : 6 realizovaných staveb v České republice, jako jsou Stodola Maxov, Věž Blanka a Věž Scholzberg v Jizerských horách, Věž Mamka v Krušných horách, Věž Bára II v Chrudimi a Hráň u Slavonic.
Architektonické studio Aldricka Beckmanna a Francoise N´Thépé nepatří ve Francii k nejznámějším, šíří svého záběru se však vyrovná větším českým studiím. Na kontě má mimo jiné i realizaci bytového domu z lehkého betonu v Paříži. Do ASB Speciálu jsme však vybrali víceúčelové kulturní centrum v Passy v departementu Haute-Savoie neboli v Horním Savojsku, umístěné v monumentální krajině severních Alp. Centrum pro desetitisícové městečko působí velkoryse co do velikosti a zároveň neokázale co do použitých materiálů.
Minulý týden přišlo do lázeňského domu v Isny přes 1 000 lidí, aby si poslechli prezentaci švýcarského architekta Petera Zumthora, nositele Pritzkerovy ceny za architekturu pro rok 2009, který zde zástupcům města a široké veřejnosti představil svůj nový projekt. O prezentace byl mimořádný zájem a zúčastnila se jich německá televize a rozhlas. Mezi pozvanými hosty byli i zástupci společnosti Happy Materials, které Peter Zumthor před půl rokem přizval ke spolupráci jako konzultanty a dodavatele skleněných cihel z ČR.
Až donedávna poutala pozornost návštěvníků Vitra Campusu ve městě Weil am Rhein nedaleko hranice se Švýcarskem především budova muzea designu, kterou navrhl Frank Gehry. Nyní s ní však soupeří nová budova VitraHausu. V této budově známí architekti Herzog a de Meuron zhmotnili své dlouhodobé téma: archetypální dům a skládané objemy.
Barevnými bublinami filtrované slunce vytváří uvnitř školky hravou i trochu snivou atmosféru. Španělský architekt Xavier Vilalta tento působivý prvek nezvolil náhodou. „Do architektury jsem se pokusil otisknout krajinu i své vzpomínky na dětství – ovocné sady a jejich barvy i geometrický řád,“ říká tento mladý autor minimalistické, veselé a nízkonákladové školky v katalánském Els Alamús.
„Koncepce a architektonická forma je odpovědí na požadavky energetické úspornosti, ne však na úkor optimálního provozního řešení. Školka musí vyhovovat ekologickým principům, mnoha předpisům, ale především dětem,“ říká architekt Pavel Šmelhaus, jeden z autorů mateřské školy v Mrači, která byla nedávno oceněna titulem Nízkoenergetická a pasivní stavba roku. Ekologická dřevostavba vonící lesem a s veselými barevnými interiéry je minisvětem, do něhož se děti i jejich rodiče rádi vracejí.
Základní škola Carla Bolleho v Berlíně je nenápadná a nijak výrazně historicky cenná budova. Na jejích chodbách však najdeme zážitek, který spojuje moderní architekturu, dobrodružství poznávání a empatii k dětským přáním. Na svědomí ji mají také školáci, jen o něco zkušenější, kteří si říkají Baupiloten – piloti stavitelství.
Až donedávna si návštěvníci při příchodu do areálu společnosti Vitra, tedy do tzv. Vitra Campusu ve Weil am Rhein, nejprve všimli budovy Vitra Design Musea, kterou navrhl Frank Gehry. Nyní s ní o pozornost soupeří nová, hned vedle stojící budova VitraHausu od Herzoga a de Meurona. V těsné blízkosti hranice se Švýcarskem a sídla společnosti v Basileji si tak Vitra v německém městě Weil am Rhein vytvořila nový domov pro kolekci Home Collection.
Nový kampus Americké univerzity v Bejrútu stojí v těsné blízkosti Středozemního moře. Jednotlivé budovy sestupují k proslulému pobřežnímu bulváru Korniše prostřednictvím ramp, teras a schodišť. Ve městě rozpáleném sluncem a mezi výškovými budovami je celý areál jako zahrada s vanoucími větry, která má sloužit nejen ke studiu, ale především sportu, kultuře a odpočinku. Projekt architektonické kanceláře VJAA byl letos vybrán Americkým institutem architektů (AIA) mezi deset tzv. nejzelenějších staveb.
Dominique Perrault je náchylný k vytváření skrytých a zahloubených míst, dalo by se říct hnízd. Předvedl to už víckrát – například velodromem a olympijským bazénem v Berlíně, francouzskou národní knihovnou v Paříži či knihovnou Kansai v Japonsku. Jeho touhu dobývat a přivlastňovat si nová území reprezentuje i nový školní areál univerzity Ewha v Soulu, otevřený vloni na jaře.
Z výšky okolních hor jižního Rakouska se jeví jako zbrojnice zahloubená pod zem nebo betonová skulptura protínající napříč kopec, odkud ční na obě strany dva mohutné kvádry. Tento puristicky strohý objekt, kontrastující s malebnou krajinou Korutan, je překvapivě velkorysým prostorem pro rozsáhlou sbírku moderního a současného umění sběratele Herberta W. Liauniga. Vídeňský architektonický ateliér Querkraft pojal místo pro umění jako umění samo.
Dům klimatu 8°Ost zve ke zcela mimořádné cestě - za jeden den vykoná návštěvník cestu kolem světa, a to stále po 8. východním stupni zeměpisné délky, na kterém se nachází i severoněmecký přístav Bremerhaven. Na vlastní kůži přitom může pocítit devět různých klimatických zón.
Pod turnovským kostelem Narození Panny Marie se za dramatickou oponou sloupů otevírá prostor vyhrazený rozmanité kultuře. Podoba sloupů, použité materiály, barvy, průhledy a stíny – nic zde není nahodile, vše má svůj význam. Tento sémioticky bohatý projekt kulturního centra Střelnice navrhli architekti Libor Čížek, Ondřej Moravec, Michal Nekola a Radek Šíma z pražského Atelieru 6.
Muzeum Champollion v ospalém historickém městečku Figeac v jižní Francii je příkladem zajímavého prolnutí grafiky a architektury. Design „obalu“ je v současné době právě to, co přitáhne pozornost veřejnosti, co tvoří identitu budovy. A o to šlo architektům Alainu Moattimu a Henri Rivi`erovi spolu s grafickým designérem Pierrem di Sculio především. Nápad s dvojitou fasádou je nedílnou součástí projektu, díky němuž architekti zvítězili v soutěži. Zároveň plní podmínku veřejných soutěží ve Francii, aby stavba obsahovala jedno procento umění. Nejde o nějaké pokoutní stavění nového domu za zbytkem historické fasády tak, aby to nebylo příliš poznat – jak mají ve zvyku někteří developeři v centru Prahy.
