Kultura

Pouštní kulturní centrum Nk´Mip v Kanadě přitahuje pozornost veřejnosti v mnoha ohledech. Především díky svému průčelí – osmdesát metrů dlouhé zdi z dusané hlíny vytvářející dojem sedimentujících geologických vrstev. Ale nejen díky ní. Kanadským architektům z ateliéru Hotson Bakker Boniface Haden se podařilo stvořit budovu, která respektuje krajinu. Přitom kombinuje současný architektonický jazyk a znalosti o ekologicky udržitelném stavění. Budova pro indiánský kmen Osoyoos je důkazem geniality architektů – není divu, že za tuto stavbu získali Cenu Královského architektonického institutu Kanady, Cenu guvernéra Britské Kolumbie a několik dalších.

Co dělá tzv. mediální fasádu tak přitažlivou pro mnohé architekty a umělce? Dnes, ve světě informací, digitalizace a nových technologií, se umění do architektury vrací odpovídajícím způsobem. Příkladem může být architektura spojená s počítačovým uměním v historickém jádru rakouského Lince. Rozšíření centra Ars Electronica, kde se každoročně koná stejnojmenný festival umění nových médií, bylo letos dokončeno podle projektu rakouského studia Treusch Architecture.

Synagoga z roku 1719 byla od 60. let minulého století zamaskována tak dobře, že většina místních obyvatel o ní neměla tušení. Je totiž obklopena vyššími domy a léta v ní byl sklad železářství. Teprve před šesti lety se městu Turnov podařilo zdevastovanou kulturní památku získat a obnovit způsobem, který ctí historii i tisícileté židovské tradice. Vydatně mu v tom pomohl grant z Norska.

V mnoha obcích a zvláště uprostřed panelových sídlišť stojí bývalé uhelné kotelny, které kdysi vytápěly bytové domy v okolí. Dnes se některé z nich postupně modernizují a dokonce mění na sportovní zařízení, kluby, centra volného času. Čítankovým příkladem vhodné a užitečné rekonverze může být Mediatéka a komunitní centrum v Mokré u Brna. Architektům Petrovi Hovořákovi a Radimovi Ličkovi se podařilo s minimálními prostředky přetvořit kotelnu na architektonicky čistou a příjemnou knihovnu, a přitom zachovat příběh, který si s sebou stavba z minulosti nese.

Stavbu Národní technické knihovny, jejíž brány se veřejnosti otevřou letos 9. září, neprovázely žádné kontroverze ani politické mediální přestřelky jako návrh nové Národní knihovny – proběhla regulérní architektonická soutěž. Přesto jde co do významu o stavbu naprosto srovnatelnou. Nejen svou velikostí a kapacitou, ale i snahou změnit celkový přístup ke čtenářům tak, aby odpovídal 21. století. Autorem návrhu je studio Projektil.

Na přelomu let 2007 a 2008 byl otevřen Dům sociálních služeb pro seniory v rekonstruovaném objektu se secesní fasádou z počátku minulého století, kde ještě před několika lety sídlilo královéhradecké biskupství. Citlivá rekonstrukce podle projektu architektky Heleny Dařbujánové z D. A. D.  STUDIA zachovává co nejvíce původních prvků a zároveň splňuje architektonické, technické a hygienické standardy vyhovující účelu stavby. Architekturu kromě Gočárova schodiště, které s domem sousedí, doplňují umělecká díla několika českých výtvarníků.

Bolzano je město v jižním Tyrolsku, kde se po staletí setkávaly různé jazyky a kultury. V centru města je mnoho historicky cenných a památkově chráněných budov. Když už se staví něco nového, je to výjimečná událost. Poslední takovou událostí – dokonce v mezinárodním měřítku – bylo otevření Muzea moderního a současného umění New Museion od berlínského ateliéru KSV Krüger Schuberth Vandreike. New Museion je dokladem odvahy pustit do historických kulis města světlo a čisté linie.

Vytvořit domov několika miliónům knih a datových nosičů a zároveň sloučit dvě knihovní instituce s rozdílnými tradicemi pod jednu střechu bylo základním úkolem pro autory návrhu nejnovější drážďanské knihovny Sächsiche Landesbibliothek, v současnosti též známé pod zkratkou S.L.U.B. Z téměř čtyřiceti ateliérů se díky svému impozantnímu řešení nakonec prosadila kancelář Ortner & Ortner.

Na břehu fjordu nedaleko centra Osla vyrostla v loňském roce pozoruhodná budova Grand opery. Norský král Harald V. ji ve svém projevu u příležitosti slavnostního otevření označil za novou velkolepou pamětihodnost, a to v celosvětovém měřítku. Samotní Norové věří, že se pro ně stane stejně významnou stavbou, jako je pro Australany slavná Opera v Sydney.

Ateliér sochaře Ladislava Šalouna podle vlastního návrhu patří k výjimečným příkladům secesní architektury s výraznými prvky symbolismu, které charakterizují Šalounovu uměleckou tvorbu. Budova s pohnutým osudem byla před dvěma lety zrekonstruována a zachráněna před dlouholetou devastací. Stalo se tak díky novému vlastníkovi, pražské Akademii výtvarných umění. Díky tomu se vlastně příliš nezměnila její funkce – dnes je ateliérem pro hostující zahraniční profesory. Autorem rekonstrukce budovy je architekt Michal Bartošek, který za ni získal Cenu primátora hlavního města Prahy v rámci loňské soutěže Stavba roku.

Studenti z pěti evropských zemí budou díky projektu TACE -  Theatre Architecture in Central Europe (Divadelní architektura ve střední Evropě) navrhovat novou divadelní budovu v centru Lublaně. Stane se tak v rámci workshopu „Divadelní architektura – vize a možnosti“, jehož první část se uskuteční ve dnech 18. – 20. března 2009 ve slovinské Lublani. Wokshopu se zúčastní 62 studentů fakult architektury z Bratislavy, Brna, Budapešti, Gdaňsku, Gliwic, Liberce, Lublaně a Prahy. Jejich úkolem bude v průběhu letního semestru zpracovat projekt moderního „divadla pro 21. století“. 

Na okraji historického centra Opavy vznikne na místě stávajících zchátralých budov bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar nové společenské centrum. Projekt renovace a dostavby pivovaru od renomovaného ateliéru Šafer Hájek Architekti zachovává původní hodnotnou industriální architekturu.

Ještě ani nedozněly politické přestřelky kolem Národní knihovny a už přišel Jan Kaplický, nejsledovanější český architekt s britským pasem, s novým výrazným projektem. Studií koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka vpadl do kraje jihočeských rybníků s dalším příkladem výsostně futuristické architektury.

Jedním z příkladů revitalizace průmyslové čtvrti v centru města jsou liverpoolské doky. Kings Waterfront je největší rozvojovou lokalitou v centru města. Původní doky zůstaly zachovány a jejich revitalizace, dokončená v letošním roce, patří mezi jednu z nejzdařilejších v Evropě.

I těm, kteří nejsou příznivci starého umění, lze doporučit návštěvu Arcidiecézního muzea v Olomouci. Rozhodně se nesetká s klasicky pojatým prostorem, naopak, v každé místnosti rekonstruovaného objektu je znát naše 21. století. Architekti Petr Hájek, Jan Šépka a Tomáš Hradečný přišli s jasným konceptem – zachovat původní a vytvořit nové. Zdánlivě jednoduchý přístup nebylo snadné prosadit, ale výsledkem je stavba, která ukazuje nevšední alternativu rekonstrukce historického objektu.