Promítací plátno pro film i město. Knihovna v Turnově se začne stavět příští rok

Novou knihovnu podle návrhu ateliéru A69 - architekti chce Turnov začít stavět příští rok v létě. Její výstavba bude stát přes sto milionů korun a takřka jisté je, že podstatnou část nákladů město zaplatí z evropské dotace. Informoval o tom starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok).

Z evropských fondů by Turnov měl získat na postavení knihovny zhruba 68 milionů korun. „Prošli jsme formálním hodnocením, máme přislib dotace a čekáme na právní akt,“ řekl starosta.

Předpokládá, že firmu, která novou knihovnu postaví, začnou hledat příští rok v dubnu. „My v této chvíli se budeme snažit vypsat výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro provedení stavby, poněvadž máme dokumentaci pro stavební povolení a máme vydané stavební povolení, ale nemáme tuto podrobnou dokumentaci,“ dodal Hocke. Bez této dokumentace podle něj město nemůže vyhlásit soutěž na zhotovitele stavby.

Kapacity nestačí

Městská knihovna Antonína Marka v Turnově patří k nejstarším v zemi, před dvěma lety oslavila 200 let od svého vzniku. O jejím stěhování z Jeronýmovy ulice se v patnáctitisícovém městě diskutuje už léta. Současná budova potřebám knihovny kapacitně nestačí, chybí v ní lepší hygienické i návštěvnické zázemí, společenský sál a objekt navíc není bezbariérový.

Nová knihovna vyroste o několik set metrů blíž k centru, ve Skálově ulici mezi letním kinem a domem Na Sboře. Půjde o čtyřpodlažní budovu s terasou a stane se součástí prostoru, kde je už půl století letní kino, které patří k nejnavštěvovanějším v Česku. Budova knihovny převezme funkci promítacího plátna. Samotné stavbě bude předcházet demolice současných objektů, demontáž konstrukce promítacího plátna a části stavby, kde je dnes pódium letního kina. Podle starosty to bude znamenat omezení provozu kina buď v letní sezoně 2023 nebo 2024.

Vlídný a velkorysý prostor

Knihovnu nechá město postavit podle studie ateliéru A69 – architekti. Autoři návrhu nalezli inspiraci ve skalním městě v Českém ráji. Centrální prostor knihovny by měl být podle nich analogií ke skalní soutěsce. Uvnitř by měl návštěvník objevit průhledy a zlomy typické pro přírodní prostředí skalního města, ze střechy se mu otevře výhled na město.

Cílem je podle autorů vytvořit sdílený prostor symbolicky prostoupený knihami, který bude hierarchizovaný od společensky veřejných míst až po místa tichá, soukromá. Prostor, který vtáhne do děje příchozího svou vlídností a velkorysostí zároveň. Prostor, který bude výjimečný a bude odrazem fenoménu místa a jeho tradice.

Návrh odráží místo ve dvou úrovních. Jednak jako místo v sousedství Turnovské „akropole“ a současně v širším kontextu Turnova jako srdce Českého ráje, fenoménu výjimečné krajiny.

Turnovský amfiteátr – letní kino je už více jak 50 let neoddělitelnou součástí Městského Parku a Skálovy ulice, jako živý kulturně společenský prostor. Vertikální deska promítacího plátna je výraznou symbolickou dominantou, která je zakořeněna v paměti místa. Návrh nechce být konkurencí tohoto fenoménu, ale naopak splynout. Být součástí a využít existující dominantní hmoty pro vzájemnou symbiózu.

Propojení starého s novým

Knihovna přebírá funkci promítacího plátna. Stává se přijímačem jak pro film, tak současně pro obraz města, který se promítá do konvexní křivky jeho štítové stěny jako širokoúhlý film. Měkká křivka fasády se otvírá výhledům na široké panorama města i okolní krajiny řadou oken a vyhlídek. Výsledná hmota je měřítkově adekvátním sousedem veřejných budov podél Skálovy ulice.

Nová knihovna propojuje staré s novým, ale současně i provozně místa kdysi neprostupná. Stává se spojnicí mezi městským parkem a Skálovou ulicí. Vytváří čelo ulice Na Sboře, kterou současně zprostupňuje do linie Městského Parku. V kontextu místa se snaží navodit synergii proudů a zklidnit celou situaci.

Turnov jako srdce Českého ráje, knihovna jako prostorová analogie k přírodním formám typickým pro Český ráj. Máchovsky romantická místa prostoupená napětím a tajemstvím jsou pro nás východiskem a inspirací. Mohutné skalní masivy jsou prolnuty puklinami, které se postupně proměňují v průchozí skalní soutěsky. Úzké vertikální prostory nabízejí průchody, kde je člověk vystaven emocím, které jinde nezažije. Jsou to místa prostoupená spiritualitou a přírodní energií.

Centrální prostor knihovny je analogií ke skalní soutěsce. Je uspořádán do vertikálního prostoru, který půdorysně kopíruje mírnou organickou křivku. Je to prostor, který se otvírá za pohybu a návštěvníka vtahuje do děje. Pokud vstoupí, objevuje průhledy a zlomy typické pro přírodní prostředí skalního města. Skalního města, jehož součástí jsou i historické zásahy člověka. Ty jsou zde zastoupeny kontrastní ortogonální geometrií oken a lávek. Cesta volným výběrem knih graduje na střeše knihovny, kde se otvírá široký výhled na město z pobytového schodiště zastíněného typickou borovicí mělce zakořeněnou na vrcholku skalního masivu.