ASB Architektura Občanské stavby Kultura

Rekonstrukce divadelních prostor si vysloužila ocenění RIBA

18. srpna 2015

Partneři sekce:

Jedno z nejvýznamnějších britských divadel, které sídlí v původním starém velkoskladu na londýnské Dryden Street, si pro obnovu svých prostor vybralo spolupráci s architektonickým studiem Haworth Tompkins. A určitě nelitovalo – finální podoba prostor získala ocenění RIBA (The Royal Institute of British Architects) 2015 za Londýnskou architekturu.

Projekt demonstruje mistrovský cit architektů pro zachování původních rysů a atmosféry budovy z 19. století při současném redesignu, který přináší do prostoru nový život a žádanou funkčnost. Pětiposchoďový původně sklad se stal novým administrativním prostorem pro divadlo Donmar, přičemž současně zastřešuje mnohé další funkce – slouží nejen na kanceláře, ale najdeme v něm i prostory na vzdělávání, nacvičování představení, hudební místnosti, místnosti vhodné na kastingy, knihovnu či apartmán pro hostující umělce.

Specifikem každého poschodí je fakt, že v určitých místech byla stržena povrchová vrstva s cílem odhalit původní cihly a dřevěné trámy a přizvat takovýmto způsobem do prostoru jeho originální, surovou podobu, z níž je citelná historická hodnota budovy.

Architektům se podařilo splnit i hlavní požadavek vedení divadla – vytvořit novou zkušebnu, v níž potřebovali výšku podobnou reálné výšce hlavního divadelního sálu. Podařilo se to díky vyhloubení určité části pozemku, odstranění některých částí podlaží a zasazení zkušební místnosti do těchto prostor, díky čemuž okna zůstala nad úrovní země a zároveň se optimalizovala výška prostoru.

Ústředním designovým prvkem je masivní schodiště, které je ručně malované v polychromatickém schématu (v němž převládají syté tóny červené, purpurové a modré) umělcem Antonim Malinowskim. Tento designový prvek slouží jako přívětivé srdce budovy, spojující uzel, který se vine středem prostoru. Vhodně ho doplňuje nábytek a doplňky, které s ohledem na přítomnost umělců a samotnou podstatu prostoru vybrala scénografka Lucy Osborne.

Stejně jako pro další interiéry z tvorby studia Haworth Tompkins, i zde platí princip kreativního pracovního místa, které je nanovo zasazeno do originálních budov, přičemž samotná „osobnost“ historické stavby je zachovaná a zároveň jsou nenuceným způsobem implementovány nové prvky. Přidané materiály a tvary jsou přímočaré, jednoduché a adaptabilní – s cílem najít estetické soužití starých a nových prvků.