Riverside Museum od Zahy Hadid

Ve skotském Glasgow bylo nedávno otevřeno nové muzeum dopravy Riverside Museum. Budova podle projektu Zahy Hadid zaujme velkolepostí a měkkými, plynulými tvary – pro izraelskou architektku tak charakteristickými –, které na projektanty a řemeslníky kladly neobvykle vysoké nároky. Na fasádě a střeše byl použit titanzinek, jehož odolnost proti korozi zajišťuje patina, vyvíjející se přirozeným zvětráváním.

Glasgow je důležitý dopravní uzel Skotska s dlouhou tradicí ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě. Již od konce 18. století se město stávalo díky poloze na řece Clyde důležitým překladištěm pro obchodování se zámořím. V továrních halách a loděnicích se stavěly vlaky a lodě, roku 1896 byla zprovozněna třetí nejstarší podzemní dráha. Dnes se zde křižují čtyři dálnice a dvě letiště napojují město na mezinárodní leteckou dopravu. Tuto tradici a vývoj města mohou obyvatelé a návštěvníci Glasgow obdivovat od roku 1964 v muzeu dopravy.

Muzeum bylo původně umístěno v bývalé tramvajové vozovně a od roku 1987 na výstavišti Kelvin Hall. Protože zde ale nemohly být umístěny všechny exponáty, bylo rozhodnuto o stavbě nové budovy, která měla vzniknout přímo u řeky Clyde a zároveň měla za úkol povznést okolí přístavu. Zakázku na projekt a realizaci získala nositelka Pritzkerovy ceny Zaha Hadid, která žije v Londýně. Navrhla budovu, která díky své neobvyklé a svérázné architektuře představuje nové lákadlo přístavu v Glasgow.

Formou a půdorysem připomíná nové muzeum dopravy Riverside nepravidelně složený, nadvakrát přehnutý ubrousek. Jeho začátek a konec tvoří plně prosklené štíty. Zde se návštěvník vydá na cestu tunelem muzea, kde jeho pohled upoutají tři tisíce nejdůležitějších exponátů. V muzeu může všemi smysly vnímat a obdivovat motocykly, automobily, tramvaje, autobusy, lokomotivy a věrně napodobený pouliční provoz. Různé výstavní prostory na sebe navazují tak plynule, jak proudí klidná doprava na silnici nebo voda v řece Clyde. Viditelné spodní záhyby složeného ubrousku, tvořící strop výstavních prostor, zvýrazňují směr prohlídky a snadno tak provázejí návštěvníka muzeem.

Ocelová konstrukce
Návštěvníka mohou zastavit nebo donutit k malým „objížďkám“ jen exponáty, protože muzeum je uvnitř tunelu zcela bez pilířů a toku návštěvníků tak nebrání žádné překážky. To bylo možné realizovat díky skládané konstrukci z oceli, která překlenuje šířku 35 a délku 167 metrů. Podporu má pouze v polovině muzea prostřednictvím dvou meandrujících ohybů, které dodávají ocelové konstrukci stabilitu.

Měkké, plynulé přechody charakterizují také vnější design muzea. Fasády a střechy se prolínají bez viditelných napojení. Vnější povrch střechy tak věrně kopíruje meandrující vyvýšeniny vystupující zevnitř a údolí s výškovým rozdílem až deset metrů.

Pro získání požadovaného jednotného vzhledu má fasáda i střecha identickou konstrukci. Spodní konstrukci tvoří ocelové trapézové plechy namontované na ocelové nosníky. Na ně byly položeny bitumenové pásy, minerální vlna, překližka a podkladní pás.
–>–>
Modrošedá fasáda
Jako jednotné opláštění objektu muzea byl použit titanzinek o tloušťce 0,8 mm. Tento stavební materiál se vyznačuje výjimečně dlouhou životností a nevyžaduje žádnou údržbu. Důvodem je patina, která se vyvíjí přirozeným zvětráváním a spolehlivě tak chrání materiál proti korozi. Jedná se o vrstvu uhličitanu zinečnatého, který se i v případě poškození začne okamžitě vytvářet znovu. Tato ochranná vrstva vzniká přirozeným procesem, k němuž dochází v určitém omezeném časovém horizontu a který je ovlivněn mimo jiné frekvencí srážek a sklonem i orientací povrchu ke světovým stranám. V této fázi může mít povrch působením světelných odrazů nestejný vzhled. Z tohoto důvodu vyvinuli odborníci ze společnosti RHEINZINK proces leptání pro povrchové úpravy pojmenované jako předzvětralý modrošedý a předzvětralý břidlicově šedý. Leptáním je dosaženo pouze barevného tónu ochranné vrstvy, a tak vlastnost titanzinku vytvářet ochrannou patinu zůstává neporušená.

Na budově muzea Riverside byla – v souladu s přímořskou lokalitou – použita povrchová úprava předzvětralý modrošedý. Na fasádě z titanzinku byla použita technika s úhlovou stojatou drážkou a na střeše byla položena titanzinková krytina technikou krytí na dvojitou stojatou drážku. Složitá geometrie budovy a vysoké nároky architektky postavily výrobce a zpracovatele před velkou výzvu při plánování a realizaci stavby. Přestože architektonické studio zpracovalo detailní plány pokládky, na samotné stavbě byly nezbytně nutné jak rozsáhlé technické znalosti, tak i řemeslně přesná práce.

Náročná realizace
K dosažení jednotného a plynulého vzhledu byly nejprve zahájeny práce na svislých fasádách. Pro homogenní přechod do střechy bylo nutné každý jednotlivý profil přizpůsobit záhybům budovy. Na střeše se naproti tomu opět mění poloměry ohybů, sklony a šířky materiálu jednotlivých profilů, takže musel být každý pás ručně nařezán, vytvarován a zadrážkován. Dalším úkolem bylo zajistit odvod dešťové vody. Pro tyto účely byly v přechodu mezi fasádou a střechou zabudovány vnitřní žlaby, které nejsou ze spodního pohledu ze země viditelné.

Samotná střecha byla také v nejnižším místě vybavena vnitřními žlaby, které byly opatřeny z důvodu ochrany před nečistotami perforovanými profily se stojatou drážkou. Důležitým aspektem bylo dimenzování žlabů. Pro zajištění spolehlivého odvodu dešťové vody byly provedeny rozsáhlé testy, s jejichž pomocí byly přizpůsobeny kapacita a odtok žlabů na očekávané množství vody.

Na objektu bylo položeno asi 200 tun titanzinku o rozvité šířce svitků převážně 675 a 575 mm. Profily byly v důsledku zvýšených nároků provedeny z materiálu RHEINZINK® ProRoofing modrošedý, který disponuje i ochrannou vrstvou na spodní straně. Jde o organickou vrstvu, která profily chrání před tvorbou hydroxidu zinečnatého vznikajícího v důsledku dočasně vzniklé vlhkosti během skladování a přepravy. Vrstva je odolná vůči abrazivním vlivům při zpracování a po pokládce slouží jako spolehlivá ochrana před negativními stavebně fyzikálními vlivy, které mohou vzniknout působením případné vlhkosti z vlhké spodní konstrukce, popř. difuzními nebo konvekčními procesy.

Staré muzeum dopravy mělo ročně kolem půl milionu návštěvníků a bylo tak druhým nejnavštěvovanějším muzeem v Británii. Představitelé muzea Riverside předpokládají, že dojde k výraznému nárůstu návštěvníků a v prvním roce navštíví 6 600 metrů čtverečních rozsáhlé výstavní plochy okolo 800 tisíc lidí.

Riverside Museum Místo:  Glasgow, Velká Británie Investor:  Glasgow City Council Architekt:  Zaha Hadid Architects Konstrukční řešení:    Buro Happold Zpracovatel titanzinku:  Varla UK Materiál:   RHEINZINK předzvětralý pro ­modrošedý střecha:   technika úhlové stojaté drážky fasáda:   technika dvojité stojaté drážky Realizace: 2004–2011

(red)
Foto a zdroj: RHEINZINK

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.