Stavebnice v tovární hale. Moravská Třebová vybrala podobu budoucího kulturního centra

Odborná porota pod vedením architektky Evy Eichlerové vybrala vítězný návrh budoucí podoby kulturně-komunitního centra v bývalém průmyslovém areálu v ulici Jiráskova. Studie z dílny architektonické kanceláře Rusina Frei Architekti počítá s výstavbou společenského sálu s kapacitou 250-500 osob, kinosálem pro 80 osob, novou městskou komunitní knihovnou, zázemím pro depozitář muzea, barem, kavárnou a dalšími prostory pro společenský život.

Součástí projektu je i vybudování nezbytných parkovacích míst. Do užší soutěže se zapojilo celkem šest renomovaných architektonických týmů, vítězné řešení schválila rada města a spolu s dalšími soutěžními návrhy bylo veřejnosti představeno ve čtvrtek 15. září přímo v průmyslovém areálu.

„Vítězný architektonický návrh poslouží jako podklad pro zpracování navazujících stupňů projektové dokumentace. Zároveň bude město připraveno na čerpání dotací, které se budou týkat podpory kulturně kreativních center. Náklady na realizaci celého projektu odhadujeme na 300 mil. Kč. Je však vysoce pravděpodobné, že výstavba bude probíhat v dílčích stavebních etapách, což nám definuje i samotná vítězná studie,“ uvedl starosta Miloš Mička.

Multifunkčnost na prvním místě

Samotnému vyhlášení soutěže předcházel dlouhý proces příprav, jehož výsledkem byla prvotní komplexní analýza potenciálu a využitelnosti zamýšleného komunitně kulturního centra zpracovaná renomovanou společností ONplan lab s.r.o. Celý záměr byl také průběžně konzultován s odborníky, architekty, zástupci Pardubického kraje, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a řediteli kulturních center a muzeí v ČR.

Pro Moravskou Třebovou je důležitá především rozmanitost a multifunkčnost nabízených prostorů a služeb. „Kombinace různých velikostí a typů sálů nám umožní využívat kulturní centrum jak pro velké celospolečenské akce, tak i pro komorní činnost jednotlivých spolků či pořádání soukromých oslav. Důležité pro nás je také, aby místo žilo po celý den a nedocházelo k tomu, že se bude lidem otevírat pouze na večerní program. Proto jsme se rozhodli pro spojení společenského sálu, kinosálu, knihovny a kavárny. Knihovna by pomohla oživit celý prostor a vytvořit vazby na nedaleké gymnázium a domov pro seniory. Území, které bude v soutěži řešeno, se nachází v přímém sousedství městského muzea, které nemá vhodné prostory pro uskladnění svých sbírek. Proto jsme dospěli k rozhodnutí, že v areálu by měl být vytvořen prostor i pro depozitář muzea,“ doplňuje ředitelka kulturních služeb Marie Blažková.

Město Moravská Třebová získalo do svého majetku významné strategické území bývalého průmyslového areálu o rozloze jeden hektar v roce 2020 za 11 mil. Kč.

Dle vítězného návrhu dotváří Kulturní centrum Moravská Třebová obraz města, ke kterému patří dlouhé pilovité střechy textilních továren. Spolu se středověkým jádrem města, renesančním zámkem a egyptologickou sbírkou tvoří industriální dědictví cennou kulturní vrstvu, stojící za zachování.

Konverzí továrny vznikne v Česku unikátní Kulturní centrum Moravská Třebová s výraznou architekturou. Areál bude otevřen a zpřístupněn veřejnosti. Na styku s parkem vzniknou nové veřejné prostory, umožňující konání venkovních akcí.

Jednotlivé části centra jsou uspořádány jako díly stavebnice tak, aby byla možná jejich postupná výstavba a doplňování. Do zachované tovární haly bude vestavěn multifunkční sál a kinosál se zázemím. Velký sál lze prostorově propojit s foyer a s přísálím.

Zahrada i knihovna

V nezastřešené části haly vznikne urbánní zahrada. Knihovna je umístěna v budově bývalé strojovny. Obě stavby propojuje kavárna. Halu na severu doplní depozitář a ateliérové byty podél ulice. Obnovený komín bude sloužit jako nádrž na dešťovou vodu. Záchytné parkoviště v areálu je určeno pro kulturní akce.

Zachování bývalé továrny a její půdorysné stopy představuje potvrzení přirozeného urbanistického vývoje města. Kulturní centrum bude i nadále doplňovat roh bloku k Jiráskově ulici, podél které navíc mohou vzniknout nové byty. Odstranění plotů, zdí a dalších bariér pak umožní volné propojení areálu s navazujícími městskými prostory, zejména s parkem a s lučními lázněmi. Zatímco část bývalé haly se po úpravách změní na urbánní zahradu, trakt bývalé jídelny ustoupí nové piazzettě před budovou strojovny. Tím vzniknou zcela nové, různě naladěné veřejné prostory na hraně s parkem.

Postupnou konverzí na kulturní centrum se areál zároveň plně otevře veřejnosti. Areál kulturního centra ve své konečné podobě sestává z několika samostatných funkčních celků, které lze jako skládačku postupně doplňovat a zvyšovat jejich vzájemnou provázanost. Princip stavebnice umožňuje více možných způsobů postupných výstavby centra. V každém kroku mohou jednotlivé části fungovat samostatně, aniž by to omezilo možnost jejich následného propojení do jednoho funkčního celku. Některé etapy je možné také dále dělit na dílčí kroky.

Energetická koncepce je řešena s přihlédnutím na různorodé potřeby jednotlivých částí kulturního centra a ve vztahu k potřebám etapizace. V maximální míře je využíváno existujících konstrukcí.