Studentská kolej, která spojuje historický odkaz s moderní architekturou

2. prosince 2014

Partneři sekce:

Malý opuštěný pozemek v epicentru univerzitního života v kanadském Montrealu znovu ožil díky originálnímu projektu moderního studentského ubytování.

Místo počátkem 20. století osiřelo kvůli požáru, který srovnal se zemí původní budovu z 19. století. Tato tragédie představuje ovšem jen jednu z narativních linií tohoto místa. Historický kontext se také stal hlavní inspirací pro tento urbanistický renovační projekt, který měl za úkol prozkoumat novou techniku úpravy betonového povrchu – „fotoreliéf“. Díky ní mají teď betonové panely možnost vyprávět příběh.

Obr. 3: Vstup do budovy je odkazem na typický prvek montrealské architektury, „porte-cochère“, chráněný průjezd určený koňským povozům, a poskytuje tak intimní přístup do budovy.

Jednotlivé výjevy, které se objevují na fasádě budovy, jsou ve skutečnosti okénka z filmu Montreal Fire Department on Runners od Thomase Edisona z roku 1901. Snímek byl pečlivě vybrán pro svou kontextuální i historickou relevanci – odkazuje tak k velkému ohni, který zničil původní budovu, i k osobnosti plodného vynálezce Edisona, jehož objevy výraznou měrou přispěly k rozvoji pohyblivých obrázků, a tak i filmu. A po něm byla také nová budova pojmenována – Rezidence Edison.

Obr. 4, 5: Vedle neutrálních barev šedé a bílé se v exteriéru i interiéru jako oživující, osvěžující prvek objevují žluté akcenty. Na stěnách, stropu, podlaze i na fasádě nebo v zahradě

Výběr materiálů byl podřízen charakteru místa − to se totiž nachází v městské památkové zóně, a tak byla škála do značné míry omezená. Nicméně skutečnost, že stavba musela být zděná, se pro tým architektů z ateliéru KANVA spíše než komplikací stala výzvou a hnacím motorem, stejně jako příležitostí, jak poškádlit konvence a otestovat limity betonu. Metoda fotoreliéfu byla vybrána pro svou „citlivost“ – nijak výrazně diváka neobtěžuje, spíše ho nenápadně zve k spoluvytváření a opětovnému přehodnocování vyjeveného příběhu. Jak se návštěvníkovo oko pohybuje po celé budově, přibližují se jednotlivé snímky a zase ustupují do pozadí. Zajímavé použití této technologie vtisklo jinak hrubému a „brutálnímu“ materiálu hravý a flexibilní charakter.

Obr. 2: Metoda speciálního texturování betonu umožňuje přenést na betonovou plochu fotografii.

Účel budovy – studentské bydlení − vyplynul celkem přirozeně z blízkosti univerzitního kampusu. Budova je rozdělena do dvou částí, z níž jedna plní funkci veřejnou, společenskou a druhá privátní. Rezidence nabízí 30 individuálních pokojů a obytné prostory, jako jsou kuchyně, klubovna či obývací pokoj.

Obr. 7: Kuchyně je vybavena jednoduše v minimalistickém duchu, bílé provedení dává vyniknout syrové kráse betonových ploch. I zde najdeme nenápadně zakomponovaný žlutý akcent v podobě barových stoliček.

Obr. 8: Příjemné zvýšené posezení ve společné jídelně nabízí místo ke stolování, konzultacím studijních problémů a navečer se může změnit třeba v místo pro servírování drinků a občerstvení při bujaré studentské párty.

Obr. 9: Ve společném obýváku (klubovně) mohou studenti využít pohodlné sezení s knihou. Vybrat si mohou mezi konzervativně šedými pohovkami, rozveselenými pruhovanými polštáři, a sytě žlutými sedacími vaky.

Všechny soukromé místnosti jsou situovány do klidné zahrady, která poskytuje ubytovaným chráněné prostředí pro relaxaci. Boční fasáda ani zahrada neopouštějí původní koncept a kinematografickou strategii. Společné prostory jsou pak umístěny ve veřejné části, otočené směrem k rušné Univerzitní ulici, a jsou navrženy tak, aby nabízely maximální variabilitu a podněcovaly sounáležitost obyvatel koleje.

Obr. 10: Žlutý akcent na šedém pozadí se objevuje i v zadní části exteriéru: na fasádě a dvorku. Strohému vzhledu zděné budovy tak dodává svěží, mladistvý vzhled, což i odpovídá jejímu účelu.

Obr. 11: Zadní schodiště na boční fasádě je primárně funkčním prvkem, ale nelze mu upřít ani jistý estetický efekt. Díky použití kovu v jeho původní barevnosti povrch fasády nijak neruší, naopak s ním konvenuje. O jediný výrazný prvek se tak stará průhled do žlutých chodeb, který vynikne obzvláště při umělém osvětlení.

Obr. 12: Legenda k půdorysům
A hlavní schodiště
B vstupní hala
C prádelna
D skladovací místnost a šatna
E koupelna
F místnost s elektrickými rozvody
G krytý průchod
H komunitní zahrada
I zadní schodiště
J vestibul (foyer)
K společná kuchyň
L jídelna
M obývací pokoj/klubovna