Tampere – ideální cíl výletů za industriální kulturou

Tampere jsem navštívila při své druhé cestě do Finska a okouzlilo mě. A nebylo to jen proto, že bylo pozdní a rychlé severské jaro a vládly bílé noci. Zvláštností na první pohled patrnou byly udržované průmyslové objekty, z nichž se staly kulturní dominanty města.

Dnes žije v Tampere více než 200 tisíc obyvatel a je třetím největším sídlem ve Finsku. Jeho rozvoj začal na konci 18. století, kdy bylo Finsko součástí Švédského království a začaly zde, tak jako v dalších severských zemích, vznikat průmyslové podniky. V roce 1779 předal švédský panovník Gustav III. Tampere zakládací listinu a o čtyři roky později zde byla postavena první papírna v zemi. V následném ruském područí tady vzniklo několik dalších továren, v roce 1820 tu postavil první přádelnu bavlny textilní gigant Finlayson, jehož příští velký vliv je dodnes patrný na každém kroku.

I když se zde již bavlna léta nepřede, typické cihlové průmyslové objekty Finlayson nelze přehlédnout. Především proto, že Finové si svých tradic, historie i hodnot váží, továrny proto jako u nás či v jiných zemích, nechátrají, naopak jsou opravovány a získávají novou funkci. Stávají se z nich muzea, kina, galerie, kavárny, multifunkční objekty, divadla, ale i obytné prostory, své kanceláře tu mají nové firmy.

Stejně jako Finlayson se postupně s útlumem výroby staly nepotřebnými i industriální objekty dalších firem – například Frenckellu či Tampelly. I ty se dočkaly rekonstrukce a adaptace a například na březích řeky Tammerkoski stojí tedy stále stejné, udržované budovy, uvnitř ale nejsou průmyslové stroje, a pokud ano, tak jako exponáty. Uvnitř strojírenského komplexu Tampella tak dnes najdeme mimo jiné muzeum Vapriikki, kde jsou podrobně zastoupeny všechny důležité události a instituce ve městě, ovšem mimo jiné je zde i expozice hokeje, kde mají kromě finských hokejistů výrazný prostor i čeští hráči. V jiných budovách bývalých strojíren jsou dnes kanceláře firem a kulturní instituce.

Text a foto: Dana D. Daňková