Uměleckoprůmyslové muzeum změnilo styl. Stalo se domovem současného designu
Moravská galerie v Brně představila novou koncepci ART DESIGN FASHION. Uměleckoprůmyslové muzeum je nyní zabydleno objekty vytvořenými českými designérkami a designéry, netradičně pojaté stálé expozice pak stavějí na odiv tisíce designových exponátů. V takovém sbírkovém a výstavnickém rozsahu a kvalitě se designu a módě zatím nevěnovala žádná instituce v České republice.
V posledních pěti letech se Moravská galerie v Brně rozhodla cíleně zaměřit na sbírku porevolučního designu. V rámci naplňování tohoto úkolu se stala hned při jejím založení členem Asociace českého průmyslového designu se snahou přispívat svou odbornou a edukativní činností k podpoře a inovaci českého designu.
„Jedním z pomyslných milníků je otevření Uměleckoprůmyslového muzea v Brně, kterým jasně demonstrujeme jeho novou náplň: pomocí podtitulu ART DESIGN FASHION předesíláme, že zaměření se bude týkat především soudobého designu, módy a samozřejmě umění,“ uvedl Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně.
Podle Presse doposud neexistovala v Česku podobná instituce. Pro tento projekt pak získali spoustu lidí a celou designérskou komunitu a firmy i politiky. „Ačkoliv Uměleckoprůmyslové muzeum patří mezi 10 nejstarších muzeí. Nikdy však nesloužilo svému účelu. Namísto toho se věnovalo zkoumání užitého staršího umění, současné reflektovali jen příležitostně. Současná přeměna konceptu instituce je tak obrovskou příležitostí pro současný design,“ vysvětlil Jan Press.
Muzeum nabízí nové stálé expozice
Nová koncepce nabízí i několik nových stálých výstav. Chronologicky prvním prostorem, zabývajícím se vrstevnatou historií designu, je Jeskyně: Panorama designu. Ta odvypráví dlouhý příběh designu, který je spojený se všemi důležitými vynálezy a objevy tvořících milníky všech průmyslových revolucí od konce 18. století až po dnešek.
Ať už šlo o zdokonalení spřádacího stroje, parního stroje, objevení ropy, zvládnutí těžby a zpracování uhlí, vynález spalovacího motoru, šicího stroje, žárovky, telefonu, televize, počítače nebo 3D tiskárny. Vzhledem k tomu, že průmyslová historie Brna, Moravy a českých zemí je mimořádně bohatá, rozhodla se Moravská galerie vyprávět příběh designu právě pomocí produktů, které vznikly na tomto území.
V další místnosti budou pod hlavičkou Design 2000+ prezentována mimo jiné ikonická díla získaná z retrospektivních výstav Maxima Velčovského a studia Olgoj Chorchoj, které se obě uskutečnily v roce 2016 a symbolicky odstartovaly mapování současného designu v dramaturgii Moravské galerie. Další nákupy a dary do 2000+ proběhly již během příprav její prezentační podoby, kdy byly napřímo osloveni jak tvůrci, tak také přední české firmy těžící z expertizy lokálních designérek a designérů.
Expozice 2000+ nabídne první průřezový pohled sbírkou organizovanou do šesti kategorií, které popisují obecné tendence v současném designu: Nostalgia, Emo, Ars, Fér, Funkce a Vize. Tyto kategorie navíc tvoří protiklady na pomyslné škále. Například práce zařazené do skupiny Nostalgia hledají své předlohy v minulosti, těží ze vzpomínek na dětství, redesignují popkulturní ikony, vrací se k rukodělnosti a dokonce zachraňují tradiční řemesla jako třeba modrotisk.
Na opačném pólu jsou práce řazené do množiny Vize, které testují technologie a materiály budoucnosti, svěřují proces vzniku počítačovým algoritmům, skenerům a 3D tiskárnám. Práce s nálepkou Emo útočí na emoce a abstraktní ideál krásy, zatímco ty Férové nahrazují estetické ideály hesly udržitelnost, upcykling nebo odpovědnost. V kategorii Ars se užitkovost předmětů mění v samoúčelnost vlastní jen umění a jejím přímým opakem jsou logicky předměty, jejichž primární kvalitou je Funkce.
Velčovský, Kintěra i Olgoj Chorchoj pod jednou střechou
Expozicí Black & Light Depo přichází galerie s originálním formátem otevřeného depozitáře, které návštěvníkům zprostředkují komplexní pohled na sbírky skla, porcelánu a keramiky. Působivé prostorové interpretace sbírek se ujal Maxim Velčovský spolu s kurátorem Radkem Wohlmuthem a studiem Edit!.
V obsahu stálých expozic má své výsadní místo i móda – v prostoru Fashion 2000+ dostala velký prostor například oděvní designérka a ambasadorka expozice Liběna Rochová, která Moravskou galerii dlouhodobě podporuje, v poslední době dokonce darem v podobě věštiny svých kolekcí za posledních dvacet let.
Ve všech případech úprav interiéru šlo především o vkomponování myšlenky prezentace současných designérů nejen pomocí jejich děl, ale právě i podobou interiérových prvků a návrhů prostor, jako je tomu například v případě Designshopu (dle návrhu Evy Eisler) či odpočinkového respiria (dle návrhu Davida Karáska).
Intervencí do prostoru muzea potom bude Démon růstu Krištofa Kintery. Nejvíce signifikantním prvkem v budově jsou pak tzv. „lávky“ navržené studiem Olgoj Chorchoj poskytující návštěvníkům maximální průhled do interiérů a expozic. Svou konstrukcí umožňují promítnout nejnovější trendy v oblasti designu, a vhodně pomocí nich prezentovat například výherce Cen Czech Grand Design.
Dočasné výstavy představují dvojici autorů
Představit oceněné designéry je jednou z nových dramaturgických linií nově otevřeného muzea, letos bude dán prostor Lucii Koldové a její výstavě LIGHTNESS. Architektonická koncepce je dílem studia Lucie Koldové a vychází ze zákonitostí, které přináší komplikovaný prostor světlíku. Ten nově definují výrazné prvky – pochozí lávky přepažující zastřešenou dvoranu. Cílem je přivést návštěvníky na tyto lávky a obklopit je objekty.
Rozsáhlou výstavou doplní koncepční směřování muzea i renomovaný český designér a architekt Jiří Pelcl. Celé druhé nadzemní podlaží bude věnováno jeho výstavě Jiří Pelcl Design, která bude tematicky rozčleněna podle různých typů materiálu, se kterými Pelcl v rámci svého tvůrčího období pracoval.
V produkci Moravské galerie vznikl nový film Tomáše Svobody Belfegor, továrna na život. Film je kritickým esejem o práci a jejích proměnách v průběhu čtyř průmyslových revolucí. Vrací do hry rozpory, které mnohdy stály za produkcí většiny vystavených artefaktů, a umožňuje návštěvníkům vnímat design ve větší komplexitě. Autor přizval ke spolupráci kolektiv BCAAstudio.
Na venkovní terase Uměleckoprůmyslového muzea vyrostl již v minulém týdnu veřejnosti představený konceptuální „Mrak”, který navrhl architekt Marek Štěpán. „Mrak“ je rozměrným objektem, který mění barvy a může reagovat na podněty zvenčí.
Vzhledem ke komplikované situaci spojené s celosvětovou pandemií nebude možné některé dříve plánované prvky v listopadu plně zprovoznit. Některé části prostoru, jako například robotická kavárna, v níž bude obsluhovat opravdový robot, či Design laboratoř, budou s největší pravděpodobností zpřístupněny až na jaře roku 2022.
