Unikátní kino na jedinečném místě. Kdysi tu byla elektrárna!

Přeměna průmyslových budov, v nichž se nacházely bývalé fabriky, na objekty kulturního charakteru není neznámá ani v našich končinách. Holandské studio JHK Architecten realizovalo několik podobných rekonstrukcí. Zajímavá je přeměna staré elektrárny na kino spojené s velkým prostorem na posezení, barem/restaurací, hygienickým zázemím. Projekt nese názv Lumière Cinema Maastricht.

Městský projekt

Architekty z uvedeného studia pověřila městská rada v Maastrichtu, aby spolu s architekty Verlaan & Bouwstra transformovali bývalou elektrárnu a kotelny továrny Sphinx na kulturní centrum. Po rozsáhlé obnově a renovaci se z elektrárny stalo působivé prostorné multikino s bohatými společenskými prostory. Budovy esteticky těží i z polohy ve vnitrozemském přístavu Bassin, která efekt přeměněné historické stavby znásobuje i v noci.

Čtyři budovy, každá jiná

Komplex budov pochází z roku 1910 a je součástí nového kulturního centra nazývaného Timmerfabriek. Přestavba objektů byla součástí projektu městského rozvoje. Celý komplex tvoří čtyři budovy: strojová hala, dvě kotelny a truhlářská dílna, která spojuje strojovnu s ostatními budovami v kulturním centru.

Ze strojovny restaurace

Velká hala, v níž se nacházely stroje, je dnes prostorem velkolepé kavárny a restaurace. Architekti zdůraznili průmyslovou historii stavby a celý interiér se nese v industriálním stylu. Ponechali některé pozůstatky z parních strojů, potrubí a jiných průmyslových prvků, které tu byly. V přízemí se mezi zděnými základy pro parní stroje nachází kuchyň restaurace a také samostatný bar s terasou.

Kinosály v kotelnách

V prostorech bývalých kotelen se nachází celkově šest kinosálů s kapacitou 500 míst. Tři největší kinosály jsou v prostorech částečně ponořených do terénu. Díky tomuto zajímavému tahu se podařilo architektům vytvořit prostorný, jasný a neustále překvapující komplex. Kinosály mají stupňovité parabolické sezení, z každého sedadla tedy vidíte na plátno bez negativních vlivů.

Extrémně štíhlé sloupy

V bývalé truhlářské dílně je umístěn vstup do kina. Tato část stavby je charakteristická jedním z nejstarších způsobů konstrukce, kterou domácí nazývají Hennebique. Znamená to, že nosníky, podlahy a sloupy byly odlity současně, díky tomu mohli být extrémně štíhlé. Samozřejmě bylo potřené konstrukci této budovy posílit. Nejštíhlejší sloupy jsou nejvyšší.

I toalety připomínají minulost

Speciální místo mají toalety. Nejpůsobivější byly vybudovány pod těžkými zděnými oblouky bývalé železniční trati vedle elektrárny. Tato železnice původně přepravovala uhlí. Další toalety se nacházejí hned vedle restaurace, ty jsou pravým opakem: jsou v jasném prostoru s vysokým stropem a světlem shora. Třetí hygienické zázemí se nachází v bývalé uličce mezi budovami. Vnější fasáda objektů zůstala bez zásahu, aby historie komplexu byla viditelná pro každého návštěvníka.

Komplex zachovali v celém rozsahu

Jelikož komplex sestává z rozmanitých budov a každá z nich se nacházela v rozdílném stavu, ke každé museli architekti přistupovat jinak. „Abychom mohli obnovit těžce zničené kotelny zdravým a trvanlivým způsobem, muselo se odstranit zdivo, které bylo ve velmi špatném stavu. Ocelová konstrukce se zachovala v celku. Stěny byly následně ošetřené a zaizolované. Výsledkem je mnohem pohodlnější a trvalejší entita. Tento přístup jsme zvolili, protože umožnil komplex zachovat v celém rozsahu včetně štíhlých ocelových konstrukcí. Zároveň dovoloval vybudování suterénu pod existujícími budovami tak, aby byl vhodný pro kinosály,“ vysvětlují architekti ze studia JHK Architecten.