Viadukt v srdci města s maximálním množstvím zeleně
Galerie(9)

Viadukt v srdci města s maximálním množstvím zeleně

Partneři sekce:

Nadjezd nad stanicí v Soulu byl postaven v sedmdesátých letech minulého století jako dopravní propojení mezi východní a západní stranou města. Kontrola bezpečnosti v roce 2006 ukázala, že tato 17 metrů vysoká konstrukce již neodpovídá bezpečnostním předpisům. Nejprve na nadjezd omezily těžkou dopravu a později byl odsouzen k demolici.

Další konzultace s místními obyvateli a odborníky však vedly k myšlence proměnit komunikaci, která představuje celkovou plochu 9 661 metrů čtverečních, na veřejný prostor. Proces vyústil nakonec do mezinárodní veřejné soutěže, která byla vyhlášena v tomto roce. Vítězný návrh pochází z dílny holandské architektonické kanceláře MVRDV. S navrhováním veřejných prostor má tým kolem architektů Winyho Maase, Jacoba van Rijse a Nathalie de Vries bohaté zkušenosti. Aktuálně totiž pracují paralelně na dalších zajímavých projektech: na územním plánu pro zahradnickou výstavu v Almere spolu se speciální knihovnou rostlin z celého světa, která se bude konat v roce 2020, či na designu krajinářské architektury územních plánů v městech Caen a Bordeaux.

Zeleň namísto aut

Dopravní viadukty či nadchody pro pěší byly v mnoha v asijských městech budovány jako jednoduché funkční elementy. Ten v Soulu však nabízel možnost vytvořit unikátní veřejný prostor přímo v srdci města: s maximálním množstvím zeleně a novými možnostmi pro trávení volného času. Návrh z dílny MVRDV zahrnuje přehlídku místních rostlin, pravé korejské arboretum různých druhů pěstovaných v okolí a seřazených podle korejské abecedy podél 938 metrů dlouhého viaduktu. Kromě bujné vegetace zasazené do válcovitých květináčů s různými poloměry návrh počítá s malými provozovnami, které prostor zútulní a oživí novou nebeskou zahradu v Soulu: malé kavárny, pouliční trhy, skleníky na pěstování rostlin, veřejné knihovny či drobné obchůdky.

Auta místo stromů – taková je vize Soulu o využití brownfieldu několik metrů nad zemí.

Orientace podle rostlin

Nový koncept umožňuje, aby se tento veřejný prostor vyvíjel tak, jak se bude měnit a rozvíjet život zeleně. Doplňkové prvky jako schodiště, výtahy či eskalátory vytvoří pro rozvoj rostlin základní strukturu, jakýsi opěrný systém, kde se budou moci rozrůstat doslova všemi směry. Bude to zároveň fungovat jako impuls pro fyzické a vizuální propojení jednotlivých úrovní. Rozložení rostlin podle abecedy navíc umožní jednoduchou orientaci, bude také sloužit jako identifikační prvek jednotlivých segmentů s unikátním charakterem.

Na bývalé silnici poroste 254 různých  druhů zeleně.

Skygarden v Soulu pojali v MVRDV jako ambiciózní projekt umístit do centra více zeleně, vytvořit atraktivní interaktivní prostor a postupným procesem transformovat čtvrť kolem stanice. Toto lokální arboretum bude zahrnovat 254 druhů stromů, křovin a rostlin. Kromě potěšení oka pro každého kolemjdoucího bude prostor fungovat i jako pěstitelská školka pro ostatní městskou výsadbu. Tím, že se viadukt otevře namísto těžké dopravy pro pěší, ušetří jim více než polovinu času, který by jinak strávili složitou objížďkou dopravní infrastruktury.

Nadjezd je dlouhý  skoro kilometr.

Nadjezd je dlouhý skoro kilometr.

Skygarden

Místo: Soul, Jižní Korea
Investor: Seoul Metropolitan Government
Soutěž: 2015
Autoři: Winy Maas, Jacob van Rijs and Nathalie de Vries
Spolupráce: Wenchian Shi, Kyosuke Lee, Kai Wang, Jaewoo Lee, Ángel Sánchez Navarro, Antonio Luca Coco, Matteo Artico
Krajinářský architekt: Ben Kuipers, Delft, Holandsko
Průmyslový design: Studio Makkink & Bey, Amsterdam, Nizozemsko
Místní architekt: DMP, Soul, Jižní Korea
Místní krajinářský architekt: KDI, Soul, Jižní Korea
Konstrukce: Saman and Cross, Soul, Jižní Korea
Udržitelnost: EAN, Soul, Jižní Korea
Technické instalace: Samsin, Soul, Jižní Korea
Dopravní inženýři: Song Hyun R & D, Soul, Jižní Korea
Osvětlení: Viabizzuno, Miláno, Itálie, Nanam Ald, Soul, Jižní Korea
Uživatelský design: nhtv, Breda, Nizozemsko

TEXT: Mária Nováková
Dokumentace: MVRDV

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.