Výměníková stanice hyzdila brněnské sídliště. Po přeměně slouží jako kulturní centrum

Snad každé větší sídliště v Česku se potýká s nevyužitými technickými objekty. Někde je to trafačka, jinde například výměníková stanice. Příklad z brněnské městské části ukazuje, jak lze tato nevábná místa chytře přestavět ke spokojenosti všech.

Brněnská městská část Nový Lískovec je tvořena ze dvou různorodých částí. Zatímco severněji položená zástavba je tvořena původními rodinnými domy, na jihu a jihozápadě nalezneme typické panelákové sídliště, jaká vznikala na sklonku komunistické éry. Vévodí jim nepříliš zdařilé vysoké paneláky a urbanisticky není toto prostředí také žádná sláva, srovná-li to člověk například s o 20 let starším proslulým sídlištěm na Lesné.

Přesto se daří tuto lokalitu soustavně zvelebovat, a to zejména díky krokům dlouholeté starostky Jany Drápalové, která byla za svou činnost oceněna Cenou Josefa Vavroušky. Ještě v dobách, kdy to nebylo tzv. „cool“,  prosazovala udržitelnost, zateplovala a renovovala panelové domy, které dnes patří k energeticky nejšetrnějším v Česku. Mezi její další počiny patří například vytvoření přírodního parku v samém srdci sídliště, kde se vytvořilo jezero svedením dešťové vody ze střech okolních činžáků.

O proměně rozhodli občané

Vzhledem k tomuto výčtu se proto jeví jako logickým krokem, že podobně přistoupila i k chátrající výměníkové stanici brněnských tepláren, která v roce 2009 přestala plnit svou funkci a hyzdila okolí. Vzhledem k tomu, že se jedná v podstatě o poslední volnou plochu v hustě zastavené lokalitě, lákala nejrůznější investory a developery.

Obyvatelé čtvrti měli obavy, že nová komerční nebo rezidentní stavba by narušila přirozený charakter místa. Skála pod výměníkovou stanicí se totiž stala nesmírně bohatou přírodní zahrádku a stala se oblíbeným místem vycházek.

Městská část proto odmítla několik záměrů soukromých investorů a usilovala o nabytí objetu do svého majetku. To se nakonec podařilo v roce 2015, kdy proběhla směna majetku mezi městem a Teplárnami Brno a bývalá výměníková stanice byla svěřena městské části Nový Lískovec. Z nejrůznějších anket mezi obyvateli pak vyplynulo, že městská část o 11 tisících obyvatelích silně postrádá nějaké komunitní a společenské prostory.

Skleník i kavárna se sálem

Od roku 2016 probíhaly přípravy na rekonstrukci výměníkové stanice na komunitní centrum Skála. V soutěži, kterou městská část uspořádala, zvítězila ze tří návrhů studie Ing. arch. Petra Dobrovolného, jenž se stal hlavním projektantem stavby.

Podle zadání měla proběhnout rekonstrukce stávající stavby s maximálním využitím prostor pro společenské, kulturní a klubové aktivity, pro které dosud chybělo zázemí. Projekt zachoval půdorys i hmotu původní budovy ve tvaru písmene L, kterou doplňuje nádvoří sloužící jako zahrádka kavárny, kam se vchází přímo z ulice. Z plácku se pak otevírá pohled do okolí, jelikož se nacházíme na nejvýše položeném bodě sídliště.

Na střeše Skály vznikla komunitní zahrada se skleníkem, kde je možné uspořádat menší rodinné akce. Vyhloubením podzemí pak vzniklo další podlaží, kam je umístěno technické zázemí, ale i hudební zkušebna. Celá stavba je takřka pasivní, vybavena řízeným větráním a rekuperací.

Limitujícím faktorem při rekonstrukci byla nutnost zachovat stále funkční trafostanici, která rozděluje objekt na komunitní centrum se společenským sálem pro 120 lidí, malým sálem pro 30 lidí, technickým zázemím, oblíbenou kavárnou s výběrovou kávou, šatnou a WC, a na samostatnou klubovnu pro 20 osob, kde se konají schůze místních spolků.

Stavba probíhala od září 2019 a ke slavnostnímu otevření došlo 29. května 2021 a nyní slouží jako vyhledávané místo pro všechny místní obyvatel, ale i pro ty, kteří míří na vycházku do nedaleké přírodní rezervace Kamenný vrch.