Zlaté kino Le Grand Palais je dominantou francouzského náměstí Bessières

Novostavba kina spojená s muzeem uprostřed historického centra města? Na první pohled neobvyklá, ale ne nemožná kombinace. Příkladem je projekt ve francouzském Cahors, který byl dokončen v prosinci 2019.

Na zakázku vybudovat kino a muzeum v jednom se městská správa spojila s místní filmovou společností. Návrh nové budovy je součástí širšího plánu na přestavbu náměstí Bessières na severní straně historického centra Cahors. Práce na tomto projektu se ujal architektonický ateliér Antonia Virgy.

Prostor byl vytvořen podle vzoru vojenských komplexů postavených v 19. století jako velitelství armády. Požár v roce 1943 zničil východní křídlo kasárenského komplexu, takže tato část byla následně využita jako parkoviště.

Návrh Antonia Virgy se snažil obnovit a nově interpretovat původní symetrii bytových domů. Dvě budovy, v nichž sídlilo Muzeum odporu, musely ustoupit nové výstavbě. Jeho činnost se však přesune do nejvyššího patra se samostatným vchodem.

Účelný interiér

Le Grand Palais je multikino s vyhrazenými výstavními prostory. Celkem je zde 7 sálů různých velikostí. Každý z nich je bezbariérový. Celková kapacita je 1 050 návštěvníků. Architekti dokonce našli v rohu cihlové budovy místo pro malou kavárnu.

Kromě promítání organizují provozovatelé také filmové debaty, konference a workshopy pro děti. Design interiéru se řídil jednoduchostí a jednotností materiálů a nábytku. Bílé stěny se světle hnědým nebo zlatým nábytkem a doplňky ladí s barvami fasád. Vstupy do sálů jsou výrazně tmavě modré, stejně jako veškeré vnitřní vybavení.

Dvě fasády

Le Grand Palais se skládá ze dvou vizuálně jedinečných svazků. Fasáda první krychle se přímo inspiruje historickým odkazem města. Architekti použili cihly, nejviditelnější prvek na náměstí, aby posílili kolektivní paměť občanů. Monolitický výraz je v několika částech odlehčen tzv. mašrabií.

Jedná se o tradiční okenní prvek s charakteristickou mřížkou, který pochází z Blízkého východu. Konstrukce, která byla původně určena především k ochraně domů před sluncem a horkem, našla uplatnění i v současné architektuře. „Perforovaný plášť přes den oživuje vnitřní prostory díky pronikavému jasu a hře světla a stínu, zatímco v noci fasáda vytváří clonu malých mihotavých světel,“ vysvětlil architekt.

Zatímco cihlová část je obrácena k náměstí, druhá budova uzavírá třetí stranu parkoviště. Není však o nic méně výrazná. Architekti ji pokryli perforovanými hliníkovými panely zlaté barvy s diamantovým vzorem. Ateliér Antonia Virgy navrhl kromě samotného Le Grand Palais také exteriér.

Dláždění, lavičky, velkorysé vstupní schodiště a zelená kruhová „oáza“ s posezením. Díky jejich zásahům se bezprostřední okolí proměnilo v příjemný veřejný prostor pro pěší se zachováním původních stromů.