Les jako tichá připomínka holocaustu Romů a Sintů. Nový památník vznikne místo vepřína
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku bude stát přes 100 milionů korun. Na jaře by měla být hotová první část, návštěvnické centrum. Celá stavba potrvá několik let. Památník vybuduje muzeum na místě, kde stál za druhé světové války romský koncentrační tábor a od 70. let 20. století do jara 2018 vepřín. Demolice areálu bude hotová do konce roku.
Místo původně odhadovaných nákladů 110 milionů korun bude demolice stát deset milionů, kvůli rostoucím cenám stavebních materiálů a zájmu o ně, řekl ČTK ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ušetřené peníze stát použije na budování památníku, řekl Baxa.
„Dnešní den je pro nás přelomový okamžik. Dlouho jsme se na něj chystali. Jsem velmi ráda, že Muzeu romské kultury byla dána čest, abychom to tady budovali, to také nebylo vůbec jasné. Je to obrovský závazek a není to jednoduché, protože výstavba budoucího památníku je velmi nákladná, ale věřím, že nás podpoří nejenom norská strana, ale i Česká republika, skrze ministerstvo kultury tu podporu máme,“ řekla Horváthová. Stavbu památníku by měly částečně hradit norské fondy a částečně stát.
Mezinárodní soutěž vyhrály české ateliéry
Památník bude vybudován podle návrhu Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík, který vzešel z mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže. Té se zúčastnilo 41 návrhů z 12 zemí. Do druhého kola jich postoupilo sedm. Návrhy byly odevzdávané a posuzované anonymně.
Základním kompozičním prvkem vítězného návrhu je les. Les, jeho vnitřní prostor, jeho hrana, volný prostor, který les svou hranou vytváří. Les představuje nejobecnější metaforu společenství Romů. Nepřítomnost lesa pak symbolizuje metaforu nepřítomnosti těch, kdo romský holokaust nepřežili.
Prvním cílem návrhu je ukotvit vzpomínku na ty, kdo trpěli ve zdejším koncentračním táboře. Druhým cílem je vyprávět příběh hrůzy, a tak ho znovu společnosti postavit před oči. Třetím cílem je vytvořit místo pro setkání — setkání jako příležitost udržet nebo navázat přátelství, příležitost ke vzájemnému sdílení.
Demolice budov stávajícího vepřína začala 22. července nejprve symbolicky, firma zahájila přípravné práce 25. července, následně se bude bourat. Náklady na demolici odhadoval stát původně na 110 milionů korun, které vyčlenil. Bourání nakonec ale vyjde jen na zhruba deset milionů, protože díky rostoucím cenám stavebních materiálů je o ně velký zájem.
„Jen kovy na střechách budov jsou za desítky milionů korun,“ řekl Baxa. Ministr se dnes, stejně jako při květnovém pietním aktu v Letech, omluvil za politiky různých stran, kteří dříve „temný příběh“ Letů ignorovali či znevažovali.
Cena za demolici bez daně je 8,5 milionu korun, s DPH pak 10,2 milionu Kč. Termín dokončení stanoví smlouva na 101 dní od převzetí staveniště, což se stalo dnes. Vyplývá to z informací v registru smluv.
Stavba vyjde na 100 miliónů
Vepřín by měl být zbouraný do konce listopadu, krajní termín je konec roku. Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců. Zakázku získala společnost AWT rekultivace. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety za téměř půl miliardy Kč.
Stavba památníku bude stát přes sto milionů korun. Muzeum chce příští rok zpřístupnit areál. Bude hotová první etapa, jejíž náklady by měly z velké části hradit norské fondy. „To má být budova návštěvnického centra se stálou expozicí a rekultivace pietního místa, těch provizorních hrobů. U (nákladů) památníku se pohybujeme někde přes sto milionů korun, on celý ten areál je obrovský, přes sto tisíc metrů čtverečních, i celá rekultivace a osázení prostoru lesem jsou náročné,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Sazenice stromů daruje muzeu bývalý minitr zahraničí a někdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, dodala.
V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V 70. letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13.000 prasat.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
