Nejen kostel. V barrandovské stavbě roku je i komunitní centrum a kavárna

Na kraji Barrandova svítí do dálky čistě bílá budova. Jde o jedno z nejmodernějších sakrálních míst u nás, které byla loni oceněoa prestižním titulem Stavba roku 2021. Od svého otevření si kostel získal nejen pozornost odborného publika a komunity věřících, ale také místních obyvatel barrandovského sídliště.

Již v zadání projektu kostela se totiž objevil požadavek na vybudování komunitního centra s kavárnou, které by sloužilo široké veřejnosti. Realizaci takového místa setkávání však předcházel mnohaletý vývoj.

První myšlenka na stavbu kostela na Barrandově je zaznamenána v kronice římskokatolické farnosti Praha – Hlubočepy v zápisu již z roku 1934. Realizaci tohoto záměru však přerušila válka a nástup komunismu. Koncem 80. let 20. století opět vyvstala potřeba kostela a duchovního centra při výstavbě barrandovského sídliště.

Hlubočepská farnost využívala řadu let provizorní montovanou stavbu, která při výstavbě sídliště sloužila jako zázemí pro dělníky. Farnost zde zřídila tzv. Misijní středisko, kde kromě bohoslužeb našly zázemí skautské oddíly, nízkoprahový klub mládeže, kroužky i knihovna. Provoz střediska však nebyl dlouhodobě udržitelný a vzhledem k nálezu azbestu byla nařízena likvidace původní budovy.

Pražské arcibiskupství odkoupilo pozemky, odstranilo původní stavbu a zahájilo přípravy projektu spolu s novým farářem Josefem Ptáčkem. V roce 2012 farnost vyzvala architekty ke zpracování návrhu. Komise složená ze zástupců farnosti, arcibiskupství a odborníků vybrala z 11 návrhů projekt architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause z Atelieru Žiška.

Architektonické řešení

Návrh stavby se musel vypořádat s poměrně stísněnými prostorovými možnostmi stavebního pozemku a také s neobvyklou krajovou polohou vůči stávající zástavbě. Architektonická kompozice je založena na hlavním objemu stavby, který vznikl vytažením půdorysu kříže do výšky. Je zjemněný apsidovitým zakončením hlavní lodi a prstencem střešního prosvětlení.

Vyzdvižení kostela nad terén umožnilo situovat komunitní centrum pod něj a dalo hlavnímu průčelí, spolu s širokým předloženým schodištěm a štíhlou asymetricky umístěnou zvonicí, potřebnou míru monumentality, akcentovanou ústupkovým portálem hlavního vstupu.

V ostatních pohledech se uplatňují nižší části stavby: sakristie, vstupy do komunitního centra a kavárna, které zprostředkovávají návaznost stavby na uliční parter, a zapojují ji tak do života města. Vše je podtrženo hladkou bílou broušenou fasádou, kontrastující s pestrou mozaikou postupně zateplovaných panelových domů v okolí.

Světlo jako symbol

Založením kostela na půdorysu ve tvaru kříže vznikl vnitřní prodloužený centrální prostor, kde se v křížení nachází presbyterium s oltářem a lavice jsou pak k němu uspořádány ze tří stran. Tento liturgický středobod kostela je navenek i dovnitř zdůrazněn zlatým světelným prstencem, díky kterému má chrám v interiéru zcela mimořádnou světelnou atmosféru, na které je celá jeho koncepce založena.

Světelný prstenec, přinášející faktické i významové světlo je symbolem Trnové koruny, odkazem kupolí nad křížením lodí křesťanských chrámů, otevřenou branou k nebesům, k Nebeskému Jeruzalému. Ke světelné atmosféře také přispívá strop lodi levitující nad pásem prosklení a rozměrné vitrážové okno.

V oblém závěru se nachází kaple Nejsvětější svátosti ve tvaru válce s horizontálními otvory, které se šroubovicově vytrácí směrem vzhůru, a symbolizují tak cestu k bohu.

V interiéru dále zaujme liturgické vybavení s unikátním skleněným křížem a celoskleněné dveře vstupních portálů. Pro modulaci akustiky prostoru jsou v interiéru realizovány akustické prvky ve formě svislých pruhů na stěnách, textilních obkladů a žebrování stropu a závěru kůru. Akustice prostoru byla věnována velká pozornost již od prvních návrhů stavby s ohledem na to, že na kůru budou instalovány varhany.

Komunitní centrum a kavárna

Komunitní centrum je situováno do sníženého přízemí. Dvě klubovny i prostorný flexibilní společenský sál pro přibližně 140 osob se otevírají prosklenými stěnami na jih, na venkovní terasy, které v létě příjemně stíní stromy přilehlého parku. V komunitním centru se také nachází kanceláře farnosti s knihovnou. Celková kapacita komunitního centra je 198 osob.

Kavárna Kristian s terasou je umístěna za kostelem mimo dosah uličního provozu a má přímou návaznost na park a dětské hřiště. Její jméno odkazuje k významu „náležící Kristu“ a zároveň je vzpomínkou na film Kristián. Na jeho scénáři se podílel herec Josef Gruss, po němž je pojmenována ulice, ve které se celý areál nachází.

Technické řešení

Celá stavba je řešena moderními energeticky úspornými technologiemi; stavba je vytápěna ekologickým tepelným čerpadlem systémem voda-voda ze sedmi vrtů přibližně 100 metrů hlubokých, prostory komunitního centra s kavárnou jsou větrány rekuperačními jednotkami.

V prostoru kostela je vytápění podlahové, komunitní centrum a celé ostatní provozní zázemí budovy je vytápěno radiátory. Celá budova je větrána kromě přirozeného způsobu okny zároveň vzduchotechnickou jednotkou, která je umístěna v suterénu v technické místnosti.

Základ stavby tvoří železobetonová nosná konstrukce. „Realizace projektu si vyžádala dodávky transportbetonu v celkovém množství 2.200 cbm z betonárny Radlice společnosti TBG METROSTAV s.r.o., člena skupiny Českomoravský beton. Pro podlahové konstrukce pak byl zvolen litý cementový potěr CEMFLOW v celkovém množství 100 cbm, který byl dodán z maltárny Rohanský ostrov společnosti TBG Pražské malty s.r.o., rovněž člena skupiny Českomoravský beton,“ vyčísluje Jan Veselý ze společnosti Českomoravský beton, a.s.

„Zajímavostí při dodávkách betonových směsí byla realizace samotné zvonice kostela, kdy se uplatnila technologie posuvného bednění,“ doplňuje Veselý. Věž s hodinami na východní a západní straně a s křížem na vrcholu je umístěna asymetricky na jihozápadní straně stavby.

Vnější stěny budovy jsou zatepleny, omítky jsou bílé, speciálně vrstvené a dohladka broušené, aby tvořily zvláštní jemnou strukturu povrchu kostela. Pro dosažení náročných akustických parametrů jsou v interiérových stěnách instalovány speciální akustické pásy pohlcující zvuk. Stavba je plně bezbariérová.

Celkové náklady na stavbu, včetně varhan, činily 200 mil. Kč s DPH. Pětinou nákladů (cca 40 mil. Kč) přispělo Arcibiskupství pražské, jinak byla výstavba hrazena soukromými dárci z řad obyvatel Barrandova a přátel farnosti.