Dřevěná velryba: Špičková architektura ve vesnici za málo peněz

M1 ARCHITEKTI vytvořili a do volného travnatého prostoru postavili elegantní archu. Pod svou střechou spojuje prostory pro sportovní vyžití a sdružování obyvatel obce Líbeznice.

Oproštěna od technologických složitostí, postavena v centru obce. Zvněj­šku lapidární, uvnitř světlá, vzdušná, barevná. Líbeznický dřevák vplul do tříště vesnických domků jako Moby Dick, zároveň jako tmel, svorník a společný jmenovatel komunity, konkurent závislosti na povrchních médiích, připravený svést zápas s neviditelnými chapadly chytrých telefonů o návrat generace dětí počítačů k míči.

„Katalyzátorem naší práce byla výzva popasovat se se zdánlivě neřešitelným zadáním,“ říká Jan Hájek. „Vytvořit špičkovou architekturu v centru vesnice, za málo peněz, umožňující funkce školní tělocvičny, klubovny skauta, klubovny fotbalistů, šatny fotbalistů, posilovny, klubovny mateřského centra, kavárny, pingpongového klubu, hudebního sálu, tanečního sálu, kongresového sálu, přednáškového sálu, kinosálu… Hodiny strávené nad připomínkami a podněty jsem úmyslně ani nepočítal.“

 Kavárna

Sypané tribuny

Stavba slouží především jako tělocvična základní školy. Slouží ale také jako zázemí hned několika místním spolkům a díky dobré akustice může být vhodná i pro koncerty, plesy či divadelní představení. Autoři projektu se snažili ušetřit obci co nejvíce provozních nákladů. Omezili zbytné „technikálie“ a systémy vyžadující intenzivní údržbu, servis, revize a obměňování. „Ventilace v budově funguje na principu přirozeného větrání, žádná nákladná klimatizace,“ dodávají architekti.

„Standardy zařizovacích předmětů, koncových prvků, svítidel a stavebních doplňků jsou nastaveny na nejnižší ještě přijatelnou úroveň. Upravovali jsme i vnitřní uspořádání budovy s ohledem na nutné úspory. Když jsme zjistili náklady na přemístění a uložení výkopku, počítali jsme, kolik ho můžeme uložit na místě a kolik se musí přesunout, tak dlouho, až vznikl nápad na vytvoření sypaných tribun hřiště.“

Ohleduplná architektura

Cílem architektů bylo také zachovat charakter obce. Nechtěli, aby nová budova svým objemem konkurovala kostelu a aby potlačovala drobné měřítko okolní zástavby rodinných domků. I proto ji zapustili na úroveň fotbalového hřiště. Tak, aby římsa tělocvičny navazovala na výšky říms okolních domů. Zasazení do terénu také umožnilo zajistit bezbariérový přístup do obou podlaží. Nebylo tedy nutné budovat vnitřní schodiště a vstupní chodby kluboven se staly diváckými galeriemi sportovní plochy.

 Obě podlaží jsou bezbariérově přístupná.

Celkové pojetí stavby působí s využitím dřeva přirozeně a (v dobrém slova smyslu) měkce. K tomu přispívají i do půlkruhu tvarované kratší strany budovy. „Do těchto apsid jsme umístili všechny doprovodné funkce objektu,“ říká Jan Hájek. „Klubovny, zázemí fotbalistů, posilovnu i gastronomické zázemí sálu. Vnitřní záři vtisklo interiéru jeho výtvarné pojetí a důsledně uchopená barevnost apsid v čistých intenzivních barvách líbeznického znaku.“

 Dřevěná velryba v zeleném moři

Tělocvična a místo setkávání

Místo: Líbeznice
Architekt: Atelier M1 architekti / Jakub Havlas, Jan Hájek, Pavel Joba
Spolupráce: Zuzana Hanušková, Michal Tichý
Výtvarné řešení: Barbora Zachovalová
Investor: Obec Líbeznice
Generální dodavatel: JMA GROUP, s. r. o.
Projekt: 2015
Realizace: 2015 – 2016

TEXT: RED, FOTO: PETRA HAJSKÁ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2017.