Už téměř půl roku stojí na dohled největších zlínských architektonických ikon stavba, která měla ambice stát se kulturním centrem Zlína. Primátorka Zlína Irena Ondrová oslovila věhlasnou rodačku, architektku Evu Jiřičnou. Ta vytvořila unikátní stavbu, která rozdělila město na dvě poloviny.
Nedaleko Prahy, za zdí selského dvora s dřevěnou branou a rozeklaným stromem, se skrývá pohádkový svět. Téměř mateřská náruč pro děti od tří do šesti let. Je to školka ve Slušticích podle návrhu architekta Víta Poláka. Investorem je společnost Maitrea.
Doubravčice patří do prstence obcí v okolí Prahy, které zažily v posledním desetiletí příliv nových obyvatel. Díky tomu se skladba jejích obyvatel omladila a mnoho mladých rodin tam nyní řeší problém nedostatku sociálního zázemí. Konkrétně chybí mateřská škola nejen jim, ale i několika obcím v okolí. Starosta Doubravčic s objednávkou návrhu oslovil ateliér hcA architekta Ondřeje Císlera, který přišel se zajímavým návrhem atriového objektu.
Projekt Solární škola pro Kargyak má zajistit vzdělání dětem z izolované himalájské vesnice, situované v nadmořské výšce 4 200 m. n. m. V rámci projektu byla navržena a realizována i energeticky nezávislá budova školy. K její výstavbě bylo použito takřka výhradně lokálně dostupných přírodních materiálů a veškeré práce se prováděly s přihlédnutím k ekologickým hlediskům, to znamená bez použití mechanizace, pouze za pomoci lidských a zvířecích sil. Škola byla předána do užívání v září 2008 a má za sebou první rok provozu včetně zimního období, během kterého klesaly noční venkovní teploty až na –40 °C.
Mladá Boleslav se kromě automobilů Škoda může pochlubit také mimořádně zajímavou architekturou. Jednou z nejzajímavějších místních staveb je expresionistická Zemská průmyslová škola od avantgardního architekta Jiřího Krohy. Touto a dalšími středočeskými realizacemi se Kroha vymezil vůči tehdy převažujícímu rondokubismu, oficiálnímu stavebnímu slohu této doby.
Katedra architektury patří na stavební fakultě mezi nejvíce se rozvíjející obor, zájem o ni stále stoupá. Studenti i jejich pedagogové potřebují prostor, kterého se jim na fakultě nedostávalo. Tak vznikl záměr vyplnit hospodářský dvůr mezi budovami. Z několika studií zadavatele nejvíce přesvědčil návrh ateliéru Vyšehrad pro zajímavou demonstraci, jak nápaditě lze využít prostor a podpořit otevřenou atmosféru. Autoři byli za tento originální koncept oceněni Grand Prix Architektů 2009 v kategorii Interiér.
Zajímavá architektura vzniká i na místech, která máme spíše spojena s lenošením a dovolenou. Budova školy dramatických umění na jednom z Kanárských ostrovů od architektonické kanceláře gpy arquitectos je toho důkazem. Monumentální přístup nevyústil v potlačení lidského měřítka, naopak. Tvůrci navrhli odvážnou koncepci budov, v jejichž středu se nachází variabilní prostor, který se z pouhého foyer může změnit až na divadelní scénu.
V posledních letech se často diskutuje otázka integrace handicapovaných, snahou je vytvořit pro postižené co nejhumánnější podmínky. Jednu ze středních škol pro tělesně postiženou mládež najdeme v brněnském areálu speciálních škol na Kociánce. Klienti Kociánky většinou postrádají ve svém bydlišti základní podmínky pro speciálně pedagogické výchovné působení. Nemohou navštěvovat běžnou střední školu nebo učiliště vzhledem ke svému těžkému tělesnému postižení nebo pro bezbariérovost či nevyhovující skladbu oborů.
Areál dvou vysokých škol VUT Brno v současné době tvoří značně zchátralý blok budov, pocházejících převážně z 19. století. Řešení jeho obnovy je pojato na spojení těchto dosud poměrně uzavřených domů s městem. Dostavbami autoři mění pasivní dvorní orientaci a definují společný prostor – tedy zahradu, která by se měla stát jakýmsi akademickým common.
