Školka jako zahrada poznání

Ve školce se děti poprvé samostatně setkají s větším společenstvím dětí. Tyto nové vztahy a zážitky se odehrávají v prostoru, který se tak stává nedílnou součástí výchovy a formuje budoucí život dítěte.

Kvalita prostoru, ve kterém se dítě pohybuje, ho přímo ovlivňuje, stává se součástí jeho života, otiskuje se. Nelze však opomenout element pedagogický, bez kterého by byla budova pouhou prázdnou skořápkou. Studio City Upgrade pracuje s architekturou, která vytváří podněty pro děti i personál tak, aby Komenského, Montessori a Fröbelovy principy byly ve školce zhmotněny. Ve svém projektu tak vytvořili prostor pro výuku ve čtyřech základních okruzích: pravdě (vědění), kráse (umění), zdraví (pohybu) a umu (manuální zručnosti).

Namísto tradičních tříd navrhli architekti ze City Upgrade model „rotace“ dětí v různorodých prostorách. Dítě je každý den (nebo v jiném časovém období, např. týden) v odlišném prostředí, které stimuluje různé stránky jeho osobnosti. Každá hlavní část má pak své specifické elementy. Proměnlivost je podle pedagogů pro děti důležitá. V projektu je proměnlivost zahrnuta jak v tématech, která se v prostoru řeší, tak v pojetí prostorů samotných. Důležitým faktorem je pak samozřejmě invence učitelů, kterým ale nová školka umožní dostatečně rozvíjet konkrétní témata a přicházet stále s novými podněty.

Vesnička v zahradě

Každá z učeben rozvíjí dílčí aspekty široké palety lidských kvalit a prolínání jednotlivých témat, má stavět mosty mezi jednotlivými činnostmi a různorodostí podnětů představovat dětem svět ve vzájemných vztazích k okolí i člověku. Třída je pak nástroj, kde učitel usiluje především o osvětlení základních principů velkého světa skrze pochopení „světa malého“, dětem blízkého a uchopitelného. Každá třída představuje jeden aspekt světa a nabízí tak čistě tematické prostředí.

Volná otevřená část třídy je jakýmsi náměstíčkem pro společné aktivity, část polouzavřená („domeč­ky“ v dětském měřítku) schovává nástroje objevování, integruje pedagogické pomůcky, podněcuje samostatné aktivity dětí a jejich vlastní iniciativu. Ke každé třídě přísluší venkovní dvorek se zpevněnou podlahou. Mezi třídou a dvorkem je vždy kryté zápraží a na dvorku dřevěná pergola či kolna. Jednotlivé třídy jsou propojeny chodbou, odkud se vchází na velký společný dvůr orientovaný do zahrady.

Čtyři třídy

Umění: V této třídě se pomocí hry odhaluje vztah dětí k umění. Prostor má být ateliérem rozvíjejícím kreativitu ducha, představivost a estetiku. Hra formou divadla, kdy si skupinka dětí připraví vystoupení nebo všichni společně vymýšlí a sehrají pohádku. Ve třídě je místo, které funguje jako jeviště, které vznikne spojením mobilních postýlek. Část místnosti může být hledištěm. Jsou zde také stoly a další plochy (desky, stěny, tabule), na které je možné malovat různými technikami.

V přihrádkách a skříních jsou uloženy hudební nástroje. Vědění: Poznávání reality okolního světa, věcí a nástrojů, také příroda a technika. Nábytkové domečky uchovávají učební nástroje v podobě optických a fyzikálních pokusů, netradičních pohledů na svět, strojů, dětských hlavolamů, knížek a obrázků. Místnost je vybavena promítacím plátnem s projektorem, díky čemuž se může tento prostor proměnit v prales, město nebo třeba vesmírnou loď.

Zručnost: Třída jako dílna rozvíjející rukodělné a praktické činnosti. Ve třídě jsou malé stolečky, které si mohou děti vysunout, ze šuplíku nebo poličky nábytkové stěny si mohou vzít nástroje a pod dozorem učitele vyrábět věci, čímž se seznamují s materiály a učí se hrou pracovat s nářadím. Na dvorku je přístřešek pro drobná zvířata (papoušci, králíci…), o která se děti starají a budují si k nim tak vztah. Pohyb: Třída, která se zabývá pohybem, aktivitou dětí a cvičením formou hry, je uzpůsobena pro pohybové aktivity nejrůznějšího druhu. Děti mají k dispozici malé prostůrky, kde prolézají po žíněnkách nebo sítích, laně, skluzavce. Malé prostory jsou přístupné ze společného prostoru, který se dá využít jako variabilní vnitřní hřiště.

Dřevo a světlo

Objekt je navržen jako ekologický, využívající obnovitelné zdroje energie. Pultové střechy jsou skloněny směrem na jih kvůli solárním článkům. Konstrukčně se bude jednat o dřevostavbu, pravděpodobně dřevěný sendvič s bílou nebo dřevěnou interiérovou stěnou a venkovní pohledovou dřevěnou fasádou tvořenou modřínovými latěmi, která překrývá a také stíní plochy oken. Tyto latě také vytvářejí plot kolem jednotlivých objektů. Hmotové řešení objektu vychází z jednoduchého tvaru jednotlivých domků – tříd – s pultovými střechami. Je zde celkem pět domků – čtyři třídy a jeden domek se zázemím pro učitelky, s kuchyní, prádelnou a sklady. Horní světlo přichází vždy ze severu, je tedy stálé, ale ne moc intenzivní. Směrem do dvorů mají třídy velká francouzská posuvná okna, která se po otevření složí a prostor učebny se propojí s dvorkem.

Šuplíkové postýlky

Autoři projektu navrhli nejen budovu jako takovou, ale vymysleli i originální interiérové řešení. Například postýlky pro odpolední odpočinek jsou řešeny jako elementy, které si děti mohou samy vytáhnout a poté umístit na místo dle vlastního uvážení. Systém takzvaných šuplíkových postýlek vychází z logiky vozíku. Dítě si postýlku vytáhne za provázek a odveze na místo spánku, otevře si horní poklop, vytáhne peřinku a prostěradlo. Postýlky lze zabrzdit na místě, což umožňuje vytvoření velké polstrované plochy sloužící k hrám.

Text: TEREZA JANIŠOVÁ
OBRAZOVÝ MATERIÁL: CITY UPGRADE

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.