V projektu mateřské školy se počítalo s využitím i v časech, kdy nebude tolik dětí

Náhrdelník měst a vesnic, obepínající hlavní město z těsného soužití s metropolí dílem těží a dílem trpí: takové sousedství přináší mnoho nových rezidentů, stavební boom různé kvality a všechny problémy s tím související.

Nápor na nedostatečnou infrastrukturu zvládají tyto obce a města různě. Tu s lepším, tu s horším výsledkem. Nedostatek míst ve školkách a školách patří mezi problémy, s nimiž se potýká téměř každé z těchto měst. Přitom právě školky a školy jsou instituce, jejichž využití se dá plánovat několik let předem.

I Úvaly u Prahy stály před stejným problémem. Při hledání využití pro transformované území bývalého cukrovaru zazněl návrh pro výstavbu školky, která by kapacitně i geograficky doplnila stávající předškolská zařízení ve městě. Dvě mouchy jednou ranou, dalo by se říci…

 Fasáda obvodových stěn je tvořena vystupujícími dřevěnými lamelami různých barev. Barvy jsou rozděleny dle oddělení a usnadňují dětem orientaci. 

Úvaly u Prahy se nachází východně od Prahy směrem na Český Brod, v členitém terénu v sousedství lesa Vidrholec na severozápadě a Škvorecké obory na jihozápadě. Přestože převážná část výstavby je situována na sever, západ a jih, centrem města zůstává náměstí Arnošta z Pardubic (dříve M. Majerové), nacházející se směrem východním, v podstatě na kraji města u lesa Vinice. Město je rozděleno velmi frekventovanou železniční tratí a silnicí I. třídy (kolínská).

Řešené území se nachází ve východní části města – rohový pozemek svíraný ulicemi Bulharská a Rumunská. V této části se nachází převážně nevyužívané průmyslové objekty a ze západu navazují rodinné domy se zahradami.

Jednoduchost a účelnost

Ideou řešení byla stavba přízemní bezbariérové stavby, zapadající do okolního prostředí s objekty individuálního bydlení, členící pozemek na jednotlivá prostranství, propojující interiér stavby s exteriérem přírodního prostředí, umožňující volný pohyb dětí. Základní myšlenkou bylo vytvoření přehledného a vysoce variabilní prostorového konceptu jednotlivých bloků s dětskými třídami, které je možno seskupovat do etapových celků, které jsou schopné fungovat samostatně, a ke kterým je možné připojit blok společné kuchyně.

 Jednotlivé hmoty objektu respektují pomyslnou severní linii uliční čáry, jižním směrem se kompozice rozvíjí do prostorů s atriovým charakterem.

Koncept stavby se opírá o kompozici vzájemně posunutých pravidelných geometrických bloků, prořezaných atrii a střešními světlíky, reprezentujících jednotlivé funkční celky stavby. Jednotlivé hmoty objektu respektují pomyslnou severní linii uliční čáry, jižním směrem se kompozice rozvíjí do prostorů s atriovým charakterem. Hmoty jsou vzájemně posunuty tak, aby poskytovaly ideální provozní podmínky pro jednotlivé třídy a také respektovaly okolní zástavbu.

 Koncept stavby se opírá o kompozici vzájemně posunutých pravidelných geometrických bloků, prořezaných atrii a střešními světlíky, reprezentujících jednotlivé funkční celky stavby. 

Vnitřní členění

Dispoziční řešení protáhlého objektu počítá, kromě zmíněné bezbariérovosti a jednoduché komunikace, i s prvkem bezpečnosti. Každá třída má svůj vlastní vstup, zázemí je částečně společné vždy pro dva sousední bloky. Nosnou myšlenkou návrhu jsou atria, která poskytují polouzavřený prostor pro každou jednotlivou třídu. Zde se mohou děti z jedné třídy volně pod dozorem učitelky pohybovat ve své „komunitě“ – rozšíření vnitřního prostoru třídy směrem ven.

Atria jsou částečně ohraničena střešními pergolami, hrací plochy v atriích jsou zpevněny a s odolným dřevěným povrchem.

Z atrií pak mají děti přístup přímo na společnou zahradu, která je orientována do jižní části pozemku. Velkou důležitost zde má denní světlo: architekti se snažili o co největší prosvětlení objektu a to nejen pomocí transparentních fasádních ploch. Ve střeše jsou prořezány čtvercové světlíky, které prosvětlují interiér dál do hloubky.

Ve střeše prořezané světlíky přivádějí přirozené světlo až do hloubky dispozice a to za každého počasí či denní doby.

Vzhledem k nerovnoměrnému demografickému vývoji je nutné uvažovat i o jiném využití objektů v době, kdy se do MŠ nebude hlásit tolik dětí. Jednotlivá oddělení MŠ je možno přizpůsobit novému využití komerčního i nekomerčního charakteru. Možnost i využití jako denní stacionář pro důchodce, zájmové kroužky pro větší děti nebo pořádání kulturních akcí.

 Použité barvy usnadňují orientaci malých předškoláků v exteriéru i interiéru.

MATEŘSKÁ ŠKOLA CUKROVAR

Místo: Úvaly u Prahy
Architekt: DOMYJINAK architektonická kancelář
Autor: doc. Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D.
Spoluautoři: Ing. arch. Ing. Jan Černoch, Ing. arch. Tereza Lemperová
Generální projektant: DOMYJINAK architektonická kancelář
Klient: město Úvaly
Uživatel: město Úvaly
Zastavěná plocha: 680 m²
Užitná plocha: 450 m²
Realizace: 2015

 Půdorys

CV DOMYJINAK

Architektonická kancelář DOMYJINAK byla založena v roce 2009. Získala řadu významných ocenění v architektonických soutěžích, její projekty jsou často publikovány v českých i zahraničních médiích, její práce jsou zastoupeny i ve sbírkách významných institucí.

Architektonická kancelář DOMYJINAK je zaměřena na komplexní provádění architektonických a technických projektů staveb. Rozsah činnosti zahrnuje novostavby i rekonstrukce, jednotlivé objekty i soubory staveb, až po nová náměstí či městské čtvrti.

TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK, FOTO: JAROSLAV KVÍZ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB SPECIÁL/2017.