Chrám pod krajinou: Čínský stadion splývá s terénem

Ráj pro sportovce. Tak bychom mohli popsat téměř všechny moderní sportovní komplexy na světě. Ten v čínské provincii Če-ťiang však nabízí něco, co se jen tak nevidí.

Architektonické studio MAD Architects pojalo projekt sportovního komplexu Čchü-čou-ši tak, že se výsledek vymyká dosud známým konceptům podobných staveb. Na ploše 700 tisíc m2 najdeme několik sportovišť, která spojuje mimo jiné to, že budou vypadat, jako by vyrůstala přímo ze země.

Nápad koresponduje s okolním terénem. Čchü-čou-ši je historické město 400 kilometrů jihozápadně od Šanghaje. Na východě a západě je obklopeno hustými lesy, zatímco jeho zvlněný vnější profil odráží horský hřeben.

Landart

Zatím byla dokončena pouze první část projektu, které dominuje stadion s kapacitou 30 000 míst. Tvar stadionu zapadá do okolního terénu v souladu s přístupem architektů, který platí pro celý komplex. Tím se výrazně liší od obvyklého pojetí velkých a známých stadionů, které často vyčnívají z městské zástavby.

Rozvlněný stadion prakticky splývá s terénem svého okolí a nebýt odlišné barvy střechy, mohl by v něm prakticky celý splynout. Jeho hlavním rysem je exteriér, který téměř zcela zakrývá prostory v jeho bezprostřední blízkosti a z určitých pohledů vypadá, jako by se dotýkal střechy. Zakladatel společnosti MAD Architects Ma Yansong ho vnímá jako dílo land artu, které se ponořuje do přírody a vítá všechny, kdo sem přijdou, ať už sportovat, nebo jen sledovat dění na hřišti.

Betonová konstrukce je pokryta zelení, čímž je dosaženo efektu arény „vyrůstající z kopce“. Tento krycí prvek však nevrhá všechny prostory pod sebou do bezbřehé tmy, z níž se návštěvník může vymanit pouze za pomoci umělého osvětlení. Architekti zajistili, aby celé okolí arény obsahovalo otvory, které přivádějí denní světlo i do garáží nebo vstupních úrovní stadionu.

Ačkoli popis exteriéru může naznačovat, že stadion je spíše uzavřeným typem budovy, opak je pravdou. Ze sedadel na tribunách lze z různých úhlů pohlédnout na prvky okolní městské zástavby. Ty lze pozorovat při pohledu skrze prostory pod střešní konstrukcí. Tohoto efektu je dosaženo tak, že ocelovou střechu drží 9 pilířů, mezi nimiž je rozpětí 95 metrů. Zvenčí se tak návštěvník dostane jakoby na horizont objektu, odkud se mu naskytne částečný pohled do vnitřku arény. Z této části však není přístup do hlediště.

Sportovní svatyně

Mělká koncepce tribun oválného tvaru opticky zvětšuje velikost arény, která poněkud připomíná zmenšenou verzi italského olympijského stadionu v Římě. Kapacita čínské „svatyně“ však nepatří k největším v zemi. Má sice o třetinu více míst než největší fotbalový stadion v Česku, kde sídlí Slavia, tedy 30 tisíc míst, v kontextu Číny jde ale spíše o ty menší sportoviště.

Vzdušný dojem arény nekazí ani ocelová konstrukce střechy, kterou projektanti obalili syntetickou polymerovou tkaninou s akustickými vlastnostmi i částečnou propustností světla. Horní část střechy je již opatřena odolnějším materiálem, který logicky chrání diváky před deštěm. Organický design arény Čchü-čou-ši chce vyvolat dojem, že vše je zde v souladu s přírodou. Ale rovnou si sundejme růžové brýle. Tak ideální to není, přestože je stadion postaven s důrazem na moderní a „zelené“ prvky, krajina se v tomto směru musela plně přizpůsobit této obrovské stavbě.