Sportoviště

Kopec Hollmenkollen na severním okraji Osla je už od roku 1892 dějištěm významných klání ve skocích na lyžích. Tenkrát byl skokanský můstek vyroben z větví a sněhu a k vítězství tenkrát stačil výkon 21 a půl metru. Holmenkollen hostil mimo jiné i zimní olympiádu v roce 1952. Když ale Oslo získalo pořadatelství světového zimního šampionátu 2011, rozběhly bouřlivé debaty o tom, že stávající skokanský můstek je zastaralý, malý a příliš větrný. Bylo rozhodnuto o jeho zbourání a vystavění zcela nového podle návrhu architektonického studia JDS Architects z Dánska. Nový můstek teď patří mezi turisticky nejvyhledávanější sportovní stavby světa.

Do Aleniny Lhoty vede z Prahy úzká klikatá silnička působivou krajinou Miličínské vrchoviny kolem malých farem s chovem ovcí, koní i bizonů. A golfové hřiště, které zde funguje už deset let, do ní harmonicky zapadá. Nedávno dokončené klubovny si od příjezdové cesty ani nevšimnete, ale stojí za to vydat se ji navštívit, i když nejste zrovna nadaný golfista.

V polovině loňského roku byla dokončena stavba PGE Arény v Gdaňsku. Tento unikátní objekt se stal svatostánkem fotbalového sportu, mimo to lze ale prostory využívat také pro kulturní akce.

Ericka van Egeraata určitě potěšilo, když se dověděl, že Rusko bude pořadatelskou zemí MS ve fotbale v roce 2018. Hlavním stadionem se stane moskevská VTB Arena Park, která v současnosti patří k největším developerským projektům v zemi. Na ploše 300 000 m2 vznikne rozsáhlé multifunkční, sportovní, maloobchodní a zábavní centrum, jehož součástí bude i rekonstruovaný stadion moskevského Dynama.

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/mvESidOdQCs?fs=1&amp;hl=sk_SK"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/mvESidOdQCs?fs=1&amp;hl=sk_SK" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>

Děti z druhého největšího dánského města Århusu mohou od letošního června cvičit a dovádět v unikátní tělocvičně. Gymnastická hala, jejíž součástí jsou i prostory pro trénování motorických schopností, je kombinací moderní sportovní haly a dětského hřiště. S originálním nápadem propojit tyto dvě funkce, který nemá v Dánsku, ba ani v žádné další zemi obdoby, přišel investor – gymnastický klub VIK, který chtěl spolu s výstavbou nové haly nalákat širokou veřejnost k pohybu, a tak vzbudit větší zájem dětí o sport. Společně s architekty z renomovaného studia C. F. Møller Architects uvedli tento nápad do života.

Jako kdyby přistál v prázdné krajině létající talíř! Tak působí na první pohled nový relaxační a plavecký komplex Les Thermes v Lucemburku. Venkovní plášť této wellness oázy byl opatřen hliníkovou šindelovou krytinou – odolný a zároveň dobře formovatelný lehký materiál umožnil týmu architektů realizaci přesně podle jejich představ.

Na novou tělocvičnu čekali studenti pražského Gymnázia Jana Keplera více než třicet let. Přestože se přístavba k funkcionalistické budově navržené podle plánů architektů Mečislava Petrů a Karla Beneše prosazovala složitě, díky vytrvalosti a spolupráci ředitele školy a architektů z ateliéru Sporadical se nakonec podařilo stavbu realizovat. A to ryze současnou, která se přes svoji jednoduchost a syrovost stala kvalitním architektonickým dílem.

V brněnské městské části Kohoutovice, uprostřed panelového sídliště, které dnes obklopuje původní vesnici, vznikl nový plavecký areál, který se tak stal největší stavbou svého druhu v Brně. Organická forma stavby připomínající pásovce je záměrně navržena jako protiklad ke kvadratické sídlištní zástavbě. Autory haly s několika bazény a vodními atrakcemi i menším střešním bazénem jsou architekti z ateliéru K4.

Na první pohled z takové zakázky velký zázrak nečíhá: rodina Liebherrů si přála zmodernizovat svůj hotel z 60. let a přistavět k němu nyní velmi oblíbené Spa  –  prostor pro masáže, cvičení, koupání a saunování. Studio Gottstein Architects ovšem povýšilo tuto zakázku na významný počin. Ať už díky elegantnímu minimalismu, tak pro interakci budovy s místní krajinou. Realizace byla letos oceněna Královským institutem architektů Irska jako nejlepší budova v krajině. 

Pokud se v současnosti v mnoha odvětvích vzhledem k hospodářské recesi skloňuje slovo útlum, v případě golfu můžeme, alespoň vzhledem k počtu nově vznikajících golfových hřišť, mluvit o boomu. Ne že by Česko nemělo málo hřišť. Spíše má stále ještě málo lidí propadlých golfu a turistů, kteří by do Česka za golfem jezdili.

Lázeňství, které má v Česku dlouhou tradici, by se mohlo svézt na vlně rostoucího zájmu o péči o tělo a významně by tak mohlo přispět k atraktivitě cestovního ruchu v České republice. Mohla by to být příležitost i pro rozvoj malých lázní ve venkovských regionech, které by se tak staly krystalickým jádrem dalšího rozvoje oblasti. Klíčovým slovem pro přilákání zdravotních turistů je wellness. Turisté chtějí být hýčkáni, touží po exotických masážích a koupelích.

Aquafórum ve Františkových Lázních není největší, ba dokonce ani nemá k dispozici tolik atrakcí, saun či masážních místností. Komornější prostředí ovšem pomohlo přenést sem poklidnou atmosféru lázeňského městečka, kam jezdí lidé zbavit se svých neduhů a odpočinout si od pracovního stresu. Výrazný podíl na atmosféře akvaparku má ochota naslouchat architektovi.

Výraz Park Holiday zní cizokrajně. Rekreační a sportovní komplex v Benicích u Prahy je přitom stavbou, která odkazuje k české kultuře – zlatým časům první republiky a dobám sportovních klubů pro střední vrstvy. V duchu autora návrhu, Skupiny ekologické architektury Petra Suskeho, v ní jsou zastoupeny i prvky přátelské přírodě.

Golfový klub nemusí bezpodmínečně navrhovat vášnivý golfista. V případě klubu Golf Hostivař to ovšem platí, alespoň pokud jde o jednoho z autorů návrhu – architekta Petra Koláře z ateliéru ADR: „Golf je skvělá hra. Už dávno neplatí, že je to hra pro horních deset tisíc. A díky šikovně vymyšlenému systému hendikepů bych mohl hrát i s Tigerem Woodsem a oba bychom si zahráli.“