Sportovní hala ve tvaru UFO v Dolních Břežanech

Ateliér Sporadical stojí za neobyčejným návrhem sportovní haly základní školy v Dolních Břežanech. Mladí architekti Jakub Našinec a Aleš Kubalík svým soutěžním návrhem zaujali i místního starostu. Jejich návrh vystihuje nejen vkus, ale i atmosféru obce blízko Prahy.

Určitě není konzervativní, na druhou stranu koresponduje s inovativní strategickou koncepcí územního plánu obce. Oba architekti zprvu pochybovali o tom, že by jejich progresivní návrh mohl ve výběrovém řízení vyhrát. „Ptali jsme se stále sami sebe: Není to příliš?,“ přiznávají architekti. Ne, nebylo to příliš.

Poloha sportovní haly předurčila její aktuální vzhled. Okolní prostranství východně od obce tvoří pouze pole. Nic víc. Volnost prostoru dala volnost i návrhu, do kterého architekti Sporadicalu vždy zapojují okolní krajinu. Na druhou stranu přiznávají, že museli pracovat také s vědomím, že v budoucnu bude v dané lokalitě centrum nové části obce.

Přesný koncept využití okolních pozemků však neznají, a tak se snažili architektonickým návrhem odpovědět na aktuální požadavky střetávající se s neznámou budoucností. Připodobňování ke kosmické lodi je tak zcela cílené.

„Záře nočního osvětlení zrcadlící se v zaoblené hliníkové fasádě má evokovat pocity mimozemské přítomnosti,“ říká Aleš Kubalík. Moderní stavba budovy netradičního tvaru i vzhledu se stává inspirací pro okolí.

Jakoby šupinatý povrch fasády tvořený jednotlivými falcovanými šindeli evokoval mnohotvárnost budoucího využití haly. Ta bude sloužit nejenom pro žáky přilehlé základní školy, ale také pro kulturní, společenské a sportovní akce lokálního charakteru. Účelnost haly umocňuje plocha samotného sportoviště velkého 25 na 45 metrů a tribuny s kapacitou 250 míst.

Je obecně známo, že projektem práce architektů nekončí. Rozhodnutí o vítězné podobě sportovní haly padlo koncem roku 2013. „Od té doby jsme strávili nad tímto projektem dalších pět let. U českých projektů se snažíme účastnit všech fází výstavby,“ říká Jakub Našinec a upřesňuje: „Nákres byl pouhý začátek. Na staveniště jsme dojížděli i dvakrát týdně. Náročný projekt s řadou nestandardních detailů vyžadoval naši přítomnost.“

Co se materiálu týká, PREFA falcovaný šindel byl jasnou volbou. Hliníková krytina PREFA je jim známa z budovy Fakulty architektury ČVUT. „Střešní šindele jsou extrémně lehké a tvárné. Dá se s nimi pokrýt vlastně téměř cokoliv a s téměř milimetrovou přesností. Proto byly pro náš koncept nejvhodnější,“ zdůrazňuje Kubalík.

Pokrytí pláště budovy s 20 000 šindeli vyžadovalo doslova mravenčí přístup. Potvrzuje to podnikatel Ing. Igor Nekolný, jednatel klempířské firmy Klips s.r.o., která břežanskou halu pokrývala.

„Na stavbě pracovali denně zpravidla čtyři klempíři s výpomocí po dobu třech měsíců. Denně tak musel každý klempíř pokrýt minimálně 50 šindelů. S ohledem na fakt, že jsme museli z finančních důvodů pracovat ze zdvihací plošiny a ne z lešení, je to obdivuhodné číslo,“ upřesňuje Igor Nekolný.

Sám pan Nekolný se s techniky na staveništi nacházel denně. Jakoby tušil, že se z této stavby v malé příměstské obci stane doslova ikona progresivní architektury. Nyní se na něj investoři obracejí s podobně náročnými realizacemi.

ZDROJ: PR článek společnosti PREFA Aluminiumprodukte s.r.o.
FOTOGRAFIE: Croce & WIR