Centrum v Leedsu: V boji s rakovinou může napomáhat i špičková architektura

Péče o onkologické pacienty má mnoho úrovní, přičemž nejdůležitější boj se svádí v jejich mysli. Centra pojmenované podle Maggie Keswick Jencksové je sice neléčí, ale vedou v setrvalé emoční podpoře. A špičková architektura je zde prostředkem, který v tom napomáhá.

Centra Maggie´s, jež si jako podtitul své funkce a poslání připisují „Domov pro každého“, slouží jako místa aktivní podpory osob s rakovinou. Co to obnáší? Nenahrazují klasickou terapii (tu jen volně doplňují tam, kde je to žádané), ale především poskytují praktické, informační a emoční zázemí pro všechny pacienty a jejich blízké.

První takové, pojmenované podle zesnulé Maggie Keswick Jencksové, vzniklo před 26 lety v Edinburghu. Na popud jejího manžela, jinak věhlasného znalce a obávaného kritika staveb, který bytostně věřil, že architektura má moc povznášet ducha lidí, a tím přispívat k jejich uzdravení. Když už ne jeho ženě, tak alespoň ostatním podobně nemocným.

Z prvního Maggie´s se postupně stalo charitativní hnutí s vysoce profesionálním zázemím, které dnes provozuje skoro tři desítky takových center. Mimo velkou Británii také v Tokiu, Hongkongu a Barceloně.

Místo, kde nepřestáváte být člověkem

Všude se tato centra, jež v ničem nepřipomínají sterilní prostředí nemocnic, prezentují nejen perfektním informačním servisem a citlivou péčí, ale také vynikající „lidskou“ architekturou. Přirozenými měřítky, přirozenou a harmonickou skladbou materiálu, uvolněnou atmosférou.

Ostatně, na jejich dosavadních projektech pracovali ti nejlepší z nejlepších: Frank Gehry, Zaha Hadid nebo třeba Richard Rogers. A připojit se k dobré myšlence, zrovna tak jako v současnosti k uznávaným jedničkám světové architektury, si všichni oslovení projektanti považují za hlubokou čest.

V moci žádného architekta bohužel není vyléčit rakovinu, ale pokud může prospět pacientům jen tím, že pro ně vytvoří bezpečné zázemí, vydá ze sebe to nejlepší. A jak to nejlepší může vypadat?

Nejnovější realizace centra Maggie´s v Leedsu se ztrácí v zeleni. Za jeho návrhem stojí renomované Heatherwick Studio. Záměrem autorů přitom nebylo vizuálně „konkurovat“ 25 předchozím britských Maggie´s, ale posunout koncept nastavené zdravotnické péče zase o něco dál. Směrem k vyšší udržitelnosti, ke splynutí s přírodou. Jež má, stejně jako uvědomělá architektura, vnitřní dar hojit tělo i mysl.

Nepravidelný objekt, jež čítá rozlohou 426 metrů čtverečních zastavěné plochy, přitom nevznikl v areálu fakultní nemocnice v Leedsu náhodou. Zdejší klinické Centrum pro výzkum a léčbu rakoviny patří k nejvyhlášenějším a nejvytíženějším v Evropě. V průběhu „běžného“ dne se tu postarají o 110 pacientů. A ti nyní mají možnost jako nadstavbu své lékařské terapie zamířit i do Maggie´s.

Architektura jako zprostředkovatel vnitřní pohody

Maggie´s v Leedsu je navržena jako pomyslná trojice vysokých květináčů, tedy spíše obřích váz, z nichž vyráží a hrne se ven záplava zeleně. Vystavěny jsou na svažité parcele – výškový rozdíl činí šest metrů –, ale z nevýhody terénu vydobývají pozitiva.

Terénní vlna totiž vhodně usazuje vložený objekt do místa, a vytváří příjemné a polosoukromé zátiší v lokalitě, jež by jinak stála vymezena ze dvou stran asfaltem silnice a plotem. Trojité spojení rozšiřující se kontury vnějších květníků vytváří další zákoutí, uvnitř zastavěné plochy.

Vzniká tím prostor pro místnost s nápadně vysokým stropem, skoro až strukturou podobnou dómu, pod níž se nacházejí jednotlivé poradny. Na ně se pak po obvodu napojují místa pro cvičení a pohybové rehabilitace, výtvarná dílna, knihovny a vzdělávací zázemí, kuchyňka s jídelnou, místo pro pořádání workshopů. Je to přepestrá programová směs, jež se může zdát být matoucí.

Proto se znovu hodí připomenout: v Maggie´s se neléčí rakovina, ale spíše duše rakovinou nemocných pacientů a jejich bližních. Je to splynutí medicíny, psychologie, filozofie. A design je vnějším nástrojem toho, aby se tu lidé cítili lépe.

„Naším záměrem bylo vytvořit druhý domov, útulné a vítající místo, jež se ve svých obrysech bude každý zdráhat nazvat klinikou,“ popisuje Thomas Heatherwick, zakladatel studia a šéfarchitekt projektu. „Má to být oduševnělé a pohostinné zázemí, myšlenkový i fyzický protipól sterilnímu a chladnému prostředí nemocnic.“ Což podtrhuje v praxi i volba užitých materiálů, které jsou hřejivé na pohled i dotek, stejně jako zklidňující efekt vegetace.

Interiér sám o sobě postihuje přesně ty aspekty, jež obvykle ve vysoce formalizovaném a hygienickém prostředí nemocnic chybí. Měkké rozptýlené světlo a zástin, rozvolněná diskrétní zákoutí k osobnímu usebrání a vnitřní meditaci, segmenty společné a společenské.

Klienti-pacienti tu získávají prostor a čas na vstřebání nelehkých zpráv od ošetřujících lékařů; mohou je tu probrat dopodrobna s odbornými konzultanty a vyhledat radu psychologů, formou sezení i volné rozpravy. Mohou se sami pustit do hledání zdrojů a informací, připravit sami sebe na sdělení špatných zpráv svým nejbližším. A zrovna tak tu objeví, že tíži nemoci nenesou sami. Když už nic jiného, v Maggie´s nacházejí zázemí desítky dalších pacientů, s nimiž mohou osobně nebo v rámci terapie odhalovat možné cesty.

Myslet na budoucnost

Silně akcentovaným rysem instituce v Leedsu je atraktivní pojetí udržitelnosti, jež cílí na ideu „myslet na budoucnost“. Architektura tu aktivizuje vizi, že lhostejnost vůči věcem příštím není schůdným řešením, a je třeba přemýšlet o tom, co tu zanecháváme. Proto tu narazíme na energeticky úsporné prvky, podporující efektivitu provozu, i recyklované součásti.

Interiéru dominuje žebrovaná struktura z prefabrikovaného systému pilířů a obkladů z glulamu smrkového dřeva. Přináší vůni pryskyřice i pastelové tóny barev, tříští přímé světlo. Jiné povrchy zjemňuje korek, záclony a závěsy vytvářejí zdání domova. Vnitřní klima je přitom „zdravé“. Vychází z porézních materiálů vápenných omítek, přirozeného provětrávání, optimální vzdušné vlhkosti.

S regulací vnitřního prostředí napomáhají i rostliny, uvnitř a vně objektu: vysazeno tu bylo na 17 000 keřů, stromů a rostlin, stejně jako 23 000 trvalek. Zpracování tohoto vskutku obřího krajinářského záměru na relativně malé ploše se zhostil Balston Aguis, jež celý koncept vegetační úpravy podřídil idealistickému vyznění „divoké“ krajiny v Yorkshire, v kombinaci s trvale zelenými plochami.

Vyvážit skladbu sázených druhů tak, aby odpovídaly orientaci a podmínkám mikro-stanoviště, osvitu, vlhkosti, a přitom bylo garantováno, že zelená zůstane celoročním motivem stavby, představovalo nemalou výzvu. Té byl ostatně od počátku vystaven celý záměr, protože uvnitř areálu fakultní nemocnice v Leedsu prakticky nebylo kam jinam možné stavbu usadit.

Negativa stísněné parcely, topografie místa i asfaltu silnic ale nezabránily architektům z Heatherwick Studio vytvořit mimořádnou inspirující stavbu, jež v sobě nese poselství toho, že i překážky lze překonat a vytvořit trvalou hodnotu. Odráží tak původní ideu Maggie Keswick Jencksové, že lidé by neměli kvůli rakovině ztratit radost ze života a žít jen ve stínu strachu z umírání.