Vyrovnanost a harmonie: Nejsmutnější místo v Česku nalezneme v Brně

„Vnitřní klid, vyrovnanost, pokora a harmonie. To jsou pocity, které jsme chtěli do návrhu dětského hospice propsat,“ vysvětlují architekti ze studia Čtyřstěn, kteří stojí za návrhem brněnského Domu pro Julii.

Dětský hospic, poskytující rodinám pomoc s péčí o vážně nemocné děti, je typem stavby, který si jen málokterý architekt přeje navrhovat. Studio Čtyřstěn se však tohoto úkolu zhostilo s mimořádnou pokorou a výsledkem je promyšlená budova a útočiště v těch nejtěžších chvílích.

Objekt je, i přes svou velikost, nenápadně zasazen do přírodního amfiteátru původního parku. Je otočen do chráněného vnitřního atria, kde byly zachovány původní stromy. „Společné místnosti i soukromé pokoje pro děti se obracejí právě do tohoto atria,“ dodávají architekti. „Na vegetační střechu jsme navrhli vyhlídkový chodník, který vede k místu pro rozjímání na vrcholku svahu. Z pokojů rodičů v horním podlaží je přímý výstup, takže se sem dá vyjít ve kteroukoliv denní i noční hodinu.“

Hlavní podlaží domu je rozdělené do čtyř částí, každá s jiným účelem. „Vpravo od vstupu se nachází velká společenská část s jídelnou a terasami, kde mohou všichni společně trávit čas,“ popisují. Kolem menšího atria vlevo je situována část pro denní a rehabilitační aktivity, jako je fyzioterapie, arteterapie, muzikoterapie nebo bazén pro watsu terapii a snoezelen. Nechybí ani malý kinosál.

Poslední rozloučení

„Třetí částí je dlouhé pobytové křídlo, které obtáčí velké atrium,“ vysvětlují. „Zde jsou pokoje pro děti s terasami, sesterna a samostatný byt pro poslední rozloučení s malým pietním atriem.“ Křídlo je propojeno velkoryse prosklenou chodbou, ze které jsou výhledy na jezírko, jehož hladina se odráží na stropě chodby. „Okružní charakter chodeb, které se střídají s pobytovými zákoutími a mnoha průhledy ven, byl jedním z klíčových prvků návrhu,“ podtrhují architekti. „Dům je navržen tak, aby umožňoval volný pohyb pěšky, s kočárkem nebo na vozíku, s možností trávit čas v různých prostředích – v samotě i ve společnosti.“

Schodiště a výtah vedou nahoru do patra pro rodiče a dolů do administrativní části. „Patro pro rodiče je záměrně oddělené od zbytku provozu hospice,“ vysvětlují. „Nabízí klidné prostředí s pocitem, že o dítě je dobře postaráno. Rodinné pokoje mají výhledy do parku a rodiče zde mají i společnou místnost, kde se mohou neformálně setkávat.“

Zelená střecha kvůli regulaci

V podzemním podlaží je umístěna administrativní část s vlastním vstupem a zásobovacím příjezdem. Zajišťuje kompletní provoz hospice. „Stavba domu je z velké části zapuštěná do terénu, takže jsme použili monolitický železobeton,“ popisují konstrukci architekti. „Jeho estetika se promítá do interiéru i na fasádu. Šedé betonové omítky jsme doplnili dřevěnými obklady z modřínových biodesek a velkoformátovým prosklením v dřevěných rámech.“ Přesahy monolitických stropů vytvářejí stínění a závětří u vstupů a zabraňují přehřívání interiéru.

Pro vytápění i chlazení budovy jsou použity rozvody skryté v betonových stropech. „Zdrojem tepla a chladu jsou tři tepelná čerpadla vzduch-voda, která jsou skryta v nikách fasády podzemního podlaží,“ dodávají. „Navrhli jsme také zelenou střechu, aby dům splynul s terénem. Vegetační střecha navíc pomáhá s regulací teploty a akumulací dešťové vody, kterou sbíráme do podzemní nádrže.“