Od financí ke knihám – Jezerka, nová pobočka Městské knihovny v Praze

Svého času michelská obecní záložna byla postavena ve dvacátých letech minulého století. Když přestala sloužit bankovním službám, změnila se budova na pobočku Městské knihovny v Praze a otevřela se veřejnosti. Zvenku stavba svůj vzhled, pokud jde o styl, nezměnila, vnitřní prostory však získaly díky návrhu architekta Tomáše Hořavy bývalý lesk a nové uplatnění.

Budova Občanské záložny v Michli z konce 20. let minulého století, z řemeslného hlediska stavba solidní, nicméně bez zásadního architektonického významu, má totiž díky členění dispozic a historické výzdobě osobitou krásu. Posledním výrazným stavebním zásahem byla celková rekonstrukce pro potřeby Komerční banky v 90. letech. V současné přeměně na pobočku knihovny vrátil Tomáš Hořava interiéru prvotní půvab a využil členitý, vzdušný a přirozeně světlý prostor pro vytvoření moderního a přívětivého interiéru, který zve k pobytu.

Moderní knihovna s géniem loci

Výjimečná a funkčně i esteticky určující je zde půlkruhová „apsida“ procházející přes obě podlaží, završená velikým světlíkem. „Pod ním je dominantní prostor, amfiteátr s ochozem“, popisuje autor projektu Tomáš Hořava. „Prostor je vybaven AV technikou s projektorem, ozvučením a podobně, kromě neformálních setkání umožňuje tedy i autorská čtení, přednášky či menší koncerty.“

Knihovní regály jsou umístěny po obvodu „apsidy“ jako připomínka, inspirovaná ikonickou stockholmskou knihovnou E. G. Asplunda, dokončenou téměř současně s budovou michelské záložny. Ostatní prostory knihovny jsou rozděleny na zóny v knihovnách obvyklé – v konzervativně pojaté klubové části s dalším knižním fondem je možné si v klidu prohlédnout vybrané knihy, v koncové dispozici interiéru je umístěna klidná studovna. Avšak Tomáš Hořava ve spolupráci se stavebníkem – Městskou knihovnou v Praze, pojali využití prostoru knihovny jako instituce pro veřejnost v širším kontextu.

„V přízemí je „kreativní dílna“ – ateliér pro šití, další koníčky a pracovní činnosti,“ vypočítává další možnosti pro návštěvníky, „v patře jsou prostory oddělení pro děti a „teens“. Kromě vybavení dnes již v knihovnách standardního – wifi, selfchecky, káva, pitná fontánka…, tu najdeme i čtenářské niky, houpací sítě, ribstoly, prostory pro neformální polehávání i pro zábavu s virtuální realitou; pro děti pak nástěnné edukativní hry či „čtenářské doupě“ v takzvané „ptačí věži“ – příchozí vidí z dálky ptáčky a vlastně neví proč, teprve když vejde dovnitř, uslyší ptačí cvrlikání.“ Stranou nezůstal ani trezor bývalé záložny – knihovna v něm uchovává obrazy a grafiky…

Rekonstrukce jako omlazovací kúra

Stejně jako se mění otevřené prostory měst a obcí na celkově přátelštější vůči svým obyvatelům, nabízí i interiéry veřejných budov svým návštěvníkům více možností, jak zde strávit čas. Přestavby jsou vítanou příležitostí k povýšení vnitřního prostoru stavby na atraktivnější a zajímavější prostředí. „Jako u všech rekonstrukcí budov pro nový účel bylo i v tomto případě nejdůležitější přiřadit jednotlivým prostorům podle jejich atraktivity vhodné funkce vyžadované zadáním,“ vysvětluje autor návrhu.

„Současná veřejná knihovna musí umožnit celou paletu různých funkcí, od „knih v regálech“ po neformální komunitní centrum, jakousi scénu komunitního života a prostor pro setkávání.“ V současné době prochází budova pobočky rozsáhlou rekonstrukcí fasády, dokončena by měla být ještě letos.