Otevřená zahrada Nadace Partnerství

Projekt centra ekologických neziskových organizací na úpatí brněnského Špilberku se stane čítankou technologií stavění v pasivním standardu a ekologicky šetrného provozu. Zkušenosti z výstavby i on-line data z provozu a spotřeby budou využívána pro výuku studentů architektury a stavebnictví.

Přeměna areálu v Údolní ulici v inkubátor moderního rozvoje měst a praktickou ukázku udržitelných řešení výstavby, veřejných prostranství a zeleně, hospodaření s vodou, dopravy i zapojování místní komunity je připravována Nadací Partnerství od roku 2006, kdy nemovitost tato nadace zakoupila. Základní infrastrukturu pro tuto praktickou vzdělávací ambici poskytne nová budova poradenského centra v Otevřené zahradě s třinácti edukačními stanovišti. „Chceme prolomit nedůvěru ve funkčnost pasivních nízkoenergetických veřejných staveb a poskytnout dostupný příklad investorům z veřejné i soukromé sféry, jak lze stavět ekologicky i v centrech měst a jak radikálně snížit účty za energii, vodu a přitom mít velmi komfortní pracovní prostředí. Dům i Otevřená zahrada bude sloužit už od října 2012 ke vzdělávacím účelům a neziskovým organizacím jako zázemí pro jejich osvětovou práci,“ vysvětluje záměr Nadace Partnerství její ředitel Miroslav Kundrata.

Podoba projektu Otevřené zahrady a ekologického poradenského centra se rodila postupně v diskusi s odborníky i úřady a byla podmíněna mj. i dohodou s městem Brnem o směně pozemků s Nadací a územních limitech v exponovaném území historického centra. V roce 2008 byl zformulován investiční záměr a na jaře 2009 oslovila Nadace Partnerství několik ateliérů o vypracování konceptu, jak by šlo záměr investora v území realizovat. Tehdy porota vedená architektem Josefem Pleskotem vybrala řešení navržené ateliérem Projektil Architekti pro jeho citlivé propojení svažitého parku se zelenou střechou budovy. Ateliér je známý svojí dlouhodobou inklinací k tématům, jakými jsou úspornost či ekologičnost, což prokázal mimo jiné na stavbě programem obdobného, oceňovaného Centra ekologické výchovy Sluňákov (Grand Prix architektů 2007).

Budova je navržena v pasivním energetickém standardu využívá řady unikátních technologií.

Další fáze projektové dokumentace byly také otevřeny pro odbornou diskusi s veřejností i úřady na pěti workshopech během let 2009 – 2011. Tyto diskuse přinesly řady podnětů jak pro investora, tak pro tým generálního projektanta. V dubnu 2010 byla projektu schválena dotace z Operačního programu pro životní prostředí.

Otevřená zahrada Nadace Partnerství Místo:  Údolní 33, Brno Investor:  Nadace Partnerství, Státní fond životního prostředí Architekt:  Projektil architekti – Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek Spolupráce:  Tomáš Bouma, Marek Sankot Zeleň a koncepce zahrady:  Lucie Komendová, výtvarné řešení stanovišť Petr Korecký a kol. Generální projektant:  Projektil architekti – Adam Halíř Náklady na celý areál:  61 mil. Kč bez DPH Užitná plocha budovy:  820 m2 – vytápěné prostory 403 m2 – nevytápěné prostory 526 m2 – užitné plochy zelených střech Užitná plocha výukové zahrady:  2 896 m2 Obestavěný prostor všech objektů:  6 464 m3 Generální dodavatel:   SKANSKA, a.s. Soutěž:  workshop 05/2009 (výběrové řízení na PD pro stavební řízení a dokumentaci na provedení stavby) Projekt:  2008–2011 Realizace:  2011–2012

Splynutí s pozemkem
Pozemek utváří spojnici mezi zeleným příkrovem kopce a historickou dopravní tepnou. Adam Halíř ze studia Projektil říká: „Symbolika této polohy je zároveň konceptem řešení, které je založeno na propojování městských veřejných prostorů – parků s ulicemi, dvorů se zahradami. Na rozhraní těchto světů vzniká zahrada s domem. Z širšího pohledu lze o budoucí osvětové a vzdělávací funkci objektu uvažovat také jako o pojítku mezi různými světy – mezi šetrným a úsporným a tím běžným, který se o potřebách úsporných forem žití a stavění teprve dozvídá.“ Navíc podle architektů rekonstrukce severního svahu Špilberka s pěšími trasami a výhledově i cyklostezkou naváže na založený princip napojování – zasíťování veřejných prostorů.
Protáhlý objekt poradenského centra je usazen na svah po spádnici, nevytváří tak na pozemku bariéru. „Na všech úrovních můžeme domem napříč prostoupit a prohlédnout jej nebo se do něj z vrchu vnořit přes zelenou pobytovou střechu. Jižním koncem objekt vrůstá do svahu a nabízí tak k pobytu své čtvrté venkovní podlaží – střechu. Otevřená prostorová struktura je tak přístupná i prostupná,“ říká Adam Halíř z Projektilu.
Školní a výukové aktivity probíhající v zahradě, na stezkách a ve dvoře vdechnou areálu v době provozu život. Veřejně přístupná zahrada by tak měla rozšířit možnosti trávení volného času v centru města.

Objekt bude fungovat jako poradenské, konferenční a vzdělávací centrum. Vznikne v něm administrativní část s kapacitou kolem šedesáti míst. Konferenční sál nabízí až 49 míst, jehož dispozici lze variabilně měnit podle potřeby. Sál je možné provozovat samostatně nezávisle na kancelářské části. Zahrada bude vybavena třinácti výtvarnými instalacemi, které budou sloužit při environmentální výchově jako objekty představující živly a přírodní fenomény. Jejich interaktivní a hravé pojetí zvyšuje atraktivnost areálu pro školní mládež i pro veřejnost.

Architektonicko-stavební řešení
Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonový skelet kombinující nosné stěny a sloupy a monolitické stropní desky. Objekt je založen na základové desce. Architekti v projektu zúročili své bohaté zkušenosti s přírodními materiály: „Abychom snížili podíl neobnovitelných primárních zdrojů při realizaci stavby, je lehký obvodový plášť proveden jako montovaná skeletová dřevostavba s izolacemi na bázi dřeva a konopí. Vnější dřevěné prosklené výplně otvorů jsou opatřeny izolačními trojskly a vnějším stíněním hliníkovými žaluziemi vybavenými systémem přenosu denního světla,“ doplňuje architekt Adam Halíř.

Dělicí konstrukce uvnitř objektu jsou provedeny z cihel a omítek z nepálené hlíny. Vnitřní dveře a prosklené stěny jsou masivní dřevěné. Povrch podlah je proveden z povlakové krytiny probarvené ve hmotě. Svěží zelená podlaha je průnikem venkovního prostředí do vnitřních vrstev pater domu, vkládaných do svahu. Ostatním prvkům je ponechána jejich přirozená barevnost podle materiálu, z něhož jsou vyrobeny.
 

Půdorys 1. NP	Půdorys 2. NP
Pohled severozápadní	Pohled jihovýchodní

Situace

Technika prostředí
Budova centra nevládních neziskových organizací je navržena v pasivním energetickém standardu, využívá řady unikátních technologií a v kategorii administrativních budov bude mít nejnižší spotřebu primárních energií v České republice. Nebude jen klasickou administrativní budovou, ale bude přístupná veřejnosti a prostřednictvím svého provozovatele bude otevřeně publikovat své technické parametry dosažené za provozu na internetových stránkách, které už nyní poskytují informace z výstavby.

Robustní konstrukce byla navržena tak, aby eliminovala tepelné ztráty a zároveň dokázala účelně využít tepelné zisky v případě jejich prospěšnosti, anebo je naopak omezila a tlumila, povedou-li k nadměrnému přehřívání vnitřního prostoru. V případě kancelářské budovy ovšem nelze vše zajistit samotným architektonicko-stavebním řešením, a proto jsou v druhé řadě navrženy aktivní prvky a technologie, díky nimž se bude dát účinně reagovat na proměnné venkovní podmínky a uživatelské požadavky při nízké spotřebě energie dodávané zvenčí. Projektová energetická bilance a parametry objektu jsou uvedeny v tabulce.

V budově administrativního typu se vzdělávací funkcí a sálem není problémem úspora energie na vytápění, ale naopak udržení přijatelné teploty v horkých letních dnech. Projekt pečlivě řeší detaily oken, zastínění, větrání, vnitřního osvětlení a dalších faktorů ovlivňujících spotřebu a tepelné zisky. Zásadní koncepce je však ve volbě těžké betonové konstrukce v létě chlazené a v zimě ohřívané soustavou tepelných čerpadel. Jejich využití se pro potřeby této budovy ukázalo ekonomicky výhodnější než použití solárních panelů a fotovoltaiky.

Jako zdroj energie pro zajištění vytápění a chlazení objektu bude sloužit tepelné čerpadlo země–voda s modulem přirozeného chlazení a deset zemních vrtů. Distribuce tepla a chladu je realizována systémem BKT (Betonkernaktivierung) – tepelně aktivované železobetonové konstrukce. Zároveň je možné vybrané prostory přirozeně příčně provětrat a využít tak pasivního nočního předchlazení nosné konstrukce bez strojní činnosti. Správná funkčnost systému je zajišťována systémem prediktivního řízení v závislosti na předpovědi počasí.

Vzduchotechnicky je zajišťována výměna vzduchu ve všech pobytových místnostech a teplo je získáváno zpět pomocí vzduchotechnických jednotek s rekuperací. V přechodných obdobích lze přirozeně větrat otvíravými okny a zažít tak zahradní atmosféru uvnitř domu.

 * Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukcí na systémové hranici budovy pro jednotlivé konstrukce dle ČSN 730540

Světlo a voda
Umělé osvětlení je navrženo ze zářivkových svítidel s maximální dostupnou účinností a jejich provoz je řízen v zónách podle hloubky dispozice. Systém sleduje hladinu osvětlenosti v důsledku úbytku denního světla a plynule zvyšuje intenzitu umělého osvětlení. Dochází tak k úsporám elektrické energie pro provoz umělého osvětlení a zároveň k omezení vnitřních tepelných zisků z osvětlovacích těles, které je nutné eliminovat strojním chlazením. Systém přenosu denního světla na vnějších žaluziích v tomto případě umožňuje využití denního osvětlení k  minimalizaci spotřeby energie na umělé osvětlení i v případě aktivovaného stínění.

Dešťová voda z ploché střechy novostavby i ze stávajících objektů je jímána do systému akumulačních jímek a dále využívána k zalévání, při údržbě zahrady, pro funkci vodních výukových prvků, i pro splachování části toalet. V severovýchodní části pozemku je umístěn vodní biotop, který se stará o přirozené pročišťování šedé odpadní vody z umyvadel a dřezů v severní části objektu, která se dále používá k zalévání zahrady.
„Zkušenost z přípravy i samotné stavby pasivní budovy se pro nás stala inspirací i motivací pro to, jak rekonstruovat i stávající budovy v areálu do nejlepšího energetického standardu, jak řešit dopravu a využití navazujících zanedbaných pozemků pod Špilberkem pro odpočinek a aktivní zapojení místní komunity,“ dodává na závěr Miroslav Kundrata.

Kateřina Kotalová, Projektil Architekti
Vizualizace: Projektil Architekti

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.