Vinařství na Pálavě. Inspirováno antikou a ukryto pod zemí

Na kopci nad Valticemi bývala před ne až tak dávnými časy umístěna rota pohraniční stráže. Není divu, vyvýšená místa nabízí jedinečný výhled na zelený horizont Pálavy. Pohraničníci se však nekochali krásnými pohledy, měli za úkol střežit ostnatý drát a chytat lidi, kteří by chtěli uprchnout do Rakouska. Tato doba je naštěstí pryč a obranu státní hranice nahradila péče o vinohrady a o krajinu.

Architekti ze studia AiD team pod vedením Pavla Bainara se inspirovali stejnými tradicemi a vzory jako tvůrci romantických objektů zasazených ve volné krajině Lednicko-valtického areálu. Vybrat si místa, která jsou dnes pod záštitou UNESCO, zní jako troufalost, v případě Vinařství Obelisk vznikl objekt, který se organicky začleňuje do krajiny a daří se mu moderně interpretovat klasické formy a postupy.

Na první pohled je patrná inspirace antickým chrámkem, stejně jako v případě stavebních mistrů, kteří budovali Lednicko-valtický areál. Ateliér AiD team jej ovšem transformoval do téměř abstraktní podoby desky podepřené třemi řadami sloupů – takto vytvořený pavilon stojící na pevném soklu jemně doplňuje zelený horizont s vinicemi.

Podřízeno vínu

Objekt je rozčleněn na dvě základní zóny, které odráží důvod, proč vůbec vznikl. V první části je zpracovatelský provoz vinařství v suterénních podlažích, druhá část je vyhrazena reprezentační a společenské prostory v horním podlaží s prodejnou, sálem a degustací.

Samotný výrobní provoz je založen na gravitačním zpracování hroznů, proto je umístěn ve dvou patrech, kterým vévodí tanková hala obklopená ležáckými sklepy. Vína z místního vinařství jsou komplexní a minerální, vyzrávají proto v objemných dřevěných sudech, kterým je věnována vlastní samostatná místnost.

Většina návštěvníků logicky zavítá do reprezentačních, degustačních a společenských prostor. Interiéry proto musely být vizitkou a ztělesněním idejí celého vinařství. „Chápeme je jako pavilon či budoár – prostor se svým specifickým výrazem i atmosférou. Narozdíl od valtického zámku zde nejsou vystaveny lovecké trofeje, ale trofeje vinařského umu. Barokní a novorenesanční zámecké stropy byly inspirací pro soudobé výtvarné dílo – stropní a nástěnnou intarzii reflektující vlivy okolní poetické krajiny s vinicemi a majitelovy obory Obelisk,“ vysvětluje Pavel Bainar, jak pojal se svým týmem pojal tyto prostory.

Skryto pod zemí

Otevřené loubí obtáčí cortenový pavilon s velkoplošným prosklením. Vizuálně i mentálně je objekt vinařství napojen na Valtice, Kolonádu (Reistnu) a na panorama Pálavy a Mikulova, byl by proto zločin, aby návštěvníkům nebyly tyto majestátní výhledy dopřány.

Přírodní materiály v podobě kamene, betonu a dubového dřeva jsou doplněny sklem, ocelí a cortenem. Tyto tradiční materiály jsou zvoleny jednak z technologického hlediska, ale i pro své další přednosti, kdy beton, kámen i corten  v exteriéru přirozeně stárnou a postupně srůstají s okolní krajinou.

Celá budova je obklopena rozsáhlým krajinářský komplexem formovaným od 17. století rodem Lichtenštejnů. Hlavní myšlenkou proto bylo zachovat jeho výraz a působení a ještě jej podpořit. Větší část vinařství je proto ukrytá pod zemí, viditelná část při dálkových pohledech od Valtic nepatrně vystupuje z vinohradů. V areálu byla zachována většina vzrostlých stromů a příjezdová cesta k vinařství bude lemována nově vysazeným vinohradem.

„Hlavním principem při návrhu vinařství byl respekt k okolí, k celému Lednicko-valtickému areálu, k vinicím, k práci těch, kteří už tady nejsou, ale jejichž um obdivujeme dodnes. Na tuto kvalitu se snažíme navázat a snad v ní i pokračovat,“ dodává Bainar.