Promenáda High Line nad rušnými ulicemi New Yorku
Na procházky po parku plném zeleně není v New Yorku mnoho příležitostí. Nejkultovějším a nejnavštěvovanějším místem s bohatou zelení je samozřejmě Central park. Rozšířit nabídku parků v tak přeurbanizovaném městě, jako je New Yorku, je takřka nemožné. Skupina nadšenců ze sdružení High Line ale přece jen našla řešení v podobě neobvyklého konceptu.
Diskuse na úvod
V roce 1980 byl v západním Manhattanu zrušen provoz nákladní železniční dopravy, která byla situována 9 metrů nad úrovní terénu a sloužila od roku 1935. Stalo se tak, aby byly eliminovány časté kolize nebezpečné nákladní železniční dopravy s pouličním provozem Manhattanu. Takzvaná High-line (vysoká linka) se nachází na západní straně Manhattanu, přičemž začíná na ulici Gansevoort v okresu Meatpacking a západní 34. ulici.
Komunitní nezisková organizace pro zachování stavby železnice byla založena v roce 1999. Friends of the High Line založili Joshua David, Robert Hammond a obyvatelé z blízkého okolí tratě. Zpočátku bojovali proti plánované úplné demolici původní železniční tratě a následnému zastavění uvolněného území. Zasadili se za otevřenou diskusi o využití území v dialogu s městem a zainteresovanými vlastníky pozemků a železnice.
Soutěž o kvalitě prostředí
Organizace Design Trust pro veřejný prostor v New Yorku poskytla stipendium pro architekta Caseye Jonese na výzkum rekultivace prostoru High Line. V letech 2001 až 2002 začaly Design Trust a nezisková organizace Friends of the High Line společně vypracovávat studie, jejichž záměrem bylo stanovit rámec pro zachování a opětovné využití prostorů bývalé železniční tratě.
Hlavním cílem bylo zachovat historický prostor bývalé železniční tratě a umožnit jeho radikální proměnu v bezpečný veřejný park s vysokou kvalitou prostředí, který bude sloužit nejen obyvatelům blízkého okolí, ale i ostatním návštěvníkům.
Studie využití ukázaly, že projekt je postaven na ekonomicky racionálních základech, a proto se město New Yorku zavázalo podpořit ho finančně během výstavby i provozu. V roce 2003 město vypsalo mezinárodní soutěž, které se zúčastnilo 720 architektonických týmů z 36 zemí světa. Návrhy nemusely být realistické a vysloveně praktické. Vypisovatel soutěže vyzýval účastníky k odvaze ukázat pokrokové vize při vytváření jedinečných a neočekávaných názorů na řešení nového kvalitního veřejného prostoru.
Soutěž byla ukončena v roce 2004. Vítězem se stala dvojice architektů – James Field a Diller Scofidio. Pro zajímavost – do finálové čtveřice nejlepších návrhů se probojoval také tým Zaha Hadid Architects. Po vypracování finálních vykonávacích projektů byla v roce 2006 zahájena první fáze projektu.
Veřejný život se prolíná s přírodou
Všechny konstrukce přemostění byly zrekonstruovány a upraveny pro volný pohyb lidí. Jejich nosnost byla dimenzována na přejezd dvou plně naložených vlaků. Na takovémto silném základu nebylo problém vybudovat nový veřejný prostor určený pro pohyb lidí. Mnohé kolejnice zůstaly na svém původním místě, jsou rozeznatelné a implementované do krajiny jako součást nového designu.
Veřejný prostor doplněný množstvím rostlin připomíná tichý kontemplativní charakter krajiny s volně rostoucími rostlinami, které kdysi nekoordinovaně rostly na nevyužité horní hranici tratě. Tyto druhy trvalek, trav, keřů a stromů byly vybrány pro jejich odolnost, udržitelnost a barevné variace. Mnohé druhy, které původně rostly podél železniční tratě, jsou začleněny do parku a symbolizují obnovu původní krajiny.
Na místech, kde se nacházejí stromy, je zavlažovací systém s možností automatického i manuálního ovládání. Protože park se nachází nad úrovní běžných uličních komunikací, působí jako zelená střecha. Tvorba infrastruktury zeleně je velmi důležitá. Porézní cesty obsahují otevřené spáry, takže voda může odtékat mezi podlahovými deskami. Půda v přilehlých vysazených záhonech zachytí dešťovou vodu dříve, než odteče do kanalizace.
Dlouhé a úzké kameninové podlahové desky tvoří hladký, lineární protiskluzový povrch vhodný pro bezproblémovou chůzi a svým vzhledem korespondují se železničními podvaly. Energeticky úsporné LED osvětlovací prvky jsou integrovány do zábradlí. Světla jsou umístěna na cestě pod úrovní očí, takže neruší a vytvářejí vhodné podmínky pro bezpečnou pěší turistiku. Světla jsou rovněž nainstalována mezi trámy na spodní straně a ani osvětlení chodníku nepůsobí rušivě. K zařizovacím prvkům parteru patří originální lavičky, nádoby na separovaný odpad, sofistikované budky pro ptáky a jiné prvky dotvářející jedinečný prostor parku.
Speciální funkce
Veřejné prostředí High Line obsahuje rozličné architektonické prvky – fontánu, vyhlídkové platformy, terasu a shromažďovací prostranství, které se využívá pro různá představení, výstavy a vzdělávací programy nebo se dá pronajmout pro privátní akci. Svým zaměřením se High Line výrazně odlišuje od ostatních dostupných parků v New Yorku. High Line je památkou na průmyslovou historii West Side v New Yorku. Vytváří inovativní veřejný prostor, kterého se dovolávají především obyvatelé města, ale i turisté. Nabízí vyhlídky s pohledem na řeku Hudson a městské panorama. Poskytuje také nadějný model opakovaného využití při přeměně průmyslových částí v dalších městech celého světa.
Park má po celé své délce vybudované bezbariérové přístupy, jsou tu zřízeny toalety a výtahy pro imobilní návštěvníky. Přístupová místa do parku jsou umístěna na ulici Gansevoort a na 14., 16., 18. a 20. ulici. Výtahy se nacházejí na 14. a 16. ulici.
Hlavní zásady veřejného prostoru v jeho každodenním provozu jsou spolehlivost a bezpečnost. Na to dohlížejí bezpečnostní důstojníci hlídkující na High Line. Když je park zameten, uzamknou všechna přístupová místa, která jsou dobře osvětlena a střežena.
High Line – veřejný park
Místo: West Side Manhattan, čtvrť Chelsea, New York
Investor: město New York
Architekt: James Field a Diller Scofidio, architektonická společnost Diller Scofidio + Renfro
Krajinářské úpravy: Piet Oudolf (Nizozemsko)
Soutěž: leden 2003
Architektonická studie: 2004
Výsadba zeleně: duben 2006
Zahájení stavebních prací: 2004
Ukončení 1.etapy: červen 2009
Ukončení 2.etapy: červen 2011
Otevření pro veřejnost: 8. červen 2011
Provozovatel parku: Friends of the High
Ing. arch. Renáta Rehorovská
Foto: autorka
Autorka je architektka ve svobodném povolání, publikuje články o architektuře a umění v odborných časopisech.
