50 odstínů šedi. Chata Nové Hamry navazuje na dědictví Krušných hor

Jen pár metrů od okraje lesa, uhnízděný mezi stromy, vyrůstá směrem k vrcholkům smrků v Krušných horách víkendový dům. Ve srovnání se sousedními stavbami skoro vypadá, jako by ho pohltily lesy…

Vzhledem a tvarem sice chata vychází z místní přírody a koloritu, zběžně připomíná i klasické tvarosloví venkovských domů. Výrazněji však převažuje aerodynamická hranatá silueta, v níž klasická střecha a stěna vzájemně splývají.

V návrhu architektonického studia NEW HOW lze najít všechny odstíny šedé. „Šedou můžete vidět ve stínech stromů, v žulových a čedičových skaliscích a dokonce i v tmavě zelených jehlách a kmenech zdejších smrků, které jsou tak typické pro lesy Krušných hor,“ vysvětlují autoři návrhu.

„Od začátku bylo jasné,a že fasáda a střecha rekreačního domu by měly být pokryty hliníkem v podobně tmavém odstínu. Struktura fasády byla použita k vytvoření intenzivního drsného povrchu, který nejasně připomíná naolejované černé dřevo a pomalu rostoucí smrkové kmeny. Jeho barva a povrch však nejsou jedinými nápadnými aspekty tohoto domu.“

Přísně hravý dům

Na první pohled chata vypadá jako postavená z dětské stavebnice. Habitus je výrazně hranatý, připomíná sice klasický venkovský dům se sedlovou střechou, všechny tvary a proporce jsou však výrazně předimenzované, což stavbě dodává nepopiratelnou přitažlivost. To velmi dobře koresponduje s použitými materiály a barvami.

Tmavý až industriálně vyhlížející fasádní hliníkový obklad zjemňují dřevěné stěny a podhled chráněné terasy, jež přechází v krytý vchod do domu. „Vnější podoba byla vytvořena skrze mnoho přesně nastavených prostorových scén interiéru,“ popisují architekti, „a na základě sezónně se měnících místních klimatických podmínek, jelikož sněhové zatížení v zimě vyžaduje strmý úhel střechy. Myšlenka „rozhledny“ zároveň určuje výšku domu zevnitř. Měla by spíše připomínat věž než dům a měla by sloužit také jako úkryt.“

Myšlenkami až do oblak

Vnější habitus stavby se propsal do jejího vnitřního uspořádání, nemá pouze dvě podlaží, ale tři, přičemž charakter každého z nich je dán funkcí, kterou má plnit. První nadzemní podlaží je takzvanou denní zónou s hlavním společenským prostorem s kuchyní a centrálním krbem – místo setkávání a živé konverzace.

Další podlaží bychom mohli nazvat alternativním, volnočasovým nebo jednoduše hernou. Je totiž otevřenou galerií, která je s přízemím provázána podlahou/stropem, v jejíž části je zabudována síť, která opticky i fakticky, a také akusticky propojuje obě podlaží. „Síť funguje jako odpočinkový prostor. Je to místo, kde můžete popustit uzdu své fantazii. Sedět v síti a nemít pevnou půdu pod nohama má něco společného se snem o létání, stejně jako dívat se nahoru do nebe.“

Jsou zde také spací koutky a koupelna. Velmi zajímavě řešený je rovněž prostor v nejvyšší úrovni, jehož charakter je určen už umístěním. Pokojík ve „věži“ je ateliér, knihovna a útočiště v jednom. Čtvercové okno o straně v délce 2,5 m je virtuálním obrazem s denně se měnící scenérií. V podúrovňovém, částečně zapuštěném suterénu se nachází technické zázemí domu.

Výhledově počítají majitelé s tím, že budou dům využívat celoročně. Dispozičně je proto již nyní upraven tak, aby se zde mohlo vyspat i deset lidí. V budoucnu by měla být rozšířena rovněž energetická koncepce stavby – nyní slouží jako tepelný zdroj nepříliš účinný otevřený krb a elektřina.

Stavba je však již vybavena připojovacími body pro střešní fotovoltaický systém a vertikální větrné turbíny jako prostředek pro realizaci myšlenky energeticky soběstačného života.

O studiu

Architektonické studio NEW HOW svou prací navazuje na zkušenosti předešlé kanceláře architecti.cz a samostatné tvorby svých zakládajících členů, architektů Davida Zámečníka a Filipa Havliše. Ať už se jedná o drobný design, interiér, dům nebo urbanismus, snaží se architekti v procesu navrhování vždy tvořit a spolupracovat s klientem, ideálně od studie až po realizaci.

Během dlouholeté praxe si potvrdili, že jedině tak lze garantovat kvalitní výsledek a konečnou spokojenost na obou stranách. Za dobu své existence studio obdrželo několik ocenění v architektonických soutěžích a jejich projekty i realizace byly publikovány v rozličných odborných médiích. Dosavadním největším úspěchem studia bylo vítězství v mezinárodní architektonické soutěži na Novou Kežmarskou chatu ve Vysokých Tatrách na Slovensku.