Betonový dům ve Slovinsku jako skály vyrůstající z krajiny

2. května 2016

Partneři sekce:

Dům ve slovinské obci Golo nedaleko Lublaně navržený architekty ze studia Arhitektura Krušec tvoří tři betonové bloky jako skály vyrůstající z luk a svahů nádherné krajiny s výhledem na Alpy. Architekti se snažili co nejméně zasahovat do okolní přírody a využít maximálně potenciálu zeměpisné polohy s úchvatnými pohledy na svahy hor a údolí. Barva fasády souzní s barvou okolních hornin a tento betonový objekt je tak přirozenou součástí krajiny.

Kompozice tří bloků kopírujících terén

Dům byl navržen jako kompozice tří bloků v různých úrovních, které kopírují terén, do kterého je zasazen. „Nechali jsme místo, tak jak bylo, jenom jsme přidali tři betonové skály doprostřed louky,“ říkají architekti. Podle nich totiž realizace každého projektu zásadním způsobem mění přírodní i urbanistické prostředí, a o to větší je zodpovědnost architekta, který takto do krajiny zasahuje.

Přízemí obytné části je rozloženo ve třech lehce odlišných úrovních, které korespondují také s životním stylem svých obyvatel. Dům byl postaven pro rodinu univerzitního profesora, který chtěl mít v domě i místo, kde by mohl provozovat svoji vědeckou činnost.

Pracovna je umístěna uprostřed domu v jeho nejnižší části mezi halou a jídelnou. Tím se otvírá výhled z jídelny, přes studovnu do obývacího pokoje, který je situován ve vyšší úrovni, asi 50 centimetrů nad halou a jídelnou. Ve stejné úrovni je také kuchyně, otevřená zastřešená veranda a hlavní vchod do domu.

Pracovna má snížený strop a její stěny tvoří dřevěné knihovny – jako kontrast k okolnímu všudypřítomnému betonu a terazzu na podlaze. Betonové zdi jsou navrženy tak, že slouží jako pozadí pro uměleckou sbírku majitelů. Samostatný blok s garáží slouží zároveň jako brána do domu s betonovými schody vedoucími k hlavnímu vchodu.

Velká okna mají dvojí význam

Velká okna v každé části domu umožňují dostatečné prosvětlení interiéru a zároveň dechberoucí výhled na nedaleké hory a údolí. Rytmus okenních otvorů byl úmyslně vybrán tak, aby co nejlépe orámoval tento úchvatný pohled. To je také důvod zdánlivě nahodilého rozmístění oken na fasádě domu.

Beton ve vrstvách simuluje přírodní horninu

Dům je postaven z monolitického betonu formou sendvičové konstrukce – vnitřní stěna, venkovní fasáda a uvnitř izolace. Kamenivo vytěžené při zakládání stavby bylo použito do betonu a dává tak fasádě i specifickou barvu. Jedním z typických znaků této oblasti je totiž zvláštní barva a textura hornin. „Když jsme zakládali stavbu a těžili horninu na pozemku, zaujala nás charakteristická barva kamene a to, jak byla skála tvořena barevnými pruhy.

Tato zkušenost nás vedla k nezvyklé technice pokládání betonu při stavbě,“ říkají architekti. Schválně pokládali beton ve vrstvách tak, že vrchní část vždy trochu „potřísnila“ vrstvu pod sebou. Celkově zvenčí tedy dům se svojí architekturou jakoby vrací do přírody horninu, která byla pro stavební jámu vytěžena. Na fasádě se objevuje textura betonu s vrstvami, v interiéru je ale beton hladký a podlahy tvoří leštěné terazzo. V interiéru je pak i v hojné míře použito dřevo, které tvoří kontrast k chladnému betonu a zároveň interiér zatepluje.

K zajištění energie slouží tepelné čerpadlo na bázi voda-vzduch a v celém domě je instalováno nízkoteplotní vytápění v podlaze. Dům v Golo je ve své jednoduchosti a skromnosti ukázkovým příkladem citlivého zasazení strohé betonové architektury do malebné přírody.