Decentně nevtíravý – aneb víkendový dům trochu jinak

24. února 2017

Partneři sekce:

Architekt Robert Diem sice žije a pracuje ve Vídni, ale své kořeny má v severní části Dolního Rakouska. Především proto si vybral pro stavbu víkendového domu své rodné město Zellerndorf. Podařilo se mu vytvořit velmi osobní útočiště pro něho i celou jeho rodinu.

V sousedství se pasou koně, před domem i dnes protéká malý potok. „Tady jsem si v dětství hrál“, vypráví Robert Diem s lehkou nostalgií v hlase. „Je náhoda, že si nyní na stejném místě mohou hrát i mé děti. Na místo stavby mě upozornil můj otec, do té doby si ho nikdo nevšiml, ani já jsem si na ně nevzpomněl.“

Architekt pracuje ve Vídni v architektonickém ateliéru Franz společně s Erwinem Stattnerem. Po studiu architektury oba využili získané vědomosti při absolvování odborné praxe, aby pak v roce 2009 založili společnou architektonickou kancelář a specializovali se na návrhy veřejných budov. Nedávno vyhráli veřejnou soutěž na výstavbu nové linky metra.

Ve tvaru písmene „Y“

Robert utíká na venkov, aby si vyčistil hlavu, natrvalo se tam ale přestěhovat nemůže. Tak vznikla myšlenka „víkendového domu“. Pro Zellerndorf, malou obec v blízkosti Retzu a současně rodiště stavebníka, se rodina rozhodla rychle. „Nechtěli jsme na místo, ke kterému bychom neměli žádný vztah. Bylo pro nás důležité být blízko příbuzných a přátel.“

Návrh stavby ve tvaru ypsilon vychází z půdorysu a umístění pozemku. Jde o lichoběžník, lemovaný navíc dvěma ulicemi.

„O orientaci jsme dlouho přemýšleli i proto, že nejhezčí výhledy jsou na sever.“ Architekt vyřešil nakonec situaci jednoduchým a chytrým půdorysem – dřevostavba se rozkládá do tří směrů a člení tak interiér přirozeně na hlavní oblasti – bydlení, spaní a jídlo. Každá část tak zajišťuje jednu funkci a ke každé přiléhá jedna chráněná lodžie. Uvnitř tak vznikají vzrušující výhledy.

Největší veranda sousedí s obývacím pokojem a poskytuje volný výhled na sever na dolnorakouské vinice. „To se přes počáteční pochyby osvědčilo. V létě zde není horko, ale velmi příjemně.“ Ložnice a dětský pokoj jsou orientovány na východ, vstup do domu a jídelna se nachází na jihozápadě. Vzhledem k hlubokým, až čtyři metry širokým lodžiím, bylo důležité přivést světlo do domu i shora. Tento účel plní pětice světlíků, které poskytují interiéru dostatek světla i v případě, že se obyvatelé domu rozhodnou zatemnit tři metry vysoké prosklení v průčelí.

Aby zachytili paprsky slunce i v zimě, když je slunce nízko, vytvořili architekti v hloubce podlahy na straně u obývacího pokoje zářez. Okna se totiž do koncepce domu nehodila. Místo toho se „světelná kresba“ objevuje mezi modřínovými prkny na fasádě.

Javorové srdce domova

Zdrženlivá je i volba zbývajících materiálů. „Podlahu tvoří světle šedé leštěné živičné teraco, které se v jednolité ploše rozprostírá celým komplexem – od sprchy až po verandu. „Jednotným designem získává prostor na velkorysosti až vznešenosti,“ říká Robert Diem o svém 125 metrů čtverečních velkém druhém domově. Kromě lité podlahy zdobí interiér také světlé javorové dřevo – z něj je „vyřezáno“ srdce domu. „Pětiboká kostka ve volném prostoru dovoluje velký rozsah pohybu. Děti ji milují, rády jezdí na koloběžce kolem dokola.“

Blok obsahuje vše, co rodina potřebuje k životu – na straně s ložnicí je koupelna, WC a úložný prostor. Do obývacího pokoje je vestavěn krb a k jídelně je připojena kuchyně. I nahoře je ještě místo. „Žebřík na zadní straně vede do galerie. Člověk si tam může sednout s knížkou a má nádherný výhled na dění v domě. Pro děti je to další prostor na hraní, případně tam mohou přespat návštěvy“, uzavírá architekt.