Dřevěná schodiště

Schodiště tvoří funkční, ale i kompoziční propojení vertikálního a horizontálního prostoru. Svým architektonickým, konstrukčním a materiálovým řešením by mělo dotvářet styl interiéru. Zvlášť dřevěné schodiště znamená nejvyšší míru zhodnocení dřeva jak z hlediska ekonomického, tak i architektonického, estetického i funkčního. Lze říci, že interiér s pěkně navrženým schodištěm nepotřebuje další umělecké dílo.

Základní terminologie a požadavky na dřevěné schodiště
Schodiště je stupňovitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůze. Skládá se ze schodišťových ramen a schodišťových odpočívadel. Schodiště má být s ohledem na vstup do místnosti umístěno tak, aby po otevření dveří bylo ihned jasné, jak se dostaneme do vyššího poschodí.

Šikmá rampa je skloněná stavební konstrukce určená k překonávání výškových úrovní chůzí. Tvoří ji nášlapná plocha či zakřivená rovina.

Schodišťové rameno je souvislá sestava schodišťových stupňů a podpěrné konstrukce, v níž jsou nejméně tři a maximálně osmnáct schodišťových stupňů. Velikost schodišťového ramene určuje délka ramene (délka schodišťového ramene v půdorysu), šířka ramene (šířka schodišťového ramene v půdorysu) a sklon schodišťového ramene α (úhel mezi vodorovnou rovinou a výstupní čarou, vyjadřuje se i podílem výšky a šířky schodišťového stupně).

Výstupní čára je pomyslná čára spojující přední hrany schodišťových stupňů v teoretické ose výstupu. Začíná na hraně prvního (nástupního) stupně a končí na hraně posledního (výstupního) stupně schodiště.
Schodišťový stupeň (schod) je prvek schodišťového ramene určený k překonávání různých výškových úrovní.

Jeho rozměr vychází z délky jednoho lidského kroku. Rozeznáváme stupeň:

• nástupní – první dolní stupeň ve schodišťovém rameni nad úrovní podesty,
• výstupní – poslední horní stupeň ve schodišťovém rameni se stupnicí v úrovni horní podesty (může mít jinou šířku než ostatní stupně),
• jalový – stupeň se stupnicí v úrovni dolní podesty, kterým se nepřekonává výškový rozdíl,
• běžný – stupeň ve schodišťovém rameni mezi stupněm jalovým, případně nástupním a stupněm výstupním.

Odpočívadlo nebo podesta je vodorovná plošina spojující nebo ukončující schodišťové rameno. Podle výškového umístění, vzhledem k podlaží, se rozeznávají odpočívadla podlažní (hlavní) a mezipodlažní (vedlejší).

Schodnice je šikmý nosník podepírající schodišťové rameno nebo schodišťové stupně. Stupnice je horní vodorovná plocha schodišťového stupně, na kterou se našlapuje. Podstupnice je přední, přibližně svislá plocha schodišťového stupně.

Zábradlí je souvislá ochranná konstrukce na zajištění volné strany schodišťových ramen a odpočívadel. Pokud je schodiště oboustranně obezděné, musí být alespoň na jedné straně madlo osazené na stěně. Zábradlí obvykle tvoří madlo – prvek sloužící k přidržování při chůzi po schodišti, které může být součástí zábradlí nebo může být samostatné, osazené na konstrukci ohraničující schodiště, například na stěně nebo na konstrukci.

Vřeteno je nosná konstrukce uprostřed schodišťového prostoru točitých schodišť, do níž jsou vetknuty stupně. Schodišťové zrcadlo je volný prostor ohraničený schodišťovými rameny a odpočívadly schodišť.

Podle půdorysného tvaru rozlišujeme schodiště: přímočaré – schodišťová ramena jsou sestavena po celé délce z rovných stupňů se stálou šířkou stupnice křivočaré – schodišťová ramena jsou sestavena po celé délce ze zkosených stupňů s proměnlivou šířkou stupnice smíšenočaré – schodišťová ramena jsou sestavena z rovných i zkosených stupňů

Z hlediska bezpečnosti a pohodlí se na dřevěné schodiště kladou následující požadavky: konstrukce schodiště, druh dřeva, rozměry a spoje musejí být přizpůsobeny namáhání schodiště konstrukce musí zohledňovat bezpečnost při chůzi po schodišti z hlediska pohodlí a bezpečnosti chůze je důležitý druh, počet a délka jednotlivých ramen schodišťové zábradlí musí odpovídat předpisům – musí být dostatečné a bezpečně upevněné schodiště má být dostatečně osvětlené přirozeným nebo umělým osvětlením

Konstrukční prvky a materiál dřevěných schodišť
Celodřevěná schodiště, u kterých jsou dřevěné nejen schodnice, ale i jednotlivé stupně, patří k jedinečným stavebnětechnickým konstrukcím. Většinou je lze najít na chatách, chalupách nebo v rekonstruovaných objektech. V současnosti se dřevo při výrobě schodišť nejvíce uplatní jako obklad stupňů. Tloušťka schodnic se doporučuje kolem 4 cm, u podstupnic jde asi o 2 cm. Do železobetonového základu se dřevěný obklad připevňuje pomocí dřevěných osazovacích špalků umístěných do stupně během betonáže. Pro lepší osazení a tlumení nárazů se mohou dřevěné části klást na pružné izolační desky. Vlastní montáž se realizuje pomocí šroubů se zapuštěnou hlavou. V žádném případě se nad úrovní stupnice nesmí objevit žádné výstupky.

Konstrukce a typ schodiště závisí na stavebních okolnostech v místě stavby, tvaru půdorysu schodiště, tvarových a finančních požadavcích na zhotovení schodiště.

Stupnice se zhotovují z masivu nebo velkoplošných materiálů – spárovky, překližky, MDF surové s pigmentovým nátěrem, MDF s nalepenou fólií, dýhované laťovky (na úkor kvality) nebo slepených vlysů nižší jakostní třídy dýhovaných kvalitní dýhou (ekonomické řešení). Pro stupnice z masivu je nejvhodnější tvrdé dřevo jako dub, buk, javor a jasan. V některých případech i bříza, třešeň nebo ořech. Při zohlednění specifických požadavků je možné použít i měkčí dřevo jako například modřín, smrk, jedli, borovici. Není vyloučeno ani využití cizokrajných dřevin jako mahagonu a olivy. Při použití masivu na výrobu stupňů je vhodnější řezivo s radiálním řezem, aby se zabezpečilo minimální sesychání a kroucení materiálu. Všechny stupně z masivu musejí být slepeny na šířku z vlysů, což přispěje také k zamezení změny tvaru a praskání. Vlysy se šířkově napojují na tupo, výjimečně na mikroozub. Jako nášlapná plocha se používá pravá strana dřeva.

Základní technické požadavky z pohledu konstrukce dřevěných schodů jsou: přechodová šířka schodišťového ramene má být násobkem 550 mm, což je šířka potřebná pro přechod jednoho dospělého člověka všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musejí mít shodnou výšku a šířku kosé a zvláštní stupně musejí mít ve svém nejužším místě šířku nejméně 130 mm počet schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni může být nejvíce 16, u pomocných schodišť v rodinných domech a schodišť uvnitř bytů 18. Pokud při návrhu vychází v jednom rameni více schodišťových stupňů, než je přípustné, je třeba schodišťové rameno rozdělit podestou (podestami) na dvě nebo více ramen Pro žebříkové schodiště navíc platí: stupně žebříkových schodů nesmějí mít podstupnice nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně je 150 mm stupnice nesmějí být zhotoveny z příliš kluzkého materiálu

Konstrukce schodnice
Pro dřevěné schody je charakteristická schodnicová konstrukce. Nejčastěji se používají konstrukce schodnic plné nebo segmentové. Plné schodnice mohou být vyrobeny z vlysů spojených na šířku (na tupo nebo mikroozub), ze spárovky, z vrstvených dýh nebo z kombinace vlysů (neohýbaná část) a vrstvených dýh (ohýbaná část). Segmentové schodnice se nejčastěji používají jako povrchová vrstva na kovových středových schodnicích, čímž vznikne schodiště na kombinované materiálové bázi.

Sestava stupňů
Pro bezpečný výstup a sestup je potřebné na smíšenočarých schodištích sestavit šířky stupňů směrem k vnější hraně schodiště tak, aby se plynule zahušťovaly směrem ke zlomové vnitřní hraně. Schodiště musí být nadimenzováno tak, aby konstrukce byla schopná přenášet skutečné provozní zatížení.

Jednodušší dřevěná schodiště se obvykle dimenzují na základě empiricky ověřených pravidel uvedených v tabulce 1 až 3.

Tab. 2: Minimální a doporučené tloušťky schodišťového stupně

Poznámka: Doporučené tloušťky jsou vyznačeny tučně.

Návrh dřevěného schodiště zvolíme výšku stupně (maximálně 190 mm) zjistíme přibližný počet výšek n pomocí jednoduchého podílu: konstrukční výška schodiště/výška stupně vypočítáme přesnou výšku stupně podílem: konstrukční výška schodiště/počet stupňů vypočítáme šířku stupně na základě ergonomického vzorce: 2 × výška stupně + šířka stupně = 630 mm zjistíme délku ramene L jako součin: šířka stupně × počet šířek (počet šířek v rameni je o 1 menší než počet stupňů)

Ing. Katerina Novosseletz
Foto: Domino, R. Freund, HAAS FERTIGHAU, s. r. o., vydavatelství