Dřevěný unikát, který je inspirací nejen pro Švédsko

Švédsko patří k největším producentům dřeva na celém evropském kontinentu. Začlenit tento materiál do moderní stavební praxe v prostředí měst se ale dosud spíše zdráhalo. Aktuální realizace projektu Nodi, s nímž přišli autoři ze studia White Arkitekter, je tedy nejen na pohled zajímavou stavbou, ale také praktickou ukázkou možností, které dřevo v komplexních konstrukcích nabízí.

Nya Hovås, bulvár lemující část švédského Göteborgu, září novotou. Místo se v posledních letech stalo moderní administrativně-komerční zónou, a skladba přítomných staveb je přehlídkou působivých realizací. Je v tom kus reprezentace identity zde sídlících společností, jež tím demonstrují inovativní přístupy a odvážný design.

Developeři z Next Step Group si proto dali záležet na tom, aby i jejich projekt multifunkčního centra, připravovaný od roku 2019 na parcele pohledově celou čtvrť otevírající, byl něčím výjimečný. Nutno dodat, že v rámci svého zadání se chystaný projekt Nodi originalitě příliš nepodbízel.

Objekt se třemi patry kanceláří a s přízemím otevřeným pro obchod působil fádně, a ukázek odvážné architektury už stálo na Nya Hovås víc než dost. Čím se tedy prosadit a jak vyniknout?

Cestou k výjimečnosti

Realizační tým, profesionálové z ateliéru White Arkitekter, měli jasno. Jejich projekt bude unikátní povahou svého materiálu. A to nejen v horizontu Göteborgu, ale na území celého Švédska. Nodi bude první administrativně-komerční vícepatrovou budovou, vystavěnou ze dřeva. Která navíc překvapí svou pokročilou geometrií a strhujícím, byť stále racionálním designem.

Příslib prvenství v dimenzi užitého stavebního materiálu navíc garantoval zájem celosvětových médií o projekt v průběhu celého postupu realizace, což bylo pro investora velmi příznivé z hlediska navázaného marketingu a propagace. Nadneseně se tedy dá říct, že tento záměr byl už od prvních náčrtků a zveřejnění vizualizací odsouzen k úspěchu.

Proč dřevo?

Benefitů, které jsou zdůrazňovány odborníky, pochopitelně i mimo ateliér White Arkitekter, je dlouhý výčet. Ne všechny mají univerzální platnost, ale některé si zmínku určitě zaslouží. Třeba to, že dřevo užité v konstrukcích je levnějším materiálem než ocel a beton.

Ten rozdíl není až tak drastický – jak bilanční studie ze severu Ameriky naznačují, stavba v betonu je dražší jen o 23 % a ta s ocelovým skeletem o 41 %. Jde tu ale o komplexní snížení finanční zátěže probíhající stavby, protože u dřevěných konstrukcí nemusí asistovat takový podíl těžké techniky ani školených zaměstnanců.

Úprava prvků může probíhat off-site i on-site, užitý konstrukční model je zpravidla jednoduchý a prováděný po celou dobu repetitivně. A práce proto postupuje rychle a utěšeně kupředu. Dřevěná konstrukce administrativní budovy tedy není nějak propastně levnější v materiálu, ale ušetří vám na tom, kolik lidí a techniky a po jakou dobu musíte platit během procesu stavby. A o peníze jde vždycky až na prvním místě.

Dřevo, respektive jeho nejrůznější glulamové a CLT (křížově lepené) profily, nabízí vysokou všestrannost využití. Dílce mohou být vytvářeny přesně podle zadání, dle specifických konfigurací a zapracovat se dají zrovna tak do příhradových střech jako do hybridních konstrukcí stěn či podlah.

Umožňují snadnou koordinaci s dalšími užitými mechanickými, elektrickými či instalatérskými systémy, disponují značnou provozní flexibilitou, je možné je optimalizovat, snadno zateplovat, provětrávat. Ve výsledku pak nabízí znovuobjevenou estetiku přírodou spoluvytvářeného prostoru, biofilní design.

A samozřejmě, je tu i otázka stavební ekologie. Což názorně dokládá i projekt Nodi v Göteborgu, který byl loni „za nádherné ztvárnění udržitelnosti“ magazínem Dezeen oceněn titulem Stavba roku v kategorii komerčních objektů.

Obrácená geometrie

Svých 25 metrů výšky dělí Nodi do pěti podlaží a částečného suterénu, a v součtu pak nabízí 4670 metrů čtverečních užitného prostoru. Vyrůstá přitom ze zvýšeného profilu přízemí, na nějž se pak navazuje plochou se zvětšujícími patry. Toto vršení rozšiřujících se pater, jako obrácené stupně zikkuratu, dodává stavbě nezaměnitelný vzhled.

Patra se přitom hmotově rozšiřují především do stran, na jih a západ, což stavbě pasivně pomáhá regulovat vnitřní klima. Interiér je totiž chráněn před oslňujícími slunečními paprsky i přehříváním, aniž by si upíral denní světlo. Rovnou střechu pak zakončuje terasou, kterou mohou společně využívat všichni uživatelé objektu. Nodi nepřekvapuje jen obrácenou geometrií růstu, ale zvláštní kombinací vizuální křehkosti a odolnosti.

Přízemí, určené pro obchod a prodej, se směrem k bulváru Hovås Allé staví vysokými rámy celostěnných výloh. Vypadá to, že stojí na štíhlém skleněném podkladu, jež pak laicky nepochopitelně drží nad sebou objem tuhého masivu dřevěné konstrukce. Záměr je prostý: neproporčnost růstu je optickým magnetem naší pozornosti, a aniž si to uvědomíte, z hodnocení nepominutelné stavby sklouznete pohledem ke zboží za výlohami.

Architektura Nodi prodávápouhou svou přítomností a je setrvalou reklamou nabízenému zboží. Z nakupování dělá zážitek, protože i vnitřní prostor obchodu žije dřevem. A štíhlé dřevěné trámy vytvářejí dojem prostorné katedrály, byť zasvěcené komerci.Patra nad obchodem, určené pro kanceláře, už takovou vnější otevřenost fasády nenabízejí a uchovávají jisté soukromí zaměstnancům.

Ti si ale mohou pochvalovat velmi příjemné pracovní prostředí. Estetické, přírodní, uklidňující. Dřevo pronikající do interiéru ze všech stran přispívá k vyrovnanému vnitřnímu klimatu, přiměřené vlhkosti vzduchu i optimální teplotě. Vyvážení transparentnosti přízemí v kontrastu k uzavřenějšímu charakteru pater je ostatně rovněž zajímavým rysem Nodi.

Inspirace ostatním

Strukturálně je Nodi řešeno jako stavba s rámem z glulamového dřeva, doplněná o prefabrikované (dřevěné) panely, v interiéru ošetřené linaxem, a prosklení. Pokud bychom prý za sebou seřadili všechny nosné dřevěné prvky, dosáhly by délky šest kilometrů. Což nabízí zajímavou perspektivu chápání udržitelnosti projektu.

Šest kilometrů ocelových traverz by zjevně zanechalo na životním prostředí viditelnější jizvu. Ocel má přitom nepochybně svou stavební estetiku, ale dřevo užité v takovém měřítku pro stavbu daného typu je ve Švédsku o dost větším unikátem. A o to šlo uNodi především. Vytvořit obraz inspirující ostatní. Jiskrou nadšení zažehnout oheň v ostatních.

V zápalu pro environmentální nadšení bychom pochopitelně neměli opomenout obavy z možného požáru. Takové myšlenky ale White Arkitekter hasí již v zárodku, protože podle průběžných testů těžké lepené dřevo v konstrukcích plamenům odolává lépe než ocel. Jacob Sahlqvist a Joakim Hansson, šéfmanažer göteborského ateliéru a vedoucí projektu Nodi, se už před nějakou dobou zavázali, že jméno své pobočky budou do budoucna spojovat jen s produkcí uhlíkově neutrálních projektů.

Na konstrukční model „dřevěného“ Nodi tak budeme pravděpodobně narážet u tohoto studia častěji. Dodávají: „Stavební průmysl je velmi konzervativní, ale naše realizace zřetelně ukazuje, že tudy cesta vede.“