Ekologické vzdělávací centrum Bubbletecture

5. února 2018

Partneři sekce:

U architektury Bubbletecture H jsem si vzpomněl na slova rakouského umělce Friedensreicha Hundertwassera, že „rovná čára v přírodě neexistuje“. Podobně uvažoval i autor tohoto projektu – japonský architekt Shuhei Endo, který chtěl vytvořit kontaktní bod člověka s přírodou. Organickou součástí tohoto „kontaktu“ byla se svými výrobky i firma VELUX.

Je až neuvěřitelné, s jakou systematičností a vytrvalostí zkoumají současní japonští architekti zmíněný kontaktní bod s přírodou, jakož i pojem „koloběh přírody“. Od dob Kenza Tangeho se pokoušejí kombinovat avantgardní proudy s tradičním stavebním uměním Japonska, které vždy mělo úzký vztah k přírodě. Bubbletecture H – ekologické vzdělávací centrum a studijní prostor doslova symbolizuje organickou architekturu v Japonsku v jejím nejčistším provedení a je alternativou ke klasické „pravoúhlé“ architektuře.

Ekologické vzdělávací centrum a studijní prostor doslova symbolizuje organickou architekturu v Japonsku v jejím nejčistším provedení a je alternativou ke klasické „pravoúhlé“ architektuře.

„Spolu s investorem, čili prefekturou Hyogo, jsme se pro lidi, kteří zde žijí nebo navštíví toto místo, snažili zvýšit zájem o globální environmentální problémy a zároveň umožnit zblízka poznat různé přístupy, které může toto místo pro ekologické studium poskytnout,“ říká sedmapadesátiletý Shuhei Endo, který je v současnosti profesorem na Graduate School of Kobe University a hostujícím profesorem na Northeastern University v Bostonu a Tianjin University v Číně. Tento zakladatel architektonické kanceláře Paramodern věří, že krajina má oproti architektuře stále dobrou pozici a vytváří vhodný koncept samotné modernity. „Protože jde o ekologické vzdělávací centrum, snažili jsme se v Bubbletecture H minimalizovat naše vizuální i ekologické dopady a zároveň přirozeně splynout s okolní krajinou.“

Tři bubliny v jedné

Jak napovídá název projektu Bubbletecture H – jde o osmý projekt (v abecedě je H osmé písmeno) na celém území, které je plné bublinových tvarů a oblouků inspirovaných přírodou. S trochou nadsázky by se dal přirovnat k obrovskému hlemýždi nebo houbě vytvořené matematickými a technickými postupy, které kombinují trojúhelníkové části budovy do jedné, ekologicky šetrné organické konstrukce. Pojem „bubbletecture“ je neologismus pocházející od Shuhei Enda. Označuje „bublinovou texturu“ nebo „konstrukci“, což vystihuje koncept návrhu vycházející z bionické architektury. Pro japonského architekta je důležitý prvek, který by se dal nazvat „pěnivost“. Experimentuje přitom se způsoby, jak se bubliny různých velikostí spojují do nerovnoměrné sítě představující pěnu. „Bubbletecture H je projekt, který má existovat v souladu s přírodou, horami a stromy,“ zdůrazňuje Shuhei Endo.

Funkční schéma

Prefektura Hyogo má převážně hornatý charakter a samotné místo pro Bubbletecture se nachází asi dvě hodiny autem od Ósaky, třetího největšího města v Japonsku. Stavba je umístěna na vrcholu kopce, z něhož je vidět severní část lesa. Skládá se ze tří „bublinových křídel“ spojených do jedné stavby obsahující více funkcí – divadlo, knihovnu a velký studijní prostor. Ostatní části budovy – sklad, administrativa, lobby či toalety – se nacházejí v kruhových nebo čtvercových „buňkách“ zabudovaných do celkové stavby. Uprostřed budovy je vnitřní kruhové nádvoří. Divadlo a umělecká díla se nacházejí na nejvyšším místě pozemku, zatímco knihovna leží na téže úrovni jako velký klobouk houby spočívající na betonovém základě či „nožce“, kde je strojovna a vodní nádrž.

Materiály a konstrukce

Všechny materiály byly pečlivě vybírány tak, aby chránily životní prostředí, respektovaly princip udržitelnosti a ekologicky vyvážený přístup ke stavbě moderních budov. Použité materiály jsou téměř bezúdržbové a zároveň odpovídají modernímu přístupu k výstavbě a expresivní organické architektuře, jejíž vzhled se bude měnit s postupným splýváním centra s okolní přírodou. Kromě zelené střechy se tu nacházejí i další ekologické prvky: v jednom ze záhybů kovové střechy je nádrž na dešťovou vodu a je tu i čistička odpadní vody integrovaná do budovy.

Bionická konstrukce budovy Bubbletecture H je organická a přitom modulární, složená z trojúhelníkových částí, nosníků a polí.

Bionická konstrukce budovy Bubbletecture H je organická a přitom modulární, složená z trojúhelníkových částí, nosníků a polí. Stavba vypadá, jako by vystupovala z okolního terénu a plazila se po svahu jako živý organismus složený z rostoucích buněk. Prefabrikované trojúhelníkové ocelové desky s tloušťkou 1,2 mm tvoří „pokožku“, která vypadá jako punčocha obalující celou budovu. Ocel má záměrně zrezavělou povrchovou úpravu, která díky speciálnímu zpracování chrání budovu před další korozí, přičemž případné rezivění se už dále nešíří.

Severní pohled

Na jedné části střechy je položena i kamenná drť a mech, které fungují jako izolace a přizpůsobují vzhled stavby okolí. Tento prvek zdůrazňuje ekologický cíl celého projektu (snížení emisí CO₂, což se i podařilo) a budově dodává jemnější vzhled, než jak je u oceli obvyklé. Pod ocelovou „pokožkou“ byly jako střešní konstrukce použity nosníky z japonského cypřiše, které jsou zevnitř dobře viditelné, a to i se spoji ve tvaru hvězdy. Povrch šikmých stěn pod kupolemi byl vyztužen jednovrstvovou dřevěnou konstrukcí z cedrového dřeva. To vytváří lehkou, standardní a úspornou konstrukci.

Denní osvětlení

Kromě kruhových a trojúhelníkových fasádních oken umístěných v šestiúhelníkových polích ve vrcholu střechy bylo do oken ve vnitřním nádvoří integrováno mnoho střešních oken VELUX. Výsledkem je silný architektonický vjem, protože střešní okna vypadají, jako by se vznášela v průhledném prostoru bez ohraničení. Střešní okna osazená ve skleněných polích nádvoří osvětlují i důmyslně vestavěné knihovní regály a harmonicky ladí s dřevěným interiérem z japonského cedru. Zároveň nabízejí působivý výhled do krajiny a propojují tak vnitřek budovy s okolím.

Bubbletecture H

Místo: Sayo-cho, prefektura Hyogo, Japonsko
Klient: prefektura Hyogo
Architekt: Shuhei Endo, Architect Institute
Projektový tým: Kengo Sasamoto, Aya Umemoto
Realizace: 2008
Celková rozloha: 5 000 m²
Zastavěná plocha: 994 m²