Na návštěvu do roubenky k dědovi a babičce
Roubený dům na louce pod lesem, na pěkném místě, které poskytne soukromí i výhled do okolí. Tak si Waldemar představoval ideální bydlení pro sebe a svou rodinu. Nakonec si s manželkou roubenku pořídili až v době, kdy děti odrostly a osamostatnily se. Do domu v příjemné zahradě pod lesem se však stále rády vracejí.
Ač byla roubená masivní dřevostavba Waldemarovým snem, prvním rodinným bydlením se stala kovárna z roku 1899, kterou s manželkou zrekonstruovali a jež byla dostatečně prostorná pro rodinu se čtyřmi dětmi a s aktivním společenským životem.
Ke změně se rozhodli až před několika lety, kdy děti odrostly a Waldemar s manželkou zatoužili po bydlení v klidném místě, stranou od lidí. Vytipovali v regionu více pozemků, ale každý měl nakonec nějakou vadu, až našli dostatečně velkou louku na okraji vesnice a s lesem v zádech.
Úskalí stavby domu
Protože k parcele vedla pouze polní cesta, bylo ve stavebním itineráři na prvním místě vybudování zpevněného přístupu. A jak se ukázalo, jeho realizace byla nakonec náročnější, než stavba domu. „Administrativa pro vybudování tohoto malého kousku cesty je totiž velmi obsáhlá,“ vzpomíná Waldemar.
„Naštěstí jsem našel odborníka, který se tímto typem staveb zabýval a znal všechny postupy a zákonné požadavky. Kdybych měl vše zařizovat sám, možná bych od stavby upustil, protože to byla neskutečná anabáze.“
Realizaci domu Waldemar detailně naplánoval. Jako hlavní podmínku si stanovil jednoho generálního dodavatele, aby minimalizoval případné časové prodlevy a možné problémy vzniklé v průběhu stavby. „Tuto podmínku jsem však ne zcela dodržel a to se mi opravdu nevyplatilo. Pro výrobu dveří, oken a schodů jsem sám vybral truhlářskou firmu a skutečnost je taková, že závady ještě stále opravujeme.“
Stavba není podsklepená, neboť je zde skalnaté podloží, základem je tedy pouze betonová deska. I vinný sklípek, který Waldemar plánoval vybudovat jako zapuštěný do země, je nakonec pouze zděný a zasypaný.
Roubená část domu je postavena z trámů z masivního vysušeného dřeva o rozměrech 30 × 30 cm, pro zadní trakt byly použity termobloky s integrovanou tepelnou izolací.
„Masivní prvky mají větší rozměry, než bývá obvyklé, nicméně my jsme se pro ně rozhodli na doporučení projektanta a jsme za to rádi, neboť silnější trámy dávají roubence solidní ráz,“ upřesňuje Waldemar.
„Plochy mezi trámy jsou vyplněny PUR pěnou a mirolonem a spáry jsou utěsněny speciálním elastickým tmelem, který se tvarově přizpůsobuje objemovým změnám masivu.“
Tradiční vybavení v symbióze s moderními prvky
Domovní štít je obložen prkny kladenými ve svislém a šikmém směru, spáry jsou překryté latěmi. Příjemný vzhled dodávají stavbě bílé okenní rámy s červenými šambránami. K návštěvě zve příchozí vydlážděný úhledný chodník, roubenku, přesněji poloroubenku, hlídá při vstupu děd Krušnohor. Na terase je příjemné posezení ve venkovském stylu, jehož součástí je i letní kuchyně.
„Ve volných chvilkách sedávám na terase, odkud je nádherný výhled do kraje. Máme tu také králíky a slepice, časem bychom chtěli chovat více zvířat – malé kozičky, možná i alpaky, kolem domu je louka a malý sad.“
Stavba je patrová, v přízemní roubené části je světnice s velkým stolem, židlemi a lavicí pro početnou rodinu, ve zděné pak hostinský pokoj, technická místnost, místnost pro psy a finská sauna s odpočívárnou a WC.
Součástí zadního traktu je terasa s vířivkou. V podkroví roubenky se nachází ložnice, druhý hostinský pokoj a koupelna a dále zcela oddělený menší soukromý prostor majitelů domu se šatnou, ložnicí s koupelnou a dalším pokojem. Z něj je přístup na malou neuzavřenou půdičku, která slouží k ukládání věcí. Dřevo v interiéru i exteriéru je ošetřeno tenkovrstvou olejovou lazurou.
Interiér je zařízen v tradičním stylu a citlivě doplněn novými kusy nábytku. „Starší historický nábytek jsme nechali zrestaurovat, další vybavení je vyrobeno na míru. Vybavení jsme vybírali opravdu pečlivě od skříní až po stylové porcelánové zásuvky, vypínače i světla. I dnes navštěvuji antiky, ale snažím se vždy pořizovat věci, které budeme používat, nechci mít z domu muzeum.“
Součástí výzdoby domu jsou též keramické firgurky, jejichž autorkou je maminka majitele Espera Stýblová.
Vytápění kachlovými kamny
Roubené stavby jsou nerozlučně spjaty s kachlovými kamny. Ani zde tomu není jinak, a i jim věnoval Waldemar velkou pozornost. „Jde o kompletní otopný systém s elektronickým řízením na míru,“ vysvětluje Waldemar.
„Kamna jsou vybavena dvěma teplovodními výměníky – kolem topeniště a v horní části kamen, systémem klapek jsou ovládána při roztápění a topení. Topný systém doplňuje akumulační nádrž, z níž je teplá voda rozváděna po celém domě do podlahového topení v přízemí a radiátorů v patře. Součástí soustavy je řídicí jednotka pro nastavení teploty vytápění, ohřevu užitkové vody a dalších parametrů, a také čidlo na odečet venkovní teploty a podobně. Když v kamnech topíme, také na nich i vaříme, v létě pak využíváme sklokeramickou desku.“
Nepřehlédněte: Krásně rekonstruovaná chalupa v Podkrkonoší
Zastavěná plocha: 185 m2
Užitná plocha: 396 m2
Konstrukční systém: kombinovaný roubený a zděný z termobloků s integrovanou tepelnou izolací
Ošetření stěn: tenkovrstvá olejová lazura, hrubá selská omítka
Teplo: kachlová kamna, záložní zdroj elektrické patrony pro ohřev vody v akumulační nádrži
Součinitel prostupu tepla stěnou – vypočítaný průměr: 0,273
Projekt: Daniel Vlček
Realizace: Roman Střihavka, www.roubenky-strihavka.cz
Foto: Martin Zeman