Na začátku byla špatně spočítaná prkna. Architektův ateliér je návratem k přírodě

Výhled na mokřad bývalého rybníka, hledání odpočinku v manuální práci a zbytek špatně spočítaných prken z předchozích projektů - koncepty, které se promítají do projektu vlastního ateliéru architekta Jana Tyrpekla.

Jan Tyrpekl je autorem útulny ve stromech v Hrusicích s kulatým plexisklem a výhledem 360 stupňů, hnízda vypleteného do korun stromů nebo útulny jejíž základ stojí na pohraničním bunkru – řopíku. Někdo by mohl jeho projekty definovat jako minimalistické – on sám je komentuje jako “osekání zadání o balast, aby zbylo jen to důležité.”

Zároveň popisuje, že má rád narušování dokonalých bublin, které si kolem sebe lidé v dnešní době čím dal častěji staví – laboratorního prostředí, kde se ztrácí kontakt s okolní přírodou i vděčnost za bezpečné útočiště.

Díky svému nezvyklému přístupu byl 3x nominován na Českou cenu za architekturu. Ke svým klientům přistupuje s velkou pokorou a experiment si nechává na vypuštění přetlaku myšlenek a nápadů na své vlastní projekty. Z jeho realizací je cítit jednoduchost, ale ne banálnost, cit k manuální práci, propojení s přírodou a svoboda.

Nahromaděné přebytky

Na tyto myšlenky pak navazuje i výstavbou ateliéru ve Stříbrné Skalici, který vznikl jako pokus o recyklaci materiálů, které se postupně nahromadily z předchozích realizací a v zásobách rodinných příslušníků. Modřínová terasová prkna jsou přebytkem z dříve realizovaných útulen, fasádní smrková zas výsledkem dvaceti let střádání prken ze zahrady jednoho z rodinných příslušníků autorů.

Projekt, který navrhl ve spolupráci se svou manželkou Martou Tyrpeklovou a na jehož realizaci se i za pomocí dalších rodinných příslušníků podíleli. Vztah k manuální práci má mimo jiné i díky dětství prožitému na statku, kde již od útlého věku pomáhal při stavění různých kůlen a přístřešků. Ke spolupráci této realizace si navíc přizvali českou firmu zaměřující se na dřevostavby Devoto a Studio Primitive.

K práci i odpočinku

Impulsem bylo hledání možnosti vyjet za Prahu, našli krásný pozemek s chatou, kterou v budoucnu plánují přestavět a na jeho konec umístili dva objekty propojené terasou. Jedná se o stavby jednoduchého tvaru se sedlovou střechou, které jsou velmi citlivě umístěné do okolní krajiny.

Celý objekt je založen na betonových patkách, vynášen dřevěným roštem s přiznanou dřevěnou skeletovou konstrukcí doplněnou o zateplené dřevěné panely. V průběžných fasádách jsou pak vytvořeny niky, které slouží pro uložení dřeva a v zimních měsících by tak měly přispívat k udržování tepla v objektu.

Projekt, který vznikl jako místo, které bude vhodné k práci, odpočinku, rodinným oslavám nebo i jako “pokoj pro hosty”. Kombinuje v sobě funkci ateliéru s menším hygienickým zázemím, saunu se včelařskou dílnou a terasu, která dané objemy spojuje. Autor se zde snaží pracovat s vlastním pojetím kultury práce – ve světě, kde je velké zaměření na práci v online prostoru se čas strávený za počítačem snaží vyvažovat odpočinkem a to ve formě sanování či péčí o včelstvo.

Pokora a respekt

Prostor ateliéru je koncipován s jistou strohostí, většinu zaplňuje velký pracovní stůl z masivu s židlemi. “Velkou část trávím pouze přemýšlení a s jedním malým skicákem, ostatní dělám pouze v počítači” komentuje Jan Tyrpekl. Kromě soustředěného místa na práci je však místo i velmi příjemným prostředím na večerní povídání s kamarády.

Atmosféru celého prostoru pak dotváří kamna a velká okna se sedacím parapetem, která přímo vybízí k zasněným pohledům do krajiny. Přes bývalý rybník, mokřad a vrby je průhled až k lesu. Díky orientaci oken na sever je navíc zamezeno přehřívání objektu v letních měsících.

Tvorba Jana Tyrpekla je prostoupena pokoru, respektem k našemu okolí a snahou o návrat k přírodě, návrat k sobě. Důraz klade na konstrukční řešení a experiment. Odklání se od mainstreamového navrhování zaměřeného na maximalizaci pohodlí, ve svých projektech se nezaměřuje pouze na výsledek, ale vnímá i sílu procesu. Některé návrhy se mění za pochodu, hodnotu výstavby také vnímá jako kvalitní čas strávený s přáteli. Jeho návrhy vybízí k odpočinku, vyzařuje z nich klid a až skoro meditativní atmosféra.