Od skici k realitě

Partneři sekce:

„Jste si jisti, že jsou vaše návrhy realizovatelné? Víte, co je potřeba udělat pro to, aby projekt nezůstal v šuplíku? Můžete si to ověřit v semestrálním projektu. Máme pro vás reálné zadání od reálného klienta i podporu školy.“ Takto byli minulý semestr lákáni studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze k tvorbě krkonošských útulen.

Útulny do Krkonoš byly již třetím tématem v řadě studentských projektů označovaných pojmem „Learning by doing“. Naučit se realizovat nápad je asi nejvýstižnějším popisem snažení studentů i pedagogů. Nejde však jen o nápad, ale o prověření jeho síly a reálnosti od začátku až do konce, od první čáry na papíře po poslední zašroubovaný vrut.

V šesti týmech čtyř ateliérů Ústavu navrhování II FA ČVUT byly rozvinuty tři základní kroky na trajektorii procesu vzniku stavby. Návrh, jeho rozpracování do projektu, technického řešení a detailů a realizace prototypu návrhu. Největším dobrodružstvím je vždy realizace, protože ta je pro adepty architektury nejméně prozkoumaným teritoriem.

Při stavbě jsou přetaveny všechny představitelné vlastnosti a schopnosti jednotlivých členů týmu. S hotovým dílem jsou ale všechny nesnáze a klopýtnutí zapomenuty. Výsledkem úsilí studentů je nyní šest naprosto vzájemně odlišných staveb, které byly vybrány ze třiceti návrhů.

Postaveny byly díky podpoře Fakulty architektury a investora – Správy Krkonošského národního parku, s pomocí profesionálního statika, uskutečněním spolupráce s odbornými školami nižších stupňů i díky velké vstřícnosti řady firem.

Výstava před Fakultou architektury ČVUT
Útulny realizovali sami studenti.
Mapa krkonošských útulen
ATÜLN / na Klínové cestě
JENGA / pod Dvoračkami
KØMEN / u Bílého Labe
KO / na Rýchorském křížení
SILO / na Slunečné stráni

KØMEN / u Bílého Labe

Balvanový vodopád, překvapivý zlom na malém toku Bílého Labe. V jeho blízkosti stojí trouchnivějící áčková útulna. Ta nová bude na stejném místě, zakrytá stromy a pevně posazená v krkonošské krajině. Inspirací pro tvar byl právě Balvanový vodopád, do kterého byl ještě nedávno vklíněn velký balvan, šutrák. Kámen jako nedílná součást horské krajiny, materiál, který tvoří Krkonoše…

Nepravidelná, ale kompaktní struktura vytváří pocit bezpečí a úkrytu, světlé dřevo smrkových CLT desek v interiéru kontrastuje s plechovým opláštěním. Bude stárnout a měnit svůj vzhled stejně, jako kámen porůstá mechem. Autoři: Anna Blažková, Erik Ebringer, Julie Kopecká, Michael Košař, Michaela Křižáková, ateliér Hlaváček a Čeněk.

KØMEN / u Bílého Labe
KØMEN / u Bílého Labe |

ATÜLN / na Klínové cestě

Krásné místo s dalekým výhledem přes travnaté pláně na protější hřebeny Krkonoš, náročné vysokohorské klimatické podmínky, připomenutí shořelé Klínové boudy. Vnější nosná krovová konstrukce útulnu vyzdvihuje nad terén a umožňuje přístup i v zimě při obvyklé výšce napadaného sněhu.

Pod útulnou je úkryt před sněhem a deštěm. Uvnitř se přímo proti vstupu otevírá působivý pohled skrze prosklený štít. Výhled je dominantu prostoru. Ohněm konzervovaná prkna fasády-střechy prodlužují odolnost a životnost stavby. Autoři: Tereza Houdková, Nikola Macháčová, Radka Smičková, Pavel Struhař, Veronika Tichá; ateliér Hlaváček a Čeněk.

ATÜLN / na Klínové cestě
ATÜLN / na Klínové cestě |

JENGA / pod Dvoračkami

Princip hry stavění věže, princip skládání cihel na vazbu, tuhé boxy z CLT smrkových desek ve dvou úrovních. Konstrukce z „v teple“ připravených skladebných prvků s jemným detailem doplňkových konstrukcí a s průhlednou „kůží“ z transparentního sklolaminátu chránící choulostivé dřevo v náročném klimatu. Vše nadzvednuto nad terén pro maximální ochranu dřeva.

Řešení odpovídající zadání najít univerzální útulnu snadnou pro výrobu i instalaci na místě na křižovatkách horských cest a na vyhlídkách do krajiny. Autoři: Jakub Daniel, Jana Fišarová, Hana Nováková, Kateřina Vrbová, Daniela Lukáčová, Zuzana Malá, Andrea Nováková; ateliér Seho a Světlík.

JENGA / pod Dvoračkami
JENGA / pod Dvoračkami |

STAN / Harrachov

Jednoduchý, přesto – díky promyšlené hře s tvarem – rafinovaný přístřešek ze dřeva, zázemí pro turisty, kteří se budou vracet z náročné procházky z hor zpět do Harrachova. V interiéru jsou vidět nosné smrkové hranoly a OSB desky, kterými je konstrukce zavětrovaná. Jako plášť je zvoleno pobití z modřínových prken kladených tradičním způsobem na peření.

S tvarem útulny bylo pracováno pouze jako se střechou. Hlavní inspirací byl stan, který také poskytuje nouzové přespání a rychlý komfort na cestách. Autoři: Martin Kuncl, Markéta Laštovičková, Andrej Siman, Dana Skořepová, Dominik Sláma, Kristýna Trpkošová; ateliér Kordovský a Vrbata.

STAN / Harrachov
STAN / Harrachov |

OKO / na Rýchorském křížení

Bod na turistické cestě, který sám není cílem výletu, ale pomáhá v orientaci. Je vertikálou, ke které lze směřovat. Díky velkým okenicím lze útulnu v létě celou otevřít, na zimu se pak stává útočištěm, ve kterém je možné v nouzi přenocovat.

Světlý a útulný vnitřní prostor (překližka) kontrastuje s tmavým vnějším pláštěm odkazujícím na původní krkonošské boudy. Ze střechy vystupuje pouze jedno půlkulaté střešní okno – oko útulny, do kterého může pozorovatel vstoupit a vnímat okolní krajinu z jiné perspektivy. Autoři: Roman Hrabánek, Alexandr Kachalov, Lukáš Kalivoda; ateliér Mádr a Tomš.

KO / na Rýchorském křížení
KO / na Rýchorském křížení |

SILO / na Slunečné stráni

Ocelové silo získané za cenu kovového šrotu, zasazené do nového kontextu. Stojí výsypkou vzhůru a je zapuštěné půl metru pod zem. Zakonzervování pomocí voskování ocel částečně chrání před korozí a uchovává industriální charakter. Starý materiál a jeho princip jsou v co největší míře zachovány a doplněny o prvky nové (nerezové dveře a okenní průzory).

Tajuplnost podpořená působením světel a stínů. Každý krok je zesilován akustikou. Světlo pronikající kulatým otvorem ve špici propůjčuje surovému interiéru sakrální atmosféru. Autoři: Jakub Kochman, Nicoll Šiková, Pavla Neradová; ateliér Mádr a Tomš.

SILO / na Slunečné stráni
SILO / na Slunečné stráni |
Text: Hana Seho
Foto: Jiří Ryszawy, archiv FA

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 1/2019.