Dřevostavby

Nízkoenergetické stavění se dnes stalo jakýmsi zaklínadlem a také heslem na propagačních letácích. Ale kolikrát mají takováto hesla skutečný obsah? Jak pečlivě jsou takové domy navrhovány a stavěny? Do jaké míry jsou investoři takovýchto staveb dostatečně poučeni? O tom bychom se mohli rozepisovat poměrně zeširoka, a tak se podívejme na to, jak zabezpečit skutečný obsah slovu nízkoenergetický v kombinaci se slovem dřevostavba.

V současnosti již stavebníka nepřekvapí, když najde v literatuře článek o montovaných domech. Montovaných staveb je více typů. Pro lepší orientaci bychom si měli alespoň některé z nich blíže představit. Montované domy je možno dělit především na základě použitých materiálů.

Nedávno odstartovaný program Zelená úsporám podnítil firmy k vlastní propagaci prostřednictvím ekologicky příznivého stavebnictví. Mnozí investoři na toto slyší. Především je oslovuje nabídka dřevostaveb s difuzně otevřenou konstrukcí, která nabízí mnoho výhod – například rychlou realizaci a finančně méně náročný provoz realizované stavby.

Počet aktivních architektů na kilometr čtvereční naší země se rok od roku zvyšuje. Tento přírodní úkaz jistě souvisí s bující výstavbou, ale i s ochotou stavbychtivých našinců dát si poradit. Někteří investoři se dokonce ptají i na energetickou náročnost vysněného hnízda...  

V České republice, na Slovensku i v dalších zemích již několik let existují komplexní stavební systémy z vrstvených nápojových kartonů. Jsou známy realizace v oblasti bytové i administrativní výstavby, především jednopodlažní objekty. Velmi časté je použití těchto materiálů také při rekonstrukcích (např. půdní vestavby a interiérové úpravy).

Během uplynulých čtyř ročníků se stal Salon dřevostaveb prestižní a v Česku ojedinělou akcí, která formou výstavy, přednášek, projekcí a odborné literatury představuje nejlepší tuzemskou architekturu ze dřeva i zahraniční trendy. Salon nabízí pohled na dřevostavby nejen jako na alternativu technologickou či materiálovou, ale ukazuje je jako součást alternativního životního stylu.

Donedávna bylo uplatnění dřeva omezeno pouze na nižší budovy. Zkušebna AV ČR v Praze testovala speciální dřevěný patrový rám a výsledky pak využila pro další vývoj v řešení konstrukčních systémů. Výsledkem je patrový rám připravený pro aplikaci u šestipodlažní budovy.

Využitím nové laboratorní techniky, výpočetní techniky a zdokonalením chemických analýz se získaly nové poznatky o vlastnostech dřeva. Týká se to kromě jiného i oblasti požárnětechnických vlastností dřeva.

Dům ve Sluňákově je zajímavý svým konstrukčním řešením. Kromě elipsoidního tvaru a dřevěných prvků se do něj zezadu zakusuje zemní val. Oblouk oken otevřený k jihu beze zbytku využívá sluneční energii. Když je jí příliš, zatáhnou se žaluzie.

Jistě by bylo protismyslné, kdyby stavba, která má především sloužit k šíření poselství ekologie, neměla ekologické parametry. Kromě šetrnosti k životnímu prostředí v nivních lukách Moravy a maximální výtěžnosti energií je však Sluňákov i dynamicky enviromentální  stavbou. Jistě i z řady jiných důvodů získal v roce 2007 Grand Prix architektů.

Na přelomu února a března se v Pražském veletržním areálu v Letňanech po roce uskuteční již čtvrtý ročník Salonu dřevostaveb, největší české přehlídky architektury dřevostaveb a staveb s použitím dřeva. Pro všechny, koho zajímá kvalitní architektura, je na více než 300 m2 připraven bohatý program, jehož společným jmenovatelem jsou moderní dřevostavby.

Z hlediska navrhování dřevěných konstrukcí bývají spoje dřevěných stavebních prvků velmi často problematickým detailem a ve srovnání se spoji ostatních konstrukčních materiálů i poněkud nevýhodné. U oceli i betonu lze technologicky nenáročně vytvořit monolitické spojení prvků, zatímco u dřeva se za monolitické spojení považuje pouze jeho lepení. Použití lepidla je však v současnosti u dřeva omezeno technologicky i konstrukčně, proto se používají různé typy spojovacích prostředků.

Při průzkumech dřevěných konstrukcí historických staveb je nutno postupovat opatrně. Památková hodnota konstrukce se většinou odvozuje od zachované zkoumané hmoty. Významnou pomocí může být některá z moderních diagnostických metod, které byly vyvinuty, aby pomohly při zjišťování rozsahu a druhu skrytého poškození. To bývá u dřevěných konstrukcí zaviněno převážně živými organismy, především dřevokaznými houbami nebo hmyzem.

Dřevo je tradiční přírodní materiál na výrobu dřevěných staveb, nábytku, pracovního nářadí, sportovních potřeb i na tvorbu uměleckých děl. Buňky dřeva se skládají z celulózy, hemicelulóz a ligninu. Jde o organické polymery, které jsou více či méně náchylné na poškození abiotickými vlivy (oheň, slunce, voda, kyslík, emise apod.) a biologickými škůdci (bakterie, houby, hmyz, ptáci, savci apod.).

Dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou lze využít ve stavebnictví k realizaci nosných konstrukcí víceposchoďových domů. Masivní dřevo se v moderních stavbách používá k realizaci prakticky všech nosných konstrukcí. U dřevodomů lze využít různé stavební systémy.