Freedomky jsou jedinečné zejména svou mobilitou, nabízejí způsob bydlení, které v sobě snoubí design, stylovou čistotu a kvalitu materiálů. Více v článku Freedomky – bydlení pro singles, startovací dům nebo chata.
Při výstavbě nových obytných čtvrtí ve městech je třeba zajistit současně také dostupnost hromadné dopravy, takzvanou občanskou vybavenost, šetrnost k životnímu prostředí v průběhu staveb i později během jejich provozu. Vhodných pozemků tak není nazbyt a čtvereční metry plochy je třeba využívat co nejefektivněji.
„Jste si jisti, že jsou vaše návrhy realizovatelné? Víte, co je potřeba udělat pro to, aby projekt nezůstal v šuplíku? Můžete si to ověřit v semestrálním projektu. Máme pro vás reálné zadání od reálného klienta i podporu školy.“ Takto byli minulý semestr lákáni studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze k tvorbě krkonošských útulen.
Trvalá udržitelnost, městská ekologie, kreativní využití místních zdrojů, aktivní účast bydlících na tvorbě architektonického projektu i na realizaci samotné – to jsou hlavní znaky stavby experimentálního bydlení od norských architektů z ateliéru Nøysom arkitekter. Výsledkem je pět domů, které stojí bok po boku ve městě Svartlamon, v lokalitě označené jako zkušební z hlediska aplikování městské ekologie.
Tvarově jednoduchý dům s čistou architekturou, jasnými geometrickými tvary, dostatkem světla a prostoru – přesně to dnes hledá většina mladých rodin. Dům od architektů z Ateliéru Kunc Architects je spojením dvou jednoduchých celků s obdélníkovým půdorysem a sedlovou střechou. Každá část – jedna vyšší, druhá nižší – má jiné funkční využití, obě jsou však velmi intenzivně spojeny s okolní přírodou.
Na první pohled vypadá Tubakuba, malá horská chatka jako zcela běžný domek k přespání či krátkému pobytu v lůně přírody, a třeba i daleko od lidí. Zvenčí, zasazená ve skalnatém vrchu, vypadá vcelku nenápadně. Splynout s „davem“ jí pomáhá kabát z opáleného dřeva.
Politická situace v Evropě 30. let minulého století nebyla příznivá. V Německu rostlo napětí, všeobecný vývoj směřoval k válce. I československá vláda se proto rozhodla k velké modernizaci armády, jejíž součástí se mělo stát také stálé hraniční opevnění – betonové bunkry, lidově hezky zvané „řopíky“, které jsou dnes němými svědky a chcete–li, i dokladem doby. Takzvané „lehké opevnění vzor 37“ vznikalo v letech 1935–1938 jako hradba proti nacistickému Německu.
Malé domky na stromech jsou stále oblíbenějšími stavbami v lesních lokalitách. Mají několik předností – jsou malé a nenápadné, obvykle ze dřeva, a tedy nijak nezatěžují přírodu, a v neposlední řadě dovolují svým tvůrcům dopřát fantazii volnost a nechat se unášet na křídlech kreativity.
Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v PVA EXPO PRAHA ve dnech 7. až 9. února 2019 v souběhu s veletrhem FOR WOOD zaměřeným na dřevěné stavby, konstrukce a materiály, bude největší ve své historii. Organizátoři akce podali pomocnou ruku vystavovatelům zrušených veletrhů Moderní vytápění a Dřevostavby a rozšířili kapacity pro jejich prezentaci v pražských Letňanech.
Nebývá zvykem, aby se architekt zabýval tak malým projekte, jako je zahradní domek. Je to téměř překvapivé, protože pro tento druh stavby už existuje nespočet prefabrikovaných variant. Při pohledu na výslednou stavbu v Brně však každý rychle zapomene na klasické „perníkové“ chaloupky se sedlovou střechou a dekorativním rámem okolo okna.
Prvotina z architektonického studia Valarch – „Dům Kaštan“ – je příjemný jednoduchý rodinný dům v blízkosti známé věže Štamberské trúby. Architekti se snažili vytvořit stavbu, která bude odkazem na původní místní valašskou architekturu. A to se jim podařilo. Dům je navíc vytvořen z místních přírodních materiálů.
14. ročník největší mezinárodní přehlídky moderní architektury ze dřeva ve střední Evropě bude zahájen 8. 2. 2019 v CAMP-u přednáškou o největší dřevěné stavbě na světě – věžáku HoHo ve Vídni, ve dnech 9. – 10. 2. 2019 – VNITROBLOCK pokračuje výstavou a doprovodním programem pro laickou i odbornou veřejnost.
Tento domek je jedním z mnoha vyrobených Freedomků. Zvláštností zlínského domku je to, že jeho interiérové obložení tvoří biodesky, ze kterých je také vyrobený nábytek. Projděme se i na jeho příkladu a fotografiích tímto zajímavým typem domku.
Rozhledna je typickým zástupcem experimentální architektury – byla navržena pro konkrétní místo, její stavebně-konstrukční detaily jsou zcela unikátní a samotné pozorování dvanáctimetrového prototypu trvalo dlouhé tři roky.
Almhaus bychom mohli do češtiny přeložit jako salaš, lehkou horskou stavbu pro ustájení ovcí, případně jiných hospodářských zvířat. Může však jít i o jednoduchou chýši pro pastýře. V Alpách jsou tyto domy, plnící dnes již spíše funkci rezidentní, přirozeně velmi časté. A nejde jen o objekty starší, staví se nové – komfortní pro turisty, kteří sem přijíždějí na túry či za lyžováním, pohodlné a útulné pro soukromé využití. Často se na jejich vzniku podílí architekti, kteří jim vtisknou tvář, jež ladí s pastvinami a lesy kolem.
Tento dům pojmenovali jeho autoři – architekt Paľo a vinař Mišo přiléhavě dubodom, neboť je nedílnou součástí majestátního dubu nad vinohradem nad Svätým Jurom. Nejde jen o relaxační stavbu, nenásilně a přirozeně propojen s korunou mohutného stromu může být považován za symbol ohleduplnosti a pokory k přírodě.
