Dřevostavby

Tenhle dům vypadá na první pohled jako postavený z dětské stavebnice. A ani druhý nepřináší jiný dojem – fasáda střídá dřevěné sloupky s okny, interiér je laděn do příjemných pastelových odstínů – žluté židle u šedého stolu či modré kulaté prostírání na bílém stole. Hravý, lehce a vzdušně působící dům je z dílny artelieru Barna Architects.

Říká se, že v jednoduchosti je krása. Dům se štítem v hornorakouském Roßleithenu byl postaven v tomto duchu. Leží na mírně svažitém východním okraji zástavby rodinných domů. K největším přednostem této lokality patří krásná příroda a nádherný výhled na alpský region Pyhrn–Priel.

14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie, inspiraci i atraktivní informace pro širokou veřejnost a odborníky.

I neobyčejný dům může vypadat na první pohled zcela obyčejně, důležité je místo, kde stojí, charakter pozemku, vnitřní uspořádání a také to, zda splňuje přání a představy svých obyvatel. Dům pro čtyřčlennou rodinu, jehož autorkou je architektka Lucia Kocmanová, je umístěn v mírně svažité zahradě se starými stromy, obklopené lesem a pastvinami. A vymyšlený je vskutku do detailu. Venku i uvnitř.

Degradace dřeva může být způsobena jak biotickými tak abiotickými činiteli. Profesionální a spolehlivá ochrana dřeva v podobě impregnace vhodnými chemickými přípravky předchází možným komplikacím a nákladům spojeným s následnou sanací napadeného dřeva, které mohou i mnohonásobně převýšit náklady na prevenci.

Na první pohled se může zdát, že se budova do komplexu pardubického závodiště nehodí, pravdou ovšem je, že místo doplňuje vhodněji než jakákoli jiná hranatá budova. Bereme-li v úvahu primární myšlenku autora, že člověk se neskládá z pravých úhlů, tak proč by měl žít v hranatých objektech... 

Vyhlídková věž má tvar válce o výšce 25,5 m, s úrovní nejvyšší vyhlídkové plošiny v úrovni 21 m nad zemí. Hlavní obvodové sloupy jsou tvořeny hranoly z GLT. Sloupy jsou mezi sebou navzájem provázány vložkami z ocelových trubek a táhly z oceli. Opláštění je navrženo z radiálně kladených lamel z modřínového řeziva. 

Předlohou této unikátní věže, která šla ruku v ruce s umístěním objektu, byl kaktus. Není to přitom nápad vůbec nahodilý – vychází z jisté metonymie. Kaktusy rozkvétají věncem krásných, bohatých květů, které i přes houževnatost, odhodlanost a ježatost sukulentu jsou svým způsobem něžné. Tyto vlastnosti, jak se tvůrci objektu shodli, vhodně ilustrují povahu Izraelitů. Sami Izraelité, kteří se narodili v nehostinné krajině a dokázali změnit poušť v rozkvetlou zahradu, se přitom nazývají „sebra“, což se dá přeložit právě jako kaktus. Šlo by tedy snad najít příhodnější předlohu pro věž, která má oslavovat Izrael a být umístěna v zahradách „Hansen House“, dříve nemocnice pro nemocné leprou, nyní uměleckého centra?

Osud Tančírny, která se svou rekonstrukcí uspěla jako vítěz veřejného hlasování, je zajímavý a dokonce jej lze označit i za pohnutý. Koncem 19. století v Račím údolí stávala dřevěná pila, která patřila vratislavskému biskupství. Na jejím místě, vlevo od silnice, vznikla začátkem 20. století tančírna s restaurací a hostinskými místnostmi, své jméno „Georgshalle“ převzala od kardinála Georga (Jiřího) Koppa, který se o její stavbu zasloužil.

Soutěžilo se celkem v 8 kategoriích, do kterých bylo možné přihlásit se s dětskými hřišti, dřevěnými konstrukcemi (realizace i návrh), moderními dřevostavbami (realizace i návrh), roubenkami a sruby či s dřevěnými interiéry. 

V historii existovalo mnoho domů, které jsou dnes součástí učebnic a ilustrují nám styl daného tvůrce nebo doby. Tvůrci Ateliéru Kunc Architects za svůj vlastní „manifest“, stavbu, která výstižně symbolizuje jejich tvorbu, považují rodinný dům v Neveklově. Co nám o nich říká?

Dřevodům v přírodním prostředí lesa nemá zakrývat jeho krásy, právě naopak, má je co nejvíce zpřístupnit obyvatelům a být s okolím v symbióze. Jednopodlažní dřevostavbu ve Lhotě u Dřís architekti ze studia ARCHTEAM – Milan Rak, Alena Režná – koncipovali tak, aby zachovali přirozené prostředí odrostlých borovic a dům do ní jemně napasovali.

Dům, finský srub Honka, stojí jistě, ale pokorně, při vodní hladině, obklopen stromy. Z ulice je téměř nepostřehnutelný. Pod korunami sosen vychutnávají jeho obyvatelé směs lesních zvuků a vůní.

Na pohled úplně jednoduchá dřevostavba s pravidelnou sedlovou střechou je v našich končinách předurčený na úspěch. Tento vytvořili architekti ze studia Innauer-Matt Architekten a stojí v rakouském Bürserbergu. Samotní tvůrci ho nazvali domem ve druhém světě. Víte proč?

Mladá rakouská rodina měla na svůj nový dům dva požadavky. Trvali na tom, aby byl postavený ze dřeva, a zároveň měl mít v rámci tohoto druhu domů co možná nejnižší cenu. Tyto požadavky přijali jako výzvu architekti z ateliéru bogenfeld Architektur. Z ulice je dnes vidět strmou antracitově-šedou střechu vznášející se nad úzkým pruhem fasády na trávníku. Pod touto střechou se ukrývá bohatý rodinný život.