Přestrojen za své okolí
Galerie(8)

Přestrojen za své okolí

Partneři sekce:

Zatímco v Rakousku postavit dřevěný dům znamená nosit dříví do lesa, v Čechách je to stále ještě exotika. Rakouský architekt Helmut Dietrich tak trochu přesadil, zůstaneme-li u této metafory, kus romantické krajiny Bregenzerwaldu na okraj Prahy-Lipan, když zde vyprojektoval nízký dřevěný dům.

Záslužná je už šetrnost, s níž je dům zakomponován do svažitého terénu západního okraje Lipan tak, že ač se typologicky vyděluje z okolní zástavby, nenápadně splývá s okolím. Investor Filip Hering šel ve šlépějích Henryho Davida Thoreaua, když se rozhodl – místo u nás obvyklých zářivě bílých balustrád – pro velmi asketický dům (navzdory jeho rozměrům), takže dům v Praze-Lipanech. skutečně můžeme s jistou nadsázkou nazvat Waldenem. „Necháme-li se vést jemným magnetismem existujícím v přírodě, půjdeme správným směrem,“ napsal Thoreau v eseji Chůze (Walking, 1862) a tento výrok můžeme bez rozpaků vztáhnout na pojetí domu v Praze-Lipanech. Souznít s jemným magnetismem přírody se ovšem dá různě, tento způsob bydlení v přírodě však spojuje současné technické zázemí na úrovni a výrazovou askezi, jíž by asi Max Weber nazval innerweltliche – vnitrosvětskou. 

Mimetickou schopnost domu napodobovat okolní přírodu vtiskuje stavbě fyzikálně-chemický proces patinování modřínových latí, které se postupným šednutím – usmýkáním deštěm a leptáním větrem – přizpůsobují okolním barvám a hlavně koloběhu vegetativních cyklů. Povrch dřeva se potahuje mázdrou. Dům tak získal mimikry, jimiž se oděl, aby vypadal jako své okolí. Stavba potahující se šedí přebírá ze svého okolí nikoli zářivě vegetační barvy, ale „unavenou“ a polehlou část přírody, spíš než sytost pažitu uprášenou šeď hluchavek. Ideál „obydlené krajiny“ Ladislava Žáka zde došel nového, zcela soudobého výrazu, bez toho, že by se stavba zavrtávala pod zem nebo si nasazovala zelený baret. 

Podle funkčního rozvržení je interiér domu rozčleněn na zhruba dvacet relativně samostatných jednotek ve spodním podlaží a na stejný počet v nadzemním podlaží, nejotevřenější místností domu je v nadzemním podlaží umístěný obývací pokoj, který se otevírá jak sousedním prostorám, tak rozměrným oknem zahradě.

Důrazně horizontální silueta stavby s kvadratickou strukturou a její uskočení od uliční čáry  podtrhují zakomponování do terénu, aniž by dům přestal být domem a bral na sebe podobu bunkru nebo trampské chatky. Nižší podlaží ze dvou je zahloubeno do terénu. Spodní část domu je z betonových skořepinových tvárnic. Horní část je koncipována jako energeticky úsporná dřevostavba. Dům se přitom nepřihlašuje k ekologicky extrémním podobám pasivních domů s jejich vybičovaným energetickým minimem, ale na druhé straně šetrně pracuje s energiemi způsobem izolací, odvětrávání a zateplení. Zdrojem tepla není ani rekuperovaná zemní energie, ale kotel na dřevěné peletky. Doplňkovým zdrojem výhřevu je vnitřní krbová vložka, která navíc vytváří rustikálně topný prvek dotvářející tepelnou pohodu smyslovým prožitkem otevřeného ohniště. Navíc je dům energeticky diverzifikován – vyhřívání a temperování domu slouží peletkový kotel, ohřev TUV zajišťuje sluneční kolektor. To je přidaná hodnota k tomu, že dům je podle kritérií SEN s 77 % energetické náročnosti kategorizován jako úsporná stavba. Energetická bilance je příznivá, nikoliv však přemrštěná jako u domů, kde se estetická funkce rovná nule, aby se energeticky dospělo k závratným rekordům – tepelné ztráty činí 12,8 kW a spotřeba energie pouhých 75 kWh/m2, nepočítaje v to solární zisky, které však v současné době nejsou ještě zcela efektivně využity. Podobně diverzifikovaný je i zdroj vody – pitná voda se odebírá z veřejného řádu, část užitkové se získává ze srážkové vody jímané ze střechy. 

Tuto sympatickou podvojnost  má i dům celkově, neboť je rozlehlý a zároveň útulný (pokud vůbec můžeme takovou příliš impresivní charakteristiku použít), má technologicky sofistikované vybavení a zázemí, ale bydlení není energeticky náročné, používá ekologické nástroje (kotel na peletky, solární panely), ale není ekologicky dogmatický (nemá zelenou střechu, ani nerekuperuje přírodní teplo), respektuje genia loci či v tomto případě spíš genia naturae, ducha zdejší přírody, avšak není vůči okolí submisivní, jako jsou domy se zelenými barety. Je nápadný, ale právě svou nenápadností. Zrcadlí své okolí, ale zároveň ho spoluvytváří.    


Název stavby: Rodinný dům

Místo: Praha 10-Lipany
Ulice, číslo: Do Potoků 53
Charakteristika: novostavba
Architekt: arch. Helmut Dietrich (Rakousko)
Projektant: zpracování návrhu ing. Ralph Brogger, projektová dokumentace ing. arch. Josef Smola
Návrh interiérů: schodiště H. Dietrich, interiéry Eliška Sirová
Začátek realizace: duben 2005
Konec realizace: prosinec 2005
Funkce: obydlí čtyřčlenné rodiny
Konstrukční řešení: suterén: zděný ze ztraceného bednění; přízemí: modulová dřevostavba za použití předem zhotovených podlahových, stropních a stěnových panelů (boxů) včetně tepelné izolace a fasády Materiály:    modřínová fasáda, panelová konstrukce z tzv. living board desek (obdoba OSB) s tepelnou izolací čedičovou vatou, smrk jako konstrukční materiál
Střešní krytina: EPDM Firestone, folie zatěžkávaná, na garáži lepená
Okna: modřínová od firmy Hogga, ­Šluknov
Dveře: vstupní modřínová, firma Hogga; vnitřní modřínová včetně bezobložkových zárubní: Truhlářství Ždánský
Podlahy: dřevěná třívrstvá parketa s dubovou nášlapnou vrstvou
 
Dodavatel a subdodavatelé:
Dodavatel dřevostavby: Obermayr Holzkonstruktion, Schwannenstadt, Rakousko
Vytápění: podlahové teplovodní, pomocí akumulačního zásobníku na 1000 l
Příprava TUV: Boiler 500 l obojí vyhříváno plně automatickým kotlem na dřevěné peletky od firmy ETA Heiztechnik, Taufkirchen, Rakousko. Podpora topení a ohřev TUV na míru vyrobenými solárními kolektory od firmy Teufel&Schwarz, Rakousko; montáž a servis firma Apex Euro Brno
Elektroinstalace: Václav Pšenička
Montáž a rozvod topení, instalatérské a topenářské práce: Karel Dvořáček
Využití dešťové vody svedené do 6 m3 zásobníku ke splachování WC a závlaha zahrady, systém od firmy WISY

Michal Janata
Foto: Daniel Veselský