Progresivita v liniích modřínu
Bernartice nad Odrou jsou ospalá obec v jemně zvlněné krajině Poodří. Nepotkáme tu skanzen starobylých roubenek ani žádnou bizarní socialistickou stavbu. Možná proto na její obyvatele působila proměna bývalé kancelářské budovy JZD podle architekta Kamila Mrvy jako zjevení.
Stavba přitom není hmotově nijak rozsáhlá, nepřibyla žádná patra ani půdní vestavby. Jen se prodloužila hmota původní stavby o čtyři metry. Nehýří barvami, přesto je nepřehlédnutelná. Vypadá trochu jako kostka ze stavebnice. Fasáda z pravidelných modřínových latí budovu skryla, a přitom zviditelnila.„Někteří lidé sem jezdí skutečně jako turisté. Prohlédnou si budovu a samozřejmě se staví i v obchodě,“ říká potěšeně architekt Kamil Mrva, autor návrhu. Těší to určitě i majitele firmy UAX, kteří i tento záměr sledovali. Firma UAX navrhuje a vyrábí oblečení a doplňky pro sport a volný čas, tzv. outdoor. Z použitého grafického designu všech produktů, od potisků na tričkách po grafiku na propagačních materiálech a v interiéru, je zřejmé, že se orientují na mladou generaci. Grafika je výrazná, progresivní a hravá.
„Jednou jeli okolo mého ateliéru a líbil se jim, proto se na mě obrátili s objednávkou rekonstrukce své firmy,“ popisuje Kamil Mrva začátek spolupráce. Žádné zvláštní požadavky si majitelé nekladli, chtěli budovu rozšířit o obchod, vytvořit nové kanceláře a zastínit okna počítačového centra, v němž vznikají návrhy nových výrobků. Nemělo to být drahé, ale cílem bylo vytvořit nový image a přilákat nové zákazníky.
Že se jim to podařilo, potvrzuje i pozornost, jakou budově věnují odborníci. Do poslední ročenky Česká architektura 2006-2007 ji vybral architekt Jan Šépka, a Kamil Mrva byl na základě toho vyzván Akademií architektů, aby se s realizací přihlásil do letošní Grand Prix. Budova získala také cenu Fasáda roku 2007 v Moravskoslezském kraji.
Kamil Mrva přišel s nápadem budovu obalit do fasády z neopracovaných střešních latí. Nápad jednoduchý a přitom neskutečně efektní. Nebylo nad čím váhat, šedá krabice z 50. let měla z hlediska architektury nulovou hodnotu. Proč ji neskrýt?
„S vedoucími firmy se dalo domluvit. Předložili jsme několik variant, oni si vybrali. Problém se objevil, až když jsme návrh přišli konzultovat na úřady,“ říká Kamil Mrva. V 90. letech totiž byla schválena nástavba budovy s mansardovou střechou a „toho se všichni drželi. Jenže majitelé chtěli přístavbu a nikoli nástavbu. To byl první střet s úřady.“ Následoval další. Obyvatelé vesnice se rozdělili na dva tábory, jedni návrh adorovali, druzí odmítali. Místní radnice patřila spíš k těm druhým. Sídlí přímo naproti oděvní firmě, v šedě omítnuté budově, „ozdobené“ plechovými vraty hasičské zbrojnice. Ze všech budov na návsi Bernartic je v současnosti bezesporu tou esteticky nejfádnější.
Původní budova před rekonstrukcí. Vidět zůstal pouze komín s čapím hnízdem. |
Šikovná óesbéčka
Jednání s úřady se vleklo, ale architekt Kamil Mrva nakonec svůj návrh prosadil. Jako materiál si majitelé vymínili dřevo z nedaleké pily. Je to mimo jiné velmi praktické. Dřevo pracuje, není ošetřené, takže pokud by se nějaké časem zkroutilo, zajde se na pilu a požadované kusy se jednoduše vymění.
Zajímavé je řešení vstupu do objektu a obchodu. Vstupní prosklená stěna je ustoupená o několik metrů, proto bylo třeba podepřít v tom místě horní podlaží. „Nechtěli jsme tam dávat sloup, proto jsme použili příhradový vazník z boku,“ vysvětluje Kamil Mrva. Opět nenápadné, ale efektní řešení.
Konstrukce vazníku je zřetelná před okny v horním podlaží, což funguje jako esteticky zajímavý prvek.
Obchod je prosklený i ze zadní strany budovy, skýtá tak zákazníkům výhled do zeleně. Trička na stojanech a nedaleko v sousedství se pasoucí ovce na sytě zeleném trávníku mohou na někoho působit neslučitelně, ale jde přece o outdoor – módu spojovanou s romantikou pobytu venku, i na venkově.
Samotná přístavba je dřevostavba z OSB desek s využitím fošinkového systému, mezi přístavbou a původním objektem byla postavena dilatační stěna. Na boční stěnu byly na základě požárních norem použity cementotřískové desky, aby bylo možné udržet malý odstup od sousední kapličky. V prvním patře jsou OSB desky použity i jako podlahová krytina, a nevypadá to špatně. I převlékací kabina, šikovně využívající prostor pod schodištěm, je z OSB desek s posuvnými dveřmi. Obliba „óesbéček“ je patrná i v ateliéru Kamila Mrvy. Vypadají současně, neevokují podkroví chat jako známé obložení latěmi, tolik rozšířené před nástupem sádrokartonu.
Antracit a rudé květy
V patře najdeme kanceláře. Ta první, hned u schodiště, kopíruje boční stěnu objektu. Je řešena jako open-space. Stoly jsou jednoduché, hladké a účelné, bez úchytek a dalších zbytečných ozdob. Menší prostor za prosklenými dveřmi patří vedení firmy. „Tady jsme jim navrhovali také speciální stůl. Jsou dva a přáli si, aby měl každý rovnocenný prostor u stolu při jednání s třetí stranou. Tak jsme jim navrhli takové trsátko,“ říká architekt.
Mezi kanceláří a zasedací místností zůstalo původní okno, prostor chodby přisvětluje prosklená stěna. Průhled je možný i „oknem“ do počítačového centra. Okna do ulice zůstala, jen jsou zakrytá modřínovými hranoly. Je vidět ven, i když světla je méně – tak, jak si majitelé přáli. V případě velkého vedra si mohou zaměstnanci fasádu na dvou místech pootevřít, což působí zajímavě i zvenku. Skleněné výplně mezi místnostmi, na některých oknech a dveřích značkují drobné kresby, připomínající trochu tagy sprejerů nebo kreslený komiks. Kresby obvykle upozorňují náhodného návštěvníka na účel místností před/za sklem či za dveřmi.
Pro interiér obchodu zvolili majitelé v dialogu s architektem barvu antracitu a šedou lesklou podlahu z lité stěrky. Díky tomu vynikne barevné oblečení na ramínkách a stojanech. Spolu s logem na originálním pojízdném pultu.
V barvě antracitu pokračuje ještě prostor toalet. Zajímavé zrcadlo, osvětlení a rudé květy oživují jinak fádní interiér původní zástavby. Obchod i další prostory majitelé doplnili vtipnými, místy až brutálními dekoracemi z antik-bazaru (porcelánové sošky, igelitový ubrus, lustr se skleněnými cingrlátky). Je pravděpodobné, že i to je záměr. Doba, ze které ty věci pocházejí, v nás – ať chceme nebo ne – pořád tak nějak rezonuje.
Rekonstrukce a přístavba firemního sídla UAX
Charakteristika: rekonstrukce a přístavba
Investor: UAX v.o.s.
Architekt: Kamil Mrva
Spolupráce: Bohuslav Kunat, Jaroslav Holub, Martin Jeřábek
Design, návrh interiérů: Kamil Mrva Architects, UAX
Začátek realizace: 2006
Konec realizace: 2007
Technický dozor investora: Petr Konečný
Dodavatel: Fykony s.r.o., Alfest Lučina, Elektro Holub
Materiály: střešní latě – modřín bez úprav, OSB a cementotřískové desky
Podlahy: OSB desky, litá stěrka
Zajímavosti stavby: realizace byla spolufinancována v rámci společného regionálního operačního programu Evropskou unií a Moravskoslezským krajem
Iva Nachtmannová
Foto: TOAST, autorka